V létě 2015 dosáhla migrační krize v Evropě vrcholu. Tisíce lidí denně překračovaly hranice Evropské unie, často při tom tito migranti riskovali životy na nebezpečných trasách přes Středozemní moře nebo přes Balkán. Obrazy přeplněných člunů, zoufalých rodin a tragédií, jako byla smrt malého Alana Kurdiho, jehož tělo vyplavilo moře na turecké pláži, otřásly světem. Německo, jako ekonomicky nejsilnější země EU, se stalo hlavním cílem mnoha uprchlíků. V reakci na tuto situaci Merkelová v srpnu 2015 rozhodla, že Německo dočasně otevře hranice pro uprchlíky uvízlé v Maďarsku, a zavázala se k přijetí stovek tisíc žadatelů o azyl. Její prohlášení „Wir schaffen das“ bylo nejen výzvou k solidaritě, ale také politickým gestem, které mělo ukázat, že Německo je připraveno čelit výzvám integrace a zajistit humanitární přístup.

Výročí připomíná ekonom Vladimír Pikora (Motoristé sobě) na svém facebookovém účtu slovy: „Nesmíme zapomínat – 10 let od tragického výroku.“

Německo přijalo přes 1,1 milionu žadatelů o azyl, což bylo bezprecedentní číslo. Merkelová zdůrazňovala, že Němci mají morální povinnost pomoci a že země zvládne tuto výzvu. Tento postoj byl podporován částí veřejnosti, zejména prostřednictvím tzv. „Willkommenskultur“ (kultury přivítání), kdy tisíce dobrovolníků pomáhaly uprchlíkům s ubytováním, jazykovými kurzy či základními potřebami.

Přetížení sociálního systému, kulturní konflikty a bezpečnostní rizika

Rozhodnutí kancléřky Merkelové vyvolalo už v roce 2015 rozporuplné reakce. Na jedné straně bylo chváleno jako akt humanity a odvahy. Mezinárodní společenství, včetně OSN a humanitárních organizací, ocenilo Německo za jeho vůdčí roli v krizové situaci. Na druhé straně však narazilo na odpor jak v Německu, tak v dalších evropských zemích. Kritici, včetně některých německých politiků z CSU nebo z AfD, varovali před přetížením sociálního systému, kulturními konflikty a bezpečnostními riziky. V jiných zemích EU, zejména ve střední a východní Evropě, bylo rozhodnutí vnímáno jako jednostranné a vedlo k napětí ohledně povinných kvót na přerozdělování uprchlíků.