Projekt Bílá hora 2014 začal v září a jeho organizátoři jím chtěli oživit debatu o významu bitvy na Bílé hoře, která patří k nejrozporuplněji vnímaným událostem českých dějin. Ústředním bodem je umělecká intervence spočívající v dočasné úpravě hrobu padlých v bitvě. Hrob je dnes právě v poutním areálu Panny Marie Vítězné. Úprava hrobu, kde spočívají padlí z obou stran konfliktu, je dílem architekta Norberta Schmidta, malíře Patrika Hábla a hudebního skladatele Michala Rataje. Má podobu 42 dlaždic položených v zahradě kláštera, na nichž jsou znázorněny siluety padlých.
Nevelká bitva z počátku třicetileté války kontrastuje s obrovskými důsledky, které měla pro dějiny českých zemí. V národní paměti je počátkem doby temna a romantickou představu o porážce národa, který čekal několik staletí na svou svobodu, si ve školách osvojovalo několik generací žáků. Projekt Bílá hora 2014 chtěl oživovat otázky po tom, kdo jsou vítězové bitvy, a kdo jsou její poražení, zda jsou Češi národem Husovým nebo zda Bílá hora znamenala germanizaci českých zemí.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam, čtk
