Stehlíková si všímá toho, že Putin se u příležitosti otevření ruského pavilonu na světové výstavě EXPO 2015 setkal s italským premiérem Matteem Renzim. Oba politici prý spolu mluvili „o kupeckých počtech“. Podle Stehlíkové ruský prezident vypočítával ztráty italských firem v důsledku protiruských sankcí a naznačoval, že Rusko může najít obchodní partnery jinde. „Ruský prezident postupuje podle staré Brežněvovské strategie – při jednání se západními státy obchází problematické konfliktní body, hledá společné zájmy, především ekonomické, tu lichotí, tu vyhrožuje,“ myslí si politička. Podle ní Itálii Putin vnímá jako slabší článek evropského jednotného postoje k ruské agresi na Ukrajině a pokračuje ve své politice štěpení jednoty EU a „nahlodávání“ jednotlivých států Unie v otázce protiruských sankcí.
Vyvrcholením italské cesty prezidenta Putina prý bylo setkání s papežem Františkem ve Vatikánu. To proběhlo jen několik dnů po ukončení jednání G7, kam Putin nebyl pozván. Své zklamání z toho, že s ním od anexe Krymu skoro nikdo nechce mluvit, Putin nedával najevo a bagatelizoval význam G7, kterou nazval „zájmovým spolkem“, jehož rozhodnutí stejně nejsou závazná.
Pravoslavná církev jako pilíř budování nové totality
Setkání s papežem je podle Stehlíkové pro Putina nejen absolutní satisfakcí, ale i povýšením do jiné, symbolické dimenze ochránce posvátných hodnot a věčných tradic.
Jedním z pilířů budování „nové ruské totality“, jak Stehlíková současný ruský systém označuje, je ruská pravoslavná církev. Ta podle ní do jisté míry kompenzovala ztrátu ideálů po pádu komunismu. Putin činnost pravoslavné církve podporuje, naopak činnost katolické církve omezuje, ta prý nemá v zemi rovnocenné právní postavení.
Hlavu ruské pravoslavné církve patriarchu Kirilla označuje Stehlíková jako bývalého spolupracovníka KGB. Je prý spolubudovatelem nynějšího autoritářského režimu v Rusku. Kirill prý prohlásil Putinovo vládnutí za „Boží zázrak“ a soustavně kritizuje jeho oponenty.
Putin se chce u moci udržet do roku 2024
Stehlíková si také myslí, že Putinovým cílem je udržet se u moci do roku 2024, proto podle ní bude válka na Ukrajině pokračovat. Tento válečný konflikt s Ruskem bude pro Ukrajinu i nadále mohutným „pouštěním žilou“ a neumožní plnohodnotnou konsolidaci země, potřebnou pro rychlé provedení reforem a cesty do Evropy.
Putin světu ukázal, že není izolován
Z Itálie prý Putin odjížděl posilněn ve své pozici na mezinárodním poli. „Ukázal světu, že není izolován, že má poslání, dosahující duchovních výšin a týkající se osudů celého lidstva,“ píše politička s tím, že se jedná jen o dočasné taktické vítězství. Podle ní totiž Putin nemá jasnou strategii pro Rusko a je veden jediným motivem – udržet se u moci co nejdéle. Jenže pokud Putin zůstane prezidentem, nic se prý nezmění. „Konfrontace ze Západem, válka na Ukrajině a harašení jadernými zbraněmi zůstane i nadále součástí ruské politiky, která za podpory propagandy zajistí udržení Putinovy popularity a bude odvádět pozornost od ekonomických a dalších problémů Ruska,“ myslí si Stehlíková.
Čas hraje proti Putinovi
Domnívá se však, že čas hraje proti Putinovi. „Nejen hrstce oligarchů, ale stále většímu množství Rusů vadí mezinárodní izolace Ruska, ekonomická stagnace, odklon od Západu a orientace na Východ. Kvůli válce na Ukrajině se Rusko politicky znemožní, přičemž Ukrajina pro Putinův režim sehraje stejnou smrtící roli jako Afghánistán pro Brežněvův režim,“ dodává Džamila Stehlíková.
- Celý text najdete ZDE
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam
