V minulém týdnu Český statistický úřad odhadl, že po šesti kvartálech propadu česká ekonomika poprvé rostla. Nastalo všeobecné nadšení, ve kterém se ztratil fakt, že za růst mohl export a ne domácí růst. Navíc podle Prouzy jeden kvartál jaro neudělá.
Dlouhodobou zaměstnanost může udržet zejména systém vzdělávání
Česká ekonomika má totiž stále řadu strukturálních problémů a současná situace v politice rozhodně není prospěšná. Situaci se pokouší řešit akorát Česká národní banka snahou zlepšit kurz koruny a pomoci tak exportérům.
Hlavní by ale měla být otázka dlouhodobé zaměstnanosti. Zásadním hráčem je ovšem podle Prouzy někdo zcela jiný – Ministerstvo školství. To ovšem bohužel není připraveno. Systém financování školství nebere ohled na to, zda jsou absolventi škol schopni najít práci nebo patří do kategorie těch, kterým stát platí vzdělání a postupně se přesunou do kategorie lidí, kterým stát platí rekvalifikace.
V Německu se studují technické obory a zároveň mladí chodí na praxi
Technické obory bohužel v očích lidí nejsou přitažlivé. Neexistuje ani ekonomický stimul, proč se překonat a věnovat se náročnějším oborům.
Přitom v Německu a Rakousku existuje systém, ve kterém stát, zaměstnavatelé, odbory i školy dokázali najít společnou řeč a vytvořit systém technického vzdělávání, jenž dokáže mladým lidem dát potřebné znalosti a také šanci rychle dostat pracovní místo.
V Česku by se museli všichni shodnout a museli by umět přemýšlet dlouhodobě
Mladí lidé pracují 3 až 4 dny v týdnu a jeden až dva dny se dále vzdělávají. Po třech letech školy spojené s praxí mají možnost zůstat ve firmě natrvalo. Mají tedy motivaci učit se a snažit se.
Na implementaci tohoto systému na české podmínky by se bohužel museli všichni shodnout. Museli by přitom přemýšlet dlouhodobě. To je ale v Česku velký problém.
autor: vfe