Bývalý náčelník armádního generálního štábu Jiří Šedivý komentoval úvodem snahy Spojených států získat Grónsko a upozornil na styl, jakým k tématu přistupuje americký prezident, který slibuje, že nepoužije vojenskou sílu: „Prezident Donald Trump používá poměrně agresivní slovník, velmi často tlačí dánskou vládu a Gróňany k tomu, aby souhlasili s tím, že Grónsko přejde pod vládu Spojených států amerických. Při posledním vystoupení v Davosu ale prezident Trump řekl, že vojenskou sílu nepoužije,“ řekl v podcastu Startitup.
Odmítnutí použití armády však podle Šedivého neznamená konec tlaku: „To neznamená ale, že nebude používat jiné páky, jak dostat Grónsko pod svou kontrolu. Myslím si, že je určitá cesta, jak řešení najít, nicméně ještě pořád nevíme, jak se budou rozpracovávat výsledky té debaty, kterou měl prezident Trump s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Zdá se, že situace se trošku uklidní,“ pokračoval Šedivý.
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Šedivý v rozhovoru naznačil, že americký prezident může část svých požadavků zmírnit, aniž by se vzdal snahy získat nad Grónskem vliv: „Já si myslím, že prezident Donald Trump přece jenom trochu ustoupí, ale to neznamená, že nevyužije veškeré páky k tomu, aby Grónsko jako takové a tento prostor dostal pod svoji kontrolu,“ podotkl.
Následně hodnotil bezpečnostní význam Grónska a varoval před důsledky případného silového řešení. „Je potřeba uvést, že Grónsko je skutečně strategicky významné území. Pokud by Spojené státy americké převzaly silou Grónsko pod svou kontrolu, znamenalo by to de facto rozpad Severoatlantické aliance,“ uvedl bezpečnostní analytik.
Trump odvádí pozornost od války na Ukrajině
Vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, případně mezi USA a Dánskem, hodnotil Jiří Šedivý s tím, že narušení důvěry nebude krátkodobé: „Myslím si, že ten vztah je narušen a bude nejméně narušen po dobu, kdy bude Donald Trump v Bílém domě. Musíme s tím počítat. Do jaké míry jeho nástupce nebo další garnitura tu situaci napraví, to je ještě pořád velký otazník, ale v současné době je poměrně velká nedůvěra k prezidentu Trumpovi, k jeho rozhodnutím, která jsou někdy až protichůdná,“ poukázal.
Spory vyvolané prezidentem USA odklánějí podle Šedivého pozornost Evropanů od klíčového bezpečnostního problému, jímž je ruská válka na Ukrajině, a oslabují soustředění na řešení zásadních hrozeb. Podle něj tím vzniká prostor, který mohou využívat protivníci Západu. „To, co teď prezident Donald Trump v současné době dělá, rozmělňuje zaměření a úsilí Evropanů vyřešit ty nejzásadnější problémy, které nás nejvíce pálí. To vytváří podmínky vhodné pro naše nepřátele, v tomto případě se bavím o Rusku, ale musíme se bavit i o Číně,“ upozornil.
Evropa se nedokáže sjednotit pod tlakem velmocí
Podle Šedivého sice Evropa dlouhodobě mluví o nutnosti jednoty, ale v praxi se jí nedaří postupovat společně ani v klíčových otázkách. „Zaznívají zásadní politická vystoupení Evropanů o tom, že se musíme spojit, musíme spolupracovat a jednat sjednoceně, ale někdy se nám to nepodařilo a nedaří se nám to ani teď. Uvidíme, co se stane pod tlakem prezidenta Trumpa, zda se něco takového podaří, ale dosavadní zkušenosti jsou takové, že Evropa nebyla schopna jednohlasně jednat v řadě zásadních otázek,“ dodal, že to oslabuje postavení Evropské unie navenek.
Právě na této roztříštěnosti pak podle něj staví svou politiku i způsob komunikace jak americký prezident, tak i Rusko.
Bez USA Evropa bezpečnost Ukrajiny nezajistí
Následně Šedivý reagoval i na výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o možné evropské armádě o síle až tří milionů vojáků s výraznou skepsí. „Myslím si, že prezident Zelenskyj by se měl především věnovat svým problémům a přestat nám radit, co máme dělat. On ten problém totiž spočívá úplně někde jinde,“ řekl.
A jedním dechem dodal, že se debata o společné evropské armádě pravidelně vrací, ale vždy naráží na národní zájmy jednotlivých států: „Pokud se začne debatovat o evropské armádě, tak to vždy ztroskotá právě na těch národních zájmech jednotlivých států.“
Představy o armádě, která by jednotně stála za Ukrajinou, jsou podle něj spíše teoretické. „Je to velká teorie, ale v praxi zcela určitě nerealizovatelná,“ uvedl.
Kromě toho Šedivý reagoval na kritiku ukrajinského prezidenta, ten v Davosu kritizoval, že Evropa není schopna jednat samostatně a v klíčových bezpečnostních otázkách stále čeká na Spojené státy.
Tentokrát s tímto hodnocením souhlasil a upozornil, že i v debatách o budoucích bezpečnostních garancích pro Ukrajinu se vždy ukazuje stejný vzorec: Evropa sice přispěje, ale rozhodující roli má hrát Washington. Podle Šedivého to má racionální základ, protože pouze Spojené státy disponují kompletním spektrem strategických schopností – od vesmírných technologií přes strategické letectvo, raketové síly až po protiraketovou obranu – které jsou schopny vyvažovat kapacity Ruska.
Evropa má podle něj sice dostatek konvenčních zbraní, to ale samo o sobě nestačí k tomu, aby bezpečnost Ukrajiny garantovala bez americké účasti. „V každém případě Evropa dnes pořád kromě konvenčních zbraní, si myslím, že není schopná garantovat Ukrajině bezpečnost bez Spojených států amerických.“
Iluzorní vyrovnání se USA
Na otázku, co by Evropa musela udělat, aby se vojensky vyrovnala Spojeným státům, Šedivý opakovaně zdůraznil, že Evropa má v tomto své limity: „To je ten problém, který za sebou Evropa táhne. Připomínám, Evropa je soubor států, suverénních států, které mají každý jiný zájem.“
Poukázal na rozdílné bezpečnostní priority: „Třeba určitě má jiný zájem Litva nebo Estonsko a jiný zájem má například Portugalsko, které necítí ohrožení Ruska, protože je geograficky na druhé straně Evropy.“ Podle Šedivého právě tyto rozdíly znemožňují skutečné sjednocení: „Evropa de facto není schopna se sjednotit právě kvůli řadě objektivních i subjektivních důvodů. Myslím si, že Evropa do současné doby ještě nenašla cestu, jak sjednotit své názory a vytvořit nějaký celek, který se bude rozhodovat jednohlasně.“
Zároveň připomněl i strukturální rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy: „Současně je třeba připomenout, že každý ze států má svou ekonomiku, své ozbrojené síly vedle těch zájmů, které má. To je jednoduše proti tomu, co jsou Spojené státy americké, kde je to vlastně jeden stát, jedna armáda, jedno politické řízení,“ podotkl.
Celé své hodnocení opět uzavřel skeptickou poznámkou: „Evropa má v tomto obrovský deficit a nejsem si jist, že by ho skutečně byla někdy schopna vyřešit,“ zakončil bezpečnostní analytik Jiří Šedivý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Znamenalo by silové převzetí Grónska Spojenými státy faktický rozpad NATO?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
