„Vždy dělám to, o čem si myslím, že je to správné,“ sdělil Kusturica agentuře TASS. Na poloostrově Krym se mu prý líbí jak počasí, tak zdejší hezké holky. V Rusku podle něj navíc působí mnoho dobrých režisérů.
Nevidí problém ani v tom, že byl Krym anektován Ruskou federací. „Vybrali jste si, že chcete být součástí Ruské federace a já to respektuji," poznamenal s odkazem na referendum, které proběhlo krátce poté, co poloostrov obsadila ruská armáda. Režisér považuje referendum za legitimní prostředek k rozhodnutí a respektuje jeho výsledek. Sankce, které západ na Rusko uvalil kvůli připojení Krymu, považuje režisér za zbytečné.
Vadilo vám, že dav pískal na Andreje Babiše při pietním aktu před sídlem Českého rozhlasu?Fotogalerie: - Babiš vyfič u Rozhlasu
Fotogalerie: - Hořící muzeum
Fotogalerie: - Koněv a Marta
Anketa
Ve středu večer Kusturica jako zpěvák vystoupí na Jaltě.
To, že Emir Kusturica vždy dělá to, co považuje za nejlepší, a za svými názory si jasně stojí, vědí i v internetové televizi DVTV. Vloni na jaře Kusturicu zpovídala moderátorka Emma Smetana a režisér si nebral servítky.
Dodnes kritizuje NATO a především USA za bombardování Srbska v roce 1999. Na příkladu Srbska se podle něj znovu ukázalo, že „válečnické choutky má Západ proti Východu, a ne naopak. Nacisti také chtěli obsadit Rusko, jejich hlavním cílem bylo táhnout ze západu na východ.“ Američané postupují obdobně. Jako umělec cítí potřebu na to upozorňovat a varovat před tím. Poslední americké prezidentské volby sice podle Kusturici ukázaly, že vliv umělců ve společnosti hodně opadl, ale to nic nemění na tom, že by umělci měli být občansky aktivní.
Kusturica má za to, že je třeba Rusko podpořit, aby byly síly ve světě vyváženější. Spojeným státům jako světovému policajtovi nevěří.
„Nejsem pro Vladimira Putina, jsem pro rovnováhu ve světě, ve kterém si jeden hráč nemůže dělat všechno, co chce,“ zdůraznil režisér. „Věřím, že menší země jako Sýrie nebo Rusko, které mají energetické zdroje, mají právo chránit si je pro sebe,“ pokračoval.
V minulosti dokonce prohlásil, že by poskytl svůj dvorek pro Putinovy rakety. Když mu to moderátorka Emma Smetana připomněla, srdečně se rozesmál. „To byl jen vtip. Nemůžu uvěřit, že to svět vzal tak vážně,“ žertoval. Obratem ovšem s vážnou tváří dodal, že je třeba obnovit rovnováhu ve světě. Podle Kusturici je třeba, aby existoval silný politik, který bude chránit Východ proti Západu. Takového politika teď Kusturica vidí právě v Putinovi.
Režisér je dále přesvědčen, že lidé potřebují ochránit proti globalizaci, protože právě jí prý můžeme „poděkovat“ za nestabilitu současného světa. „Nikdy v historii nebyl svět tak nestabilní, jako je dnes,“ varoval Kusturica. „Nemyslím si, že se mnou můžete sdílet ten pocit, protože žijete v klidné zemi, která dělá úspěšné kompromisy a dobře se v ní žije, ale zbytek světa na tom tak dobře není,“ vyjádřil svůj názor.
„Jedním z důvodů je brutální globalizace, kterou vedou některé nadace, zejména pan Soros, který pokračuje v tom, čím se CIA zabývala v Latinské Americe v 70. letech minulého století: v zakládání fašistických režimů a v poškozování Latinské Ameriky,“ prohlásil rozhořčený Kusturica.
Dnes se prý to samé děje na Balkáně a na Blízkém východě. Svobodné státy jsou tu napadány za provádění svobodné politiky. Když mu ale Smetana připomněla ruskou okupaci Krymu, okamžitě prohlásil, že Krym je úplně jiný případ. Krym je Rusko. „A položím vám otázku, proč se mě neptáte na případ Kosova?“ vypálil Kusturica. „O Kosovu jsem chtěla hovořit za chvíli,“ připustila moderátorka.
Napřed se však vrátila ke Krymu. Ten sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině a podle režiséra dnešní Rusko není Sovětským svazem, takže se na to nedá odvolávat. Naproti tomu Kosovo bylo vždy součástí Srbska a bylo z něj násilím vyříznuto „díky“ destrukci mezinárodního práva. „Takže mezinárodní právo bylo mnohem více a mnohem dříve rozbíjeno Spojenými státy než Ruskem,“ argumentoval režisér.
„Mezinárodní právo bylo nahrazeno právem humanitárním, které dovoluje bombardovat jiné země a přinést jim demokracii s pomocí bomb,“ přisadil si ještě.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
