Který český politik je nejšikovnější při vystupování v médiích? Anketa
Na jmenovaných územích hrály roli lidové plebiscity a i když různým způsobem, tak přece jen se události řídily podle výsledků těch plebiscitů. „Teprve teď na Krymu tomu tak být nemá. Navzdory tomu, že se krymské obyvatelstvo nějak rozhodlo, se mezinárodní společenství a jejich hlásné trouby v médiích shodly na tom, že Krym na to nárok nemá a že je zapotřebí Moskvu za tyhle věci trestat,“ konstatuje Petr Žantovský s tím, že nemíní vést geopolitickou úvahu, do jaké míry co kdo způsobil, ale soustředí se na mediální odezvu, která je zejména v českých médiích vzácně unisonní.
Emoce vedou novináře k tomu, že užívají jen informace, které se jim hodí
„Nevím, proč tomu tak je. Jestli to je tradiční zášť vůči Rusku nebo strach z Ruska. U novinářů nemůžete hledat racionální podklad, ten tam většinou nebývá, většinou tam bývá nějaká emoce. Tady nějaká emoce hraje roli, protože jak byste jinak donutil skoro všechny novináře, aby si mysleli to samé. To má nějaký emotivní důvod, a ten vede novináře k tomu, aby si nezjišťovali všechna fakta a nedávali si do souvislostí všechny informace, ale aby užívali jen informace, které se jim hodí pro to jejich emocionální stanovisko. Nevím, co je toho příčinou, jen mohu konstatovat, že to tak je,“ poznamenává mediální odborník.
Psali jsme:
Jako příklad uvádí úterní Události, komentáře, v nichž byl hostem moderátora Martina Veselovského poslanec Úsvitu Milan Šarapatka, který se zúčastnil krymského referenda jako pozorovatel. „Pan Veselovský se ho během sedmi, osmi minut rozhovoru nezeptal ani jednou, jak to na Krymu vypadá, proč vydal stanovisko, jaké vydal, tedy že krymské obyvatelstvo celkem spontánně a celkem přesvědčivě hlasovalo tak, jak hlasovalo, bez nátlaku, bez namířených zbraní, bez nějakého donucení,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Moderátor nechtěl znát fakta, ale jen dehonestovat poslance Úsvitu
Právě tohle stanovisko podle něj vedlo k tomu, že se Milan Šarapatka stal v očích novinářů osobou nevítanou. „Pan Veselovský se ho ani jednou nezeptal na podstatu věci, ale celou tu dobu se ho ptal toliko na organizaci, která ho na to referendum pozvala. Chtěl ho znevěrohodnit jako celek, jako osobu, jako akt, a tudíž se ho ani nezeptal, o co tam tedy skutečně šlo. Nechtěl vědět fakta, chtěl ho pouze dehonestovat. A to je velice zvláštní úkaz toho, čemu se ještě v České republice říká novinařina,“ míní mediální odborník.
Připomíná, že se moderátor dopustil ještě několika legračních argumentačních přemetů. „Například když chtěl onu organizaci, která vyslala poslance Šarapatku na Krym znevěrohodnit a zpochybnit, tak uvedl, že ta organizace měla v minulosti kontakty třeba s Bašárem Assadem nebo s libyjským vůdcem Kaddáfím. Tak jsem si říkal, jestli to je součást nějakého zločineckého spiknutí mít v zahraničním politickém styku kontakt s prezidentem jedné země a plukovníkem, který vede jinou zemi,“ podivuje se Petr Žantovský.
S Assadem a Kaddáfím se stýkali rovněž Obama i Sarkozy
Vzpomněl si totiž na to, že Bašára Assada jednu dobu celkem živě kontaktoval i Barack Obama. Stejného Baracka Obamu nazýval plukovník Kaddáfí „svým synem". „Kaddáfí se také objímal s tehdejším francouzským prezidentem Sarkozym na pozadí památníku libyjské revoluce. Tak si říkám, že ani Barack Obama ani Nicolas Sarkozy zřejmě nejsou pro pana Veselovského dostatečně důvěryhodné osoby, protože se kontaktovali mimo jiné s Assadem nebo Kaddáfím. Tak přemýšlím, jak je to s důvěryhodnostmi a hlavně jak je to s důvěryhodností českých novinářů,“ poznamenává Petr Žantovský.
Jako druhé téma si vybral kauzu Amazon v Brně, během níž městské zastupitelstvo odmítlo prodat pozemek americké společnosti Amazon, aby tam vytvořila rozsáhlou skladovou zónu, redistribuční středisko pro východní Evropu. „Tím hlavním důvodem byla zřejmě skutečnost, že na podzim budou komunální volby. Tudíž když se zjistilo, že se to občanům nelíbí, protože by jim to velmi dramaticky zkazilo životní prostředí, v němž žijí a mají své celoživotní majetky, které by se znehodnotily, tak se zastupitelé zachovali úměrně situaci. Vzpomněli si na to, že budou chtít být na podzim do svých funkcí znovu zvoleni a tu obchodní záležitost zamázli,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Zvýší se zaměstnanost, ale jen pro nekvalifikované profese
V žádných našich novinách si nepřečetl, že by to takhle mohlo být, ale přesvědčuje ho o tom následující vývoj událostí. „Amazonu jde na ruku kraj, protože do kraje se letos nevolí, tak nic neriskuje a dá Amazonu jiný pozemek. A Amazon si tam bude vesele budovat svoje hangáry a zaměstnávat lidi na pomocné a skladnické práce. Zaměstnanost se zvýší, ale jen pro nekvalifikované dělníky. O žádnou kvalifikovanou zaměstnanost pro místní lidi nepůjde, což je zase věc, o které se nemluví, že je to takhle jednostranné a že komunálně-krajsko-politický