Stehlíková si všímá toho, že Putin se u příležitosti otevření ruského pavilonu na světové výstavě EXPO 2015 setkal s italským premiérem Matteem Renzim. Oba politici prý spolu mluvili „o kupeckých počtech“. Podle Stehlíkové ruský prezident vypočítával ztráty italských firem v důsledku protiruských sankcí a naznačoval, že Rusko může najít obchodní partnery jinde. „Ruský prezident postupuje podle staré Brežněvovské strategie – při jednání se západními státy obchází problematické konfliktní body, hledá společné zájmy, především ekonomické, tu lichotí, tu vyhrožuje,“ myslí si politička. Podle ní Itálii Putin vnímá jako slabší článek evropského jednotného postoje k ruské agresi na Ukrajině a pokračuje ve své politice štěpení jednoty EU a „nahlodávání“ jednotlivých států Unie v otázce protiruských sankcí.

Vyvrcholením italské cesty prezidenta Putina prý bylo setkání s papežem Františkem ve Vatikánu. To proběhlo jen několik dnů po ukončení jednání G7, kam Putin nebyl pozván. Své zklamání z toho, že s ním od anexe Krymu skoro nikdo nechce mluvit, Putin nedával najevo a bagatelizoval význam G7, kterou nazval „zájmovým spolkem“, jehož rozhodnutí stejně nejsou závazná.

Pravoslavná církev jako pilíř budování nové totality

Setkání s papežem je podle Stehlíkové pro Putina nejen absolutní satisfakcí, ale i povýšením do jiné, symbolické dimenze ochránce posvátných hodnot a věčných tradic.