Konec války v Evropě slavíme 8. května, ale podle slov Stehlíka jsme jej slavili dříve i 9. května. „Já sám se ale přikláním k tomu, že tak, jak slavíme Den vítězství nyní, tedy 8. května, je pro nás správně,“ uvedl Stehlík s tím, že právě tento den byla podepsána kapitulace německých jednotek v Praze do rukou České národní rady, takže to je i jeden důvod navíc, proč se vázat k tomuto datu. „Devátého je ruský modus a každý má právo si to oslavit podle svého,“ uvedl Stehlík, který přiznává, že i jeden den posunutí oslav může vyvolávat vlnu emocí.
Prezident Miloš Zeman dnes slavil konec války na ruské ambasádě, s ním tam byli i Václav Klaus, expremiér Nečas či americký velvyslanec. Stehlík prý nevidí ale důvod, aby tohle někomu vadilo, a to především vzhledem k tomu, jak velký podíl byl tehdejšího Sovětského svazu na osvobozování Československa. „Jestli si Rusko připomíná Den vítězství 9. května, je naprosto logické, že vzhledem k počtu těch všech obětí, které Sovětský svaz přinesl, se na této recepci budou účastnit vysocí političtí představitelé,“ zdůraznil.
Kontroverzní osobou, o které se v souvislosti s koncem války mluví, je maršál Koněv. „Když budu hovořit jako historik, každá osobnost by podle mého názoru měla být vnímaná v celosti, co za svůj život vykonala,“ řekl Stehlík a dodal, že máme mimořádné osobnosti, jejichž život byl v jednu chvíli bez poskvrny, a najednou půl roku nebo rok poté se chovali způsobem, kterému nerozumí ani jejich rodina, na moderátorčinu otázku, zda si máme připomínat jen zásluhy Koněva na osvobození Prahy, nebo i jeho kontroverzní minulost a podíl na komunistických zločinech, které následovaly.
Poté poznamenal, že pokud stavíme někomu pomník, měli bychom tu určitou osobu mít již v celosti a zvážit, zda by měl být skutečně dotyčnému pomník budován. „Ne nadarmo se říká, že by se pomníky měly stavět opravdu až mrtvým. Stavět je živým lidem a pojmenovávat po nich ulice, pak může mít negativní konec. Třeba když ta osoba udělá nakonec něco, co ji dehonestuje a vytváří problém,“ dodal.
„V případě maršála Koněva je celá řada ruských velitelů, kteří za války bojovali lépe než on. Byli kvalitnějšími veliteli a hlavně více dbali na životy svých podřízených,“ uvedl Stehlík a dodal, že například maršál Žukov dosáhl stejného úspěchu za polovičních ztrát svých vojáků. „Chápu, že řada lidí Koněva nevidí jako krystalicky čistou osobu,“ sdělil.
Poukázal i na to, že socha maršála Koněva na náměstí Interbrigády v Bubenči na Praze 6 zde nebyla postavena v roce 1945, ale je tam od roku 1980. „Tedy v době té nejtužší normalizace. Pro mě tato socha maršála Koněva nesymbolizuje to, co se někteří snaží říkat, že to je případně nějaká tabulka, že dehonestuje památku vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa,“ uzavřel s tím, že teď už tam socha stojí a on není přítelem bourání pomníků, a pokud tam stojí doteď, když si jí donedávna nikdo nevšímal, tak ať je tam nyní tabulka a učiní se zadost historické pravdě, kterou tam nikdo nezkresluje.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
