Eva Decroix jako budoucnost ODS? „10 až 15 %. S odřenýma ušima,“ zní

Ve středu opozice podávala návrh na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Při brífinku s novináři, který k tomu ve sněmovně uspořádala, čelila mimo jiné i dotazu, jaký to při pouhých 92 hlasech, s potřebným kvórem 101, má smysl.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix se jala vysvětlovat: „My jsme opozice a já si nedovedu představit, že by demokratická opozice v této chvíli mohla mlčet.“

Jednání ministra Macinky podle ní „všichni vnímáme“ jako překročení všech červených hranic. „Není to o tom, že vyvoláváme jednání o nedůvěře vládě, abychom jednali s Andrejem Babišem. My si tam hrdě stoupneme a řekneme, že tato vláda nemá naší důvěru,“ uvedla.

V pětici zástupců opozice, kteří zapózovali s archy podpisů svých poslanců, stála na kraji a mluvila méně, než Olga Richterová i zástupce lidovců. Samotné předání na sekretariát předsedy sněmovny pak provedli Jan Jakob s Olgou Richterovou, zástupci dvou nejmenších opozičních frakcí.

Od mnoha členů ODS se přitom ParlamentníListy.cz dlouhodobě dozvídají, že právě toto jim na současném vedení a jeho politice vadí nejvíce: Politika gest ve stylu „nemůžeme mlčet“ a „hrdě si stoupneme“, ve které přitom ODS vždy bude zastíněna Piráty nebo TOP 09, kteří toto performerství mají ve své DNA.

Hnutí STAN zase má blízký vztah k vlivným médiím, lidovci svůj sice stále tenčí, ale pevný elektorát, který jejich funkcionáři dokonale znají (z podstatné části osobně). ODS, která se až do nástupu Petra Fialy od tohoto pojetí politiky spíše distancovala, nemůže konkurovat v podstatě ničím.

Přesto strana, která ještě minulý měsíc byla premiérskou, musí mít ambice být lídrem opozice.

Sociolog Petr Hampl si myslí, že ODS vždy bude mít proti čtveřici dalších zástupců opozičního bloku klíčovou výhodu: „Má více členů a dobře fungující organizační strukturu. To je významnější než hesla na plakátě. Osobnosti nemá žádná z těch stran a nikdy mít nebude,“ připomíná.

Fialův odkaz: Spojovat se proti populistům

Oficiálně se zdá, že politika, která v roce 2021 přinesla poslední volební výhru, ve straně stále dominuje. Na sjezdu v pražských Vysočanech, konaném před dvěma týdny, ji končící předseda Petr Fiala formuloval jako v podstatě jedinou možnou.

„Demokratická levice se u nás (a v mnoha dalších zemích) nechala zcela pohltit populisty. Ti sice mají podobně zničující rozpočtovou politiku, ale potenciálně jsou mnohem více nebezpeční. Na rozdíl od tradičních levicových stran totiž novodobí populisté útočí přímo na základy fungování demokracie a v konečném důsledku podkopávají hodnoty západní civilizace,“ varoval.

Pravicovou a konzervativní politikou tedy podle Fialy musí být „plnou silou čelit této populistické destrukci“. „Už nejde jen o rozsah státu, míru regulace ekonomiky. Jde o zásadní hodnotový střet. Jde o budoucnost demokratického uspořádání západních zemí,“ burcoval spolustraníky.

Zásadní civilizační střet mezi „populisty“ a „demokraty“ podle Petra Fialy musí být hlavním úkolem ODS. „Musí mu rozumět ve všech globálních a civilizačních kontextech. Musí se v něm orientovat. A musí ho umět srozumitelně vysvětlit všem občanům naší země. To je klíč k tomu, aby zůstala úspěšnou a vlivnou politickou stranou. Bez toho se nedají vyhrát další parlamentní volby,“ odhadoval.

A v tomto civilizačním tažení proti populismu je podle něj třeba, aby byla „proti síle postavena síla“. „My, co tady v tomto sále sedíme, nemáme řešit, jak přebrat voliče TOP 09, vyšachovat STAN a dostat lidovce na dvě procenta. My máme úplně jiné poslání: Společně s našimi demokratickými partnery uhájit Českou republiku jako demokratickou, bezpečnou a prosperující zemi pro její občany a pro naše děti. A koncentrovat hlasy středopravicových voličů,“ vzkázal delegátům.

ODS se tedy podle Fialy nemá odlišovat, ale naopak propojovat a vytvářet aliance. A věří tomu, že si to myslí i její voliči.

„Já málokdy dělám věci podle toho, co by se mi líbilo, ale dělám je podle toho, co je správné a co může vést k úspěšnému výsledku. A jak víte, na realistickém přístupu si celou svoji profesní a politickou kariéru zakládám,“ vyznal se delegátům také Fiala.

Tím také nabídl odpověď, co znamená ten výraz „dělat správné věci“, které po dlouhé roky používal jako snad nejčastější vysvětlení svých politických kroků.

Na kongresu ve Vysočanech reprezentoval kontinuitu s Fialovou linií Martin Kupka, po celých dvanáct let Fialův místopředseda. Alternativu se pokusil nabídnout Radim Ivan, někdejší ligový florbalista, úspěšný podnikatel a komunální politik z Ostravy. Ten politiku strany od roku 2013, tedy ve fialovském období, popsal slovy „pořád se klepeme, kdy si pro nás přijde Šlachta“, a vyzval k většímu sebevědomí strany, která od devadesátých let byla lídrem pravice.

Kupka byl zvolen, ale poměr hlasů 327:138 byl pro vítěze méně příznivý, než jak naznačovaly krajské konference. Bylo tedy zřejmé, že řadoví delegáti se v mnoha případech vzepřeli mandátům svých krajů proti Martinu Kupkovi.

Podle sociologa Petra Hampla se dá očekávat, že politické soupeření a hledání nových směrů teď skutečně bude probíhat především na pravici. A tento souboj podle jeho prognóz bude probíhat na dvou osách. „Kabrioletová pravice versus budovatelská pravice. Kabrioletová pravice hájí volný trh bez přívlastků, domnívá se, že zisk je základním měřítkem dobra a je pro ni typická mentalita zlaté mládeže vysmívající se udřeným pracujícím. Ukázkovým příkladem kabrioletové pravice jsou Motoristé. Budovatelská pravice oproti tomu klade důraz na tvrdou práci a sebekázeň, pečlivě rozlišuje mezi poctivě a nepoctivě vydělaným a cítí výrazné sympatie vůči pracujícím masám. Není nepřítelem rozsáhlých sociálních opatření. Preferuje průmysl a reálnou výrobu celkově před finančním odvětvím. Ukázkovým příkladem je vznikající projekt betonového krále Tomáše Březiny,“ vysvětluje první z těchto linií.

Druhou osou pak podle něj bude střet podpory domácího kapitálu s globalistickým přístupem. A jak dodává, ODS vždy byla reprezentantem „kabrioletové globalistické pravice“.

Sympatizanti fialovské politiky „demokraté proti populistům“ mají drtivou převahu v poslaneckém klubu i v Senátu, a řada kritiků této politiky ODS nedávno opustila, naposledy před Vánoci někdejší první místopředseda Martin Kuba. Přesto někteří věří, že v rámci strany „modrého ptáka“ ještě jsou možné změny.

Sebevědomá strana stojí na vlastních nohách

„Tohle Fialovo neblahé dědictví je přesně to, s čím by se ODS měla definitivně rozloučit,“ říká pro ParlamentníListy.cz komentátorka Karolína Stonjeková. „Jestli chce být znovu sebevědomou stranou a vrátit se k výsledkům přes dvacet procent, měli by občanští demokraté přestat s takovým trapným bratříčkováním a stát na vlastních nohách,“ doporučuje.

Problém vidí i v tom, jací lidé ono „Fialovo dědictví“ v ODS provozují. „Evu Decroix snad ani nemá cenu komentovat. Její přehnané ambice a kauza Bitcoin ji spolehlivě pohřbily, takže víc než poštěkávání v Máte slovo u Jílkové nebo dramatické výlevy na tiskovkách už z toho nebude,“ hádá poslankyni, o které v posledních dnech šly spekulace, že by mohla vyměnit Marka Bendu v čele poslaneckého klubu.

„Vlastně nejlépe tuto paní ohodnotil před časem sám Pavel Blažek, když řekl, že za naučený úsměv nejde pravou podstatu člověka schovávat věcně. Tím je řečeno vše,“ dodává.

Někdejší místopředseda ODS Pavel Blažek, o kterém se říkalo, že v mnohém pomohl Petru Fialovi, se mimochodem upřímně zděsil i akce pětice opozičních stran s hlasováním o nedůvěře vládě pouhé dva týdny poté, co Babišův kabinet ve sněmovně pohodlně získal důvěru.

A v narážce na chování opozice nabídl v souvislosti s kauzou Macinkových zpráv nový překlad zkratky SMS: „Sado-maso-systém“.

Povolební posedlost médií a politiků zveřejňovanými SMS zprávami způsobí, že zkratce “SMS” dodáme nový obsah pro název našeho veřejného a politického prostoru : “Sado - Maso - Systém “.
— Pavel Blažek (@blazek_p) January 28, 2026

„Volič ODS fakt není zvědavý na kamarádšoft s couvajícími extrémně levicovými Piráty ve flanelových košilích. Místo, aby občanští demokraté vystupovali sebevědomě a s vlastními prohlášeními, drží se v chumlu a splývají s davem. To není strategie pro dvacet a více procent. To je strategie pro deset až patnáct s odřenýma ušima,“ odhaduje komentátorka XTV Stonjeková.

A tak zatímco jedni v ODS stále žijí odkazem Petra Fialy „sebevědomá strana se nesmí bát, že se ztratí a rozpustí ve spolupráci s menšími stranami“, jiní vzpomínají na rozlučku zakladatele strany Václava Klause v roce 2002: „Není možné, abychom naši politiku tvořili podle úvodníků novin či televizního zpravodajství“.