Tomio Okamura volá po referendu o vystoupení z EU. Jak byste v tomto referendu hlasovali?Anketa
V první řadě děkuji za příležitost opět po čase promluvit k vašim čtenářům, kterým přeju v těchto časech hlavně dobré vztahy v jejich nejbližším okolí. Právě poslední týdny ukázaly, kolik šikovných, obětavých a nápaditých lidí máme v České republice a mít je ve svém okolí je právě teď skutečné štěstí, které si většinou přejeme.
Od právníka byste asi čekali, že bude volat po tom, aby právo buď nebylo, nebo aby bylo vynucováno jeho dodržování. Jenže ono se často zapomíná na § 5 přestupkového zákona, který vyžaduje také splnění „materiálního znaku“ přestupku. Nutnou podmínkou by mělo být, aby zkoumané jednání bylo skutečně společensky nebezpečné. Pokud bychom dlouhodobě nepřehlíželi existenci této podmínky v přestupkovém zákoně, pak bychom si nemuseli ťukat na čelo při navrhování absurdit jako létání vrtulníků nad Karlštejnem, ač to od vás slyším poprvé. Rozumné mi přijde být ohleduplný vůči ostatním, pokud jdu s členy domácnosti na procházku do lesa, pak roušku nemám, když vidím lidi, nandám si ji. V autě se členy domácnosti je to taky nesmysl, jestli s nimi sedím u oběda nebo v autě je přeci stejné. To mi přijde rozumné.
Pokud bych ještě nějak tu rozumnost měl zobecnit, pak mi přijde rozumné počínání doktora Romana Prymuly – snaží se lidem věci vysvětlovat, skutečně to má hlavu a patu. Například s těmi rouškami velmi upřímně vysvětlil postoj WHO, aby všem lidem odůvodnil prostou češtinou jejich nošení. Přesně takto bych si představoval vystupování našich představitelů v malé i velké politice, rozumné a upřímné.
Stejně tak se Babiš s Hamáčkem neshodnou na tom, dokdy by měl trvat nouzový stav. Babiš je pro dřívější ukončení, Hamáček by počkal. Kde v této otázce stojíte vy? Nebude to nakonec tak, že v té snaze po omezování Hamáček zůstane osamocen? Může Babiš hrou na „hodného strýčka“ u voličů opět získat?
Vláda by měla v první řadě požádat Poslaneckou sněmovnu, aby napravila při prodlužování nouzového stavu to, co se jí nepovedlo. Není divu, nouzový stav se nevyhlašuje každý den, takže vládě zřejmou vadnost usnesení nemám za zlé. Ve svém článku v Parlamentních Listech jsem to rozebíral více i v souvislosti se zákazem přístupu veřejnosti na zastupitelstvo.
Za pravdu problematičnosti nouzového stavu dává i Nejvyšší správní soud, a to je myslím jasný signál, že si to zaslouží pozornost. Chyby se stávají, ale horší je v nich setrvávat, zvláště v takto závažné věci. Zjednodušeně řečeno, jde o „vymezení mantinelů“, ve kterých se vláda může obejít bez Sněmovny nad rámec běžného stavu, on to už trochu vymezil právě soud, ale ústavní zákon to takto předpokládá, takže by se vykonavatelé zákona neměli spoléhat na nápravu od soudů, ta totiž přichází vždy až s odstupem.
Fotogalerie: - V4 a Covid-19
Pokud by se o tomto veřejně mluvilo, možná by to přispělo i ke shodě ohledně termínu. Přimlouvám se pro 30. dubna, už jen z hlediska toho, že je to na konci měsíce. Za Svobodné nad rámec aktuálního prodloužení můžu říct, že varujeme před zbytečným prodlužováním nouzového stavu. Ve Francii je de facto výjimečný stav už více než 4 roky, a byli bychom neradi, kdyby to tak dopadlo i u nás.
Babiš na tom body získat může, myslím, že v tomto teď velmi dobře plní rady marketingových poradců.
Přední vládní činitelé nyní řeší, zda nakonec nebude lepší nechat populaci „promořit“. Hlasitým zastáncem je po zvážení nových okolností prof. Roman Prymula. Ministr vnitra Jan Hamáček varuje, že takový krok nepůjde vrátit. Premiér Andrej Babiš pak uvedl, že by raději šel cestou chytré karantény. Co na vládní potyčku říci? K jaké variantě se přikláníte vy?
