Blížící se volby do Evropského parlamentu se příliš velké pozornosti ze stran českých voličů netěší a důležitost těchto voleb se v jejich očích v posledních letech postupně snižuje.
Podle průzkumu lidé nejčastěji za důležité považují volby do obecních zastupitelstev, téměř dvě třetiny veřejnosti jim přisoudily první nebo druhý stupeň na pětibodové stupnici důležitosti. Jen mírně méně důležitá je podle veřejnosti trojice dalších voleb: volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, voleb prezidenta republiky a volby do krajských zastupitelstev. Naopak mnohem menší důležitost mají podle lidí volby do Senátu.
Důležitost jednotlivých voleb souvisí s tím, do jaké míry se lidé zajímají o politiku, ale pořadí důležitosti jednotlivých voleb se nemění. Pouze lidé, kteří se podle svých slov o politiku zajímají, řadí na první místo důležitosti volby do Parlamentu a na druhé těsně komunální volby. Jasný je zejména odstup senátních a evropských voleb, které jsou i pro lidi se zájmem o politiku „volbami druhého řádu“.
K volbám do Senátu a do Evropského parlamentu lidé chodí nejméně
Tyto výsledky dokládá i skutečnost, že právě ve volbách do Senátu (především v druhém kole) a Evropského parlamentu byla nejnižší volební účast. Nejvyšší byla v loňských prezidentských volbách, dále v podzimních sněmovních volbách, následuje účast v komunálních volbách a ve volbách do krajských zastupitelstev.
Názory lidí na důležitost jednotlivých typů voleb se v čase mění jen pozvolna. V dlouhodobém srovnání narůstá subjektivně pociťovaná důležitost voleb do Senátu. Proti tomu zřetelně klesá důležitost voleb do Evropského parlamentu, které byly důležité kolem našeho vstupu do EU a kolem našeho předsednictví v EU. V aktuálním výzkumu je patrné sbližování rozdílů mezi komunálními volbami, volbami do Poslanecké sněmovny, krajskými a prezidentskými volbami.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Josef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: nem
