„Pro nováčky byl vstup velmi přínosný. V první řadě kvůli vstupu na evropský jednotný trh s jeho volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly,“ upozornil Darvas. Noví členové tak po roce 2004 viděli výrazný příliv zahraničního kapitálu, v Česku například do automobilového průmyslu. „Zahraniční firmy přinášejí technologie a peníze. Důsledkem ovšem také je, že velký podíl hospodářství je v rukou cizinců, kteří své zisky převádějí domů,“ upozorňuje analytik.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič připomíná, že rozšíření bylo impulsem k tomu, aby ekonomiky nováčků začaly dohánět hospodářství starších členských zemí. „Dobře si pamatuji, že jsme jako Slovensko byli někde na padesáti procentech evropského průměru, dnes se blížíme k osmdesáti procentům. Česko na tom bylo lépe. A už nad osmdesáti procenty jste,“ řekl ČTK.

Dohánění zbytku Evropy ovšem zbrzdilo zpomalení ekonomik v nedávné hospodářské krizi a ani obnovený růst neodstranil jednu bolavou a přetrvávající nerovnost. „Růst životní úrovně stále nekopíruje sbližování ekonomik, které vidíme na makroekonomické úrovni,“ připomněl komisař. Přizpůsobování ekonomiky se tak nepřeneslo třeba do výše platů. „Při vstupu do EU jsme byli na Slovensku asi na čtyřiceti procentech platů v unii. Teď jsme kdesi nad padesáti procenty, v Česku je to jen o něco lepší,“ upozorňuje Šefčovič.