Věděl jsem o rozhovoru s Romanem Prymulou z 22. března, proto toto pro mě nebylo překvapivé. Systematicky se dělalo vše pro to, abychom na konci března byli pod hranicí 8500 nakažených, a to se povedlo (bylo 3500). Už v tehdejším rozhovoru naznačil prof. Prymula to, o čem píšu výše, že se máme snažit zajistit zásobování té nejzranitelnější skupiny, tedy seniorů. Bohužel se to říkalo málo nahlas, a tak se i díky „nepovedenému titulku“ mohlo zdát, že změnil názor. Naopak – on potvrzuje, že se drží různých variant vývoje, které už dříve naznačoval. Pokud se použije slovo „promořit“ a „změnit názor“, zní to, jako kdyby snad ho najednou napadlo náhodně losovat lidi, kterým bude vpichován virus do těla. Názor změnil jen díky novým datům, že ohroženi jsou nejen senioři, ale i cukrovkáři a další chroničtí pacienti.
Některé věci už vrátit nejde, třeba to, že tu byl nedostatek ochranného materiálu, už se nevrátí před 11. březen, ale to už je teď výrazně lepší. Nemocnice také udělaly pozitivní změny, např. si oddělují oddělení, aby bránili šíření viru mezi personálem. Dnes je tu více ventilátorů, více testů, v tomto jsme na tom také výrazně lépe než před měsícem. Lidé si myjí ruce, nosí roušky, nosí rukavice do obchodů a přemýšlejí nad svou ochranou. O otevření hranic myslím také teď není úvaha, spíše o velmi mírném uvolňování.
Vše zmíněné je důkaz toho, že plány tří pánů mohou fungovat vedle sebe: chytrá karanténa, dosud zavedená preventivní opatření hygienického charakteru i spuštění ekonomiky. V Jižní Koreji „oddechový čas“ trval cca měsíc, hustota zalidnění je tam asi 3× větší než u nás, ale zase už s tím měli zkušenost. Pozorně pozoruji vyjádření Romana Prymuly a neměním názory na jeho odbornost a způsobilost podle toho, jak se mi to hodí. Když si spojím informace od něj se zkušeností z Jižní Koreji, myslím, že dostat stát do kondice vhodné pro ukončení „oddechového času“ k 30. dubnu není nereálné. Školy zůstanou asi zavřené, ale ekonomika by mohla začít běžet.
Fotogalerie: - Koronavirová siesta
Obecně mi trochu chybí nápověda vlády pro občany. „Dodržujte opatření, šijte roušky, dělejte štíty a vymyslete ve svých městech a obcích, jak zásobovat seniory, aby nemuseli do MHD a hypermarketů. Naše zdravotnictví nabírá dech, a když pomůžete i vy, můžeme o to dříve ukončit ‚oddechový čas‘, a vrátit život do normálu,“ – bohužel žádné takové instrukce hlasitě nezní...
A proto třeba náš pan starosta v Jindřichově Hradci přihazuje další peníze do provozu MHD a veřejnost k tomuto nesmyslnému řešení neměla šanci nic říct, protože platí zákaz účasti na zastupitelstvu. A bohužel, dění v celé ČR ukazuje, že s menším dohledem lidí, roste chuť místních politiků vymýšlet nesmysly až skoro lumpárny za cizí peníze.
Zdravotnický materiál nakupují z Číny dvě ministerstva – vnitro a zdravotnictví. Server Seznam zjistil, že Vojtěchův resort za materiál platí mnohem více peněz, u totožných medicínských masek jde prý až o dvojnásobnou částku. Co na to říci? Lze to omluvit výjimečnou situací, v níž se nacházíme?
Celosvětový nedostatek tohoto materiálu vyšrouboval ceny nahoru, je otázka, kdy se obě smlouvy podepisovaly. Je naprosto skvělé, že lidé vyrábějí roušky na více použití, díky tomu můžeme být více soběstační. Ale přijde mi teď laciné vládě nadávat za ceny roušek. Bohužel svými kroky ohledně zestátnění tohoto trhu spoustu roušek i respirátorů vyhnala z našeho území, zakázala sice vývoz, ale zákaz na papíře neznamená reálný stav.
Před začátkem nouzového stavu jsme na tom i proto byli hůře než na Slovensku, kde začali nosit lidi dobrovolně roušky cca týden před námi, protože byli lépe vybaveni, přestože k nim vir dorazil později. Ohledně zdravotnictví a množství testů jsme na tom naopak lépe my a jsem rád, že i s ochrannými pomůckami se to u nás velmi zlepšilo, díky lidem i mnoha firmám, které změnily své zaměření.
Psali jsme:
Jak se máme stavět k „rouškám z Číny“? Liberální část spektra to odsuzuje, prý se čínskému režimu kvůli dodávkám materiálu příliš klaníme, je to špatně, atp. Ministr kultury Lubomír Zaorálek oproti tomu prohlásil, že kdyby měl možnost, koupil by zdravotnický materiál třeba i v pekle. Jaká je vaše pozice?
Svobodní dlouhodobě říkají, že bychom se neměli uzavírat v rámci jednotného trhu, ale orientovat se na obchod se všemi státy. Taková ekonomika, která se uzavírá do sebe je zranitelná. Buďme více soběstační ve strategické oblasti. Ale uvědomme si, že v minulosti, před rokem 1820, spolu jednotlivé státy spíše nechtěly obchodovat, ale když přišla někde neúroda kvůli lokálně špatným podmínkám, pak přišel i hladomor. Toto jsme myslím překonali. Skutečná „liberalizace trhu zachránila miliardy lidských životů. Ekonomické svobody a volný obchod snížili počet lidí žijících pod hranicích chudoby (1820 – 80 %, dnes – 10 %).
Bohužel se u nás stále rozdává mnoho peněz na nesmysly... aby bylo na dotace, vysávají se lidem peníze z kapes. Dnes asi všem dochází, že by lidé peníze byli schopni investovat lépe, než do dotování vyvolených. Místo solárních panelů, pěstování řepky, nebo místo elektromobilů, které podporuje stát, mohli teď lidé podpořit více výrobu roušek s nanovlákny. Jenže peníze už jim byly sebrány na vysokých daních, ty dotační tituly a další podpora jsou v běhu a nikdo už slíbené a investované peníze nedokáže vzít zpět.
Do budoucna to ale změnit lze. Bylo by fajn, kdyby si vlastníci půdy a zemědělci mohli sami vybrat, že na polích budou mít něco užitečnějšího než soláry a řepku, a nemuseli by přitom litovat toho, že soused na rozdíl od nich dostane nespravedlivou dotaci, za to že nepěstuje třeba to, z čeho se můžeme najíst. Třeba brambory jsme vždy sázeli až na konci dubna, takže nebýt dotací, mohlo si spoustu zemědělců ještě rozmyslet na některých polích, co zasadí. No a nebýt dotací, dost možná by nebyla čísla třeba ohledně chovů skotu tak drastická – Německo do roku 1990 nárůst 300 %, ale Česká republika pokles na 33 %.
Máme být nakonec Hamáčkovi se Zemanem a Tvrdíkem vděční, když vidíme, s jakou vervou nyní do Číny „vlétli“ Američané, kteří všechny další státy v boji o zdravotnické pomůcky přeplácejí v hotovosti, přímo na letišti? A říká nám toto chování USA něco nepěkného o skutečném stavu vztahů mezi západními spojenci, nebo to lze omluvit skutečně obtížnou situací, ve které se svět nachází?
Já bych to úplně nezosobňoval. Lidé svěřují státu 1 600 000 000 Kč, aby pro ně dělal nějakou službu. A tou službou je například to, že máme dobré vztahy se zahraničními partnery. Můžeme se na ně jako domácnosti obrátit a dobře pořídit. Je pravda, že toto se v posledních letech zlepšilo, asi tito tři pánové na tom mají svou zásluhu, takže jim patří poděkovat, že v tomto udělali svou práci dobře. Bylo by ovšem dětinské přepočítávat roušky, které jdou k nám, a které do jiných zemí, a něco na tom dokazovat. Do budoucna je naopak mnohem lepší prevence. Uvědomění si, že potřebujeme nezávislé a vybavené domácnosti, které se o sebe postarají samy, a jen výjimečně budou zoufale hledět ke státu. Ale musí se jim na to nechat prostředky v kapsách a musíme přestat tvrdit, že stát pod vedením toho či onoho se stará tak a tak, a že někdo jiný by to zvládl lépe nebo hůře. Nikdo by to nezvládl v dostatečné míře, lidé si musí být vědomí, že se primárně musí o svoje zdraví a bezpečí starat sami a přemýšlet nad svou ochranou.
S ohledem na vztahy se západními zeměmi... Ležíme ve středu Evropy. Už se u nás vystřídaly různé časy, kdy jsme koukali jen jedním směrem, ale většinou to znamenalo úpadek a cizí vojáky na našem území. To už nechci zažít. Proto jsem zastáncem nezávislého státu, který může obchodovat s kým chce a nikdo mu do toho nemluví. Svobodní už 11 let říkají, že bychom měli přestoupit do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), abychom si mohli rozšířit volný obchod nad rámec toho, co má teď EU, a nekladli jsme zbytečné obchodní překážky státům mimo EU.
Správně připomínáte, že v kritické chvíli všechny státy, z východu i západu, hledí na svůj vlastní zájem. Proto mi dává smysl kromě přestoupení do EFTA i sebevědomější armáda. Sousední Rakousko ukazuje, že i stát naší velikosti ve středu Evropy to dokáže zvládnout.
Fotogalerie: - Vlajka EU v plamenech
Ministr Lubomír Metnar (za ANO) se rozhodl předložit vládě návrh, aby vláda a premiér v budoucnu získali pravomoc řídit zemi v době krize sami. Poslanec Miroslav Kalousek k tomu poznamenal, že má tři revolvery a je připraven na ozbrojený odpor. Prezident Miloš Zeman Kalouskovi vzkázal, že je počmáraný šašek, Kalousek kontroval, že je mu Zemana líto, že už je jen karikaturou sebe sama. Je to známka toho, že už mají všichni nervy na pochodu, nebo má někdo z pánů pravdu?
Ono se to příliš nevylučuje, klidně mohou mít pravdu oba pánové (úsměv). Tohle by si ale měli vyříkat spolu. My jako Svobodní, nabízíme pozitivní věcná řešení, a osobní útoky nám nepřijdou prospěšné. Navíc dovedeme najít témata, kdy to vidíme jinak než oba pánové, třeba to, že by se České republice vedlo lépe v EFTA.
Pokud zůstaneme u otázky osobní svobody, před její ztrátou v souvislosti s pandemií varoval exprezident Václav Klaus. Státní moc posílí. Oslábne svoboda jednotlivce a role volného trhu. Občané budou více pod kontrolou státu, a to natrvalo. Zesílí se státní řízení ekonomiky a posílí centrální banky, to vše podle Klause hrozí. Očekáváte, že na takové věci bude skutečně vyvíjen tlak? A co s tím?
Když jsem v neděli viděl Otázky Václava Moravce, cítil jsem velkou bezmoc. Ministryně Maláčová neskrývala upřímnou radost, jak může najednou rozhazovat peníze, a opoziční diskutující jí neumí vysvětlit, že centrální plánování už jsme si vyzkoušeli – možná proto, že by šli proti vlastnímu přesvědčení… Nebo jí mohli alespoň přesvědčivějí říci, že dohody o pracovní činnosti a o provedení práce jsou skvělé. Kdyby bylo dohod více, mohli se mnohem snáze přesunout do jiné práce. Servírky nemají co servírovat, ale mohou jezdit důchodcům pro nákup.
Mnoho lidí nesmí pracovat, ale musí zůstat v zaměstnaneckém vztahu – přitom by se klidně mohli zapojit do sezónních prací, třeba na sklízení chřestu nemuseli pěstitelé v této době vozit agenturní zaměstnance. Že má stát „dohodáře“, a OSVČ stejně jako platí zaměstnance na ošetřovném je věc jiná.
Smutné ovšem je, že jsme si tak dlouho zahrávali s tím, že budeme dotovat to nebo támhleto, že budeme řídit trh někde méně, někde víc, že budeme rozdávat peníze nás všech, na podle politiků bohulibé věci, že jsme dospěli do stavu, kdy možná 10 poslanců je schopných nepokrytecky říci, že odmítají řízení trhu. Že jsou si vědomi výhod konkurence, volné soutěže, stanovování cen dle nabídky a poplatky a dalších pro ekonomy pochopitelných důvodů, proč si tu znovu nezavádět socialismus. Zbytek poslanců spíše říká, že vláda řídí trh špatně a oni by to dělali lépe. Přestože je to nesmysl. Stát nikdy nebude mít dostatek informací k tomu, aby věděl, kolik je třeba čeho vyrábět, co je lepší a co je horší. V ekonomice je nejlepší, když jen stát brání zneužívání monopolu a do ostatního lidem nekecá. Myslím, že velmi pěkně toto vysvětluje například Markéta Šichtařová, a kdyby byli takovíto lidé v ekonomické skupině, pak nemám strach, že to ekonomicky zvládneme... S panem Švejnarem, Sedláčkem, Mládkem a dalšími, máme velký strach.
Fotogalerie: - Babiš v Itálii řešil migraci
V Itálii i v dalších zemích jsou mnozí naštvaní na Brusel, EU prý v boji proti pandemii příliš nepomohla. Unie se hájí, že nějaké peníze uvolnila, mnozí ale čekali více. Exprezident Václav Klaus řekl, že teď aspoň lidé vidí bezvýznamnost EU, a snad jim to dojde. Je to jen klausovská rétorika, nebo má Unie nyní skutečně problém?
Unie má problémy už dlouho, vlastně jsem na to odpověděl už v minulé otázce. Čím dále se rozhoduje od místa, kterého se to týká, tím spíš se dělají chyby. Asi bychom nechtěli, aby nám EU říkala, jak máme bojovat s koronavirem. Stejně tak se nám nelíbí, když nám říká, jaké vysavače nebo auta máme kupovat. Je lepší, když funguje mezi státy konkurence v řešení koronaviru, a stejně tak je lepší, když si rozhoduje o vysavačích každá domácnost sama, a není to tak, že si na domovní schůzi v paneláku odhlasujete, že můžete mít jen takové vysavače nebo že nikdo z vás nesmí vlastnit zbraň a že z bytového fondu budete platit „nezávislé“ novináře, aby bojovali proti novinářům z vedlejšího paneláku. Taky vám to přijde úsměvné a nikdy byste na to nepřistoupili? Jenže přesně tohle dělá EU, a kdyby chtěla dělat ohledně koronaviru více, tak může. Omezování zbraní si také odůvodnila tím, že zbraně sice řešit nemůže, ale toto se týká jednotného trhu.
Jednu věc EU ovšem dělat mohla a dokonce měla, přestože zdravotnictví nemá v kompetenci. Ve chvíli, kdy situace začala být v Itálii už kritická, měla státům v rámci své koordinační pravomoci sdělit, že dočasné uzavření hranic nebude trestáno u Soudního dvora a měla vyzvat státy, aby tak dočasně učinili a umožnili cestovat jen z pracovních důvodů a při cestě za rodinou. Něco takového mohlo pomoci lokalizovat ohnisko a zpomalit šíření viru.
Kdyby to státy udělaly dříve a nebály se popotahování ze strany EU, jako teď popotahuje Česko kvůli migrantům. mohlo být šíření velmi omezeno. Jednotlivé státy mohly přemýšlet, jak pomohou Itálii, protože samy by byly v lepší situaci než dnes. Získali by navíc čas na dozásobení svých vlastních zdravotnických zařízení. Příklad Slovenska ukazuje, že včasné zavření hranic a pokus o dočasnou separaci těch, co přijíždějí do země, by velmi snížil šíření viru. Slováci proto nebudou potřebovat tak dlouhý oddechový čas, jako většina jiných států v Evropě.
Hrozí podle vás zhroucení italské ekonomiky? I Španělsko a Francie jdou dolů, nezřítí se eurozóna? Pokud se státy s eurem ocitnou v problémech, měli bychom jim poskytnout finanční pomoc? Ozvalo se i volání po tom, abychom urychleně přijali euro, že je bezpečnější, než slabá koruna…
Euro bych rozhodně teď nepřijímal.
Myslím, že v Itálii se brzy dočkáme plánované kryptoměny. Matteo Salvini o tom mluvil už mluvil loni. Pro slabou ekonomiku je euro břemeno, které brání tomu, aby této ekonomice pomohli zahraniční investoři, pro něž je euro příliš tvrdé, když jdou do špatné ekonomiky. Euro bude teď na Itálii až příliš silné. Salvini zřejmě drtivě vyhraje následující volby a nejdéle v dalším volebním období Itálie přestane platit eurem. Jestli do té doby nevystoupí z Evropské unie.
Pokud zůstaneme součástí EU, bezesporu jim pomoc poskytneme, EU zkrátka ráda rozděluje peníze, které jí svěřují jednotlivé státy. Takové rozdělování peněz je ale škodlivé a náročné na byrokracii. Odmítali jsme ho v době, kdy jsme na papíře dostávali více peněz, než jsme do EU posílali, a o to více to budeme odmítat, až budeme čistými plátci i na papíře.
Myslím, že Itálie naši pomoc potřebovala právě teď, nejlépe personální, jenže tu jim státy v EU vzhledem ke svým vlastním problémům nejsou schopny poskytnout. Materiální nebo personální pomoci rozumím – ale tisknout si peníze, posílat je do Itálie a znehodnocovat úspory všech lidí kvůli inflaci, je nesmysl.
Psali jsme:
Ministryně financí Alena Schillerová po vlně stížností vyhlásila, že vláda živnostníkům jednorázově dá 25 tisíc, a zmírnila kritéria pro získání této pomoci. Jde o známku toho, že kabinet k ekonomickým otázkám přistupuje chaoticky, nebo to lze omluvit tím, že se změny dějí za pochodu a v obtížně předvídatelné situaci?
Jde o známku toho, že vládu nikdy ekonomické dopady na malé a střední podnikatele, na OSVČ a na lidi na dohodách, příliš nezajímaly. Kdyby s nimi byla v dostatečném kontaktu a prožívala s nimi jejich trápení, nikdy by nemohla takovou šílenost jako byla původní „pětadvacítka“ navrhnout. Samozřejmě, že ne vše lze dělat bezchybně. Ale jak nalít dotace do zemědělství, věděla vláda rychle a „bezchybně“, protože se rozdáváním dotací věnuje dlouho. Tak je to se vším v životě, když děláte něco poprvé přináší to problémy.
Svobodní by zase neuměli rozdávat dotace, naopak ekonomická problematika je naší silnou stránkou. Ctili jsme, že v prvních dnech krize se řešilo zejména zásobování materiálem, a prvořadá byla zdravotnická témata. Na našem facebooku doteď vládu nekritizujeme za nic, co se týká zdravotnictví. Mají o tom nejvíce informací, takže mají největší šanci dělat správná rozhodnutí. Ale hned, jak vláda začala řešit ekonomická opatření, přispěchali jsme s našim řešením a 20. března jsme zveřejnili 5 důležitých kroků pro záchranu naší ekonomiky.
Opoziční strany chtěly plošně živnostníkům přidat dokonce 30 tisíc. Hnutí STAN pak navrhuje vyplácet klouzavou podporu ve výši 500 korun za každý další den trvajících opatření. Co na tyto návrhy říkáte? Jak by to stát měl udělat?
Ideální by bylo dělat systematická řešení, a právě ta jsme nabízeli 20. března. Stát měl nastoupit do pracovních a nájemních závazků. Stačilo čestné prohlášení od obou stran smlouvy, že jsou zasaženi koronavirovými opatřeními a mezi stranami se nenaplňuje nájemní nebo pracovní vztah. Sám stát by pak stanovil, kolik bude dávat zaměstnancům zůstávajícím povinně doma, a kolik dá pronajímatelům, ve kterých nesmí nájemník vykonávat činnost. Může vám to připadat velkorysé, ale ukážu vám to na příkladu.
Stát usoudil, že se blíží velké nebezpečí a že na něj za současné situace nejsme připraveni. Proto musíme získat čas, tím, že podél státní hranice vyskládáme domy, každého desátého člověka, čímž se ochráníme. Ti lidé by na to přistoupili, protože by věděli, že na to stát teď není připraven. A pokud nezíská nějaký čas navíc, pak se budou dít nehezké věci i jim a jejich blízkým, takže je to v jejich vlastním zájmu. Správně by měl stát velmi rychle těmto lidem platit bydlení například v hotelech, aby si měli kam uklidit věci a nemuseli jim kromě bydlení časem nahrazovat i majetek uvnitř domu. Ze státní kasy, z peněz nás všech samozřejmě.
Fotogalerie: - Vylidněné metro
Tvůrci krizového zákona byli moudří a nějaký podobný příběh si uměli představit. Proto do něj dali § 36 Náhrada škody. Tyto peníze proto nelze brát jako nějaký „dáreček“ pro všechny OSVČ. Je to zkrátka jen předběžné odškodnění za to, že se „museli“ obětovat ve prospěch nás všech, včetně jich samotných. Pokud by stát v dostatečné míře a rychle nastoupil s platbou do jejich zmíněných závazků. Nemuseli jsme se teď bavit o jednorázových 25 nebo 30 tisících za 50 dnů. Za současné situace, kdy nevíme, jak dlouho budou opatření trvat, je každopádně systémové stanovit částku za každý den. A podobně to tak udělat i pro „dohodáře“, kteří jsou v podobné pozici jako OSVČ, jen nemají náklady. Takže rozumná mi přijde třeba částka 2/3.
Co je podle vás ještě nutné udělat z hlediska zachování funkční ekonomiky? Která mimořídná opatření je třeba zrušit nejdříve, a co zatím ponechat? A co naopak úplně chybí?
Až skončí oddychový čas a začne restart ekonomiky, je třeba zrušit daň z nabytí nemovitosti, tak jak už uvedla Alena Schillerová. Dále pak daně, které vynášejí minimum prostředků do státního rozpočtu a vzhledem k administrativním nákladům se je nevyplatí vybírat (silniční, z plynu, z elektřiny, z uhlí). Je třeba snížit podporu biopaliv 90 Kč z každé plné nádrže a snížit a sjednotit také DPH na 14 %. Domácnosti budou tyto peníze velmi brzy potřebovat. Víme, také, kde ty peníze ušetřit, máme seznam 36 úřadů na zrušení a šetřit bychom měli i na investičních pobídkách, slevách na daních a dotacích, které dostanou většinou hlavně Ti velcí a stát skrze tím malým škodí, protože podporuje jejich konkurenci.
Snad se to brzy rozvolní a brzy vznikne potřeba nové pracovní síly, takže bych se nebál zeštíhlit státní aparát. Úředníky, kteří se věnovali právě pobídkám, dotacím a výběru zrušených daní, nabídnout na trh práce, aby se mohli zapojit třeba do zemědělství nebo jinde, kde se budou páry zdravých rukou navíc hodit.
Z hlediska ekonomiky bychom vládě zrušili všechny plány na „odpouštění nájemného“ apod. To je příklad nesystémového kroku. Hoří vám dům? Tak vypustíme rybník na kopci nad domem. Aktuálně je problémů dost, není třeba je přesouvat na někoho jiného, nebo přidělávat problémy nové. Než se věci vrátí do normálu a přistoupíme ke škrtání daní i výdajů státu, je třeba dát poškozeným jistotu odškodného – pravidelné peníze, ne jednorázovou dávku. Bylo by smutné, kdyby se lidi museli zbavovat domů, na které dlouho vydělávali, aby mohli splácet dluhy, které se jim tvoří, když mají zakázáno vydělávat.
Pokud bych měl říci, co obecně mi trochu chybí – tak trošku světlo na konci tunelu, které by mohl vidět každý. Podobně jako o něm mluvil rakouský premiér. Je nutné, abychom měli informace, co máme dělat pro to, aby se co nejdříve mohl vrátit život do normálu. Abychom si řekli OK, my všichni, Česká republika, náš stát, už je připraven. Už zase můžeme normálně žít. Chybí mi informace typu, pokud bude 30. 4. volných 70 % lůžek na JIP, maximálně 8500 nakažených a většina zranitelných bude mít zajištěnou možnost dodávání jídla až domů, pak můžeme obnovit vše do normálu.
Lidi potřebují vidět světlo na konci tunelu, potřebují vědět, že když se budou snažit, šít roušky, starat se o seniory, tisknout štíty atd., že se to brzy může povést. Jinak jim nasazení nevydrží, přestanou dodržovat bezpečnostní opatření a důvěru v to, že má smysl se řídit různými doporučeními.
Věřím ale, že se to nestane. Lidem dochází, že skutečné hodnoty se vytvářejí prací, že skutečně potřebné věci je třeba řešit, a ne se spoléhat na pomoc někoho jiného. Máme tu spoustu šikovných rukou i chytrých hlav, co taková řešení vymýšlejí, takže brzy můžeme mít dostatek ochranných pomůcek. A pak si za 10 let řekneme, že jsme to zvládli, a nakonec nás ty těžké chvíle posílily.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Marek Korejs
