Velká Británie vyčkává na postoj OSN, resp. je ochotna se sklonit před silnou opozicí proti „potrestání režimu B. Assada“ za údajné a stále neprokázané a pochybné použití chemických zbraní. Z druhé strany Atlantiku zní, že prezident Obama ještě o zásahu nerozhodl, Rusko a Čína se staví zásadně proti a Ruská federace posílá do východního středomoří dvě hladinové jednotky, byť mluví o „standardní výměně“ části svých sil v místě. Na tuto současnou situaci reagoval M. Zdobinský ve Dvaceti minutách Radiožurnálu v rozhovoru s moderátorem Martinem Veselovským.

Prvá část hovoru se točila okolo přítomnosti ruských lodí. Jedná se konkrétně o raketový křižník Moskva a loď na podporu ponorek. M. Zdobinský se domnívá, že nejde o námořní význam přítomnosti ruských jednotek; ty mají především demonstrovat před světem a Spojenými státy vážnost ruského zájmu o oblast blízkého a středního východu. Ostatně v Sýrii se nachází jediná ruská základna ve středomoří, Tartus. Naproti tomu americké síly v oblasti jsou mnohonásobně mocnější – US Navy má ve východním středomoří čtyři raketové křižníky a blíže nespecifikovaný počet ponorek, v Rudém moři pak pluje mateřská letadlová loď Truman a další letadlová loď Nimitz se nachází v Ománském zálivu. V Jordánsku stojí americké letouny F-16 s přibližně tisícovkou mužů pozemního personálu a v Bahrajnu je námořní báze Spojených států s tam dislokovanými jednotkami. Dále mohou v případném konfliktu Američani počítat se silami dislokovanými na základnách NATO v Turecku a na Kypru. Tam ostatně nyní přesunula Velká Británie několik letounů typu typhoon.

Je nanejvýš pravděpodobné, že se Rusové případné americké či spojenecké „trestné výpravě“ nepostaví, neboť mají v oblasti málo sil, které jsou navíc zřejmě kvalitativně za úrovní amerických námořních jednotek. Strategická i početní nevýhoda je tedy příliš veliká a M. Zdobnický nepředpokládá zapojení se ruských jednotek do bojů ve středomoří.