Zajímavostí může být, že analytici banky mezi tvrdě euroskeptické strany na levé části politického spektra řadí i českou KSČM. Na pravici jsou euroskeptiky Svobodní a ostře proti EU se staví hnutí Úsvit, uvádí DB. Svobodní se tak dostali do společnosti například britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) či francouzské Národní fronty, Úsvit pak je ve stejné kategorii jako maďarský Jobbik či řecký Zlatý úsvit.

Analytici DB upozorňují, že euroskeptická krajina je v EU velmi různorodá. Vznik zcela nových stran s touto agendou, jako je Alternativa pro Německo (AfD), je prý spíše výjimkou. „Obvykle se jedná - ať už na levici či na pravici - o strany, které před vypuknutím krize eura využívaly nacionálních témat. EU a její politiku začaly kritizovat až za krize," uvádí studie.

Počítá přitom se třemi scénáři volebního úspěchu podobně zaměřených uskupení. Ten z jejich pohledu nejvýhodnější uvádí zisk 27 procent a tedy 204 křesel, střední variantou je 22 procent a 167 mandátů a spodní hranici DB nastavila na 17 procentech a 129 europoslancích.