„Energetika se stala nejen ekonomickým parametrem toho, co se v Evropě děje, protože ročně dovážíme energetických surovin za 400 miliard eur, ale zároveň bezpečnostním kritériem, které rozhoduje o mezinárodních vztazích, a to nejen ve věci Ruska,“ uvedl na začátek své přednášky s názvem Energetika – horké téma evropské politiky na Ekonomické fakultě VŠB – TU Ostrava poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský (ODS). S ohledem na nepříznivý vývoj cen také varoval před „energetickou chudobou“ a připomenul Junckerův balíček, který označil za čistě politické gesto. V přednášce se pak věnoval také problémům Řecka a jeho důležitosti v evropských vztazích.

Tošenovský: Zase se vracíme zpět do velkých her velkých mocností

Tošenovský zmínil strategii pro Evropu 2020, materiál, který byl přijat v loňském roce. „Snahou je vytvořit celoevropský integrovaný energetický trh s infrastrukturami. Hovoří se o něm, ale prakticky nefunguje,“ konstatoval europoslanec. „Víceméně německý a rakouský trh jsou jednou entitou, ale my do toho už nespadáme,“ popsal. Zmínil také nepříjemnou realitu, že díky své závislosti na dovozu se dá Evropa snadno vydírat: „Závislost na dovozu ropy a plynu se bude pro Evropu prohlubovat. Čína má také nárůst dovozu, ale není tak strmý. Japonsko zůstane na stejné výši, neočekává se pokles. USA jsou ukázkou toho, že vývoj jde jiným směrem, protože díky břidlicovému plynu a novým technologiím se stanou vývozci,“ uvedl Tošenovský a vysvětlil propojení jednotlivých trhů.

Během výkladu také zmínil: „Ukazuje se, že svět se až tak nezměnil. Zase se vracíme zpět do velkých her velkých mocností. Rusko chce být velkým Ruskem, Čína velkou Čínou,“ doplnil s tím, že EU musí zvýšit soběstačnost na dodávkách surovin. „Konkurenceschopnost evropských firem v oblastech energeticky náročných výrob je velmi špatná,“ zhodnotil také Tošenovský s tím, že v Evropě je 30 různých podpor pro obnovitelné zdroje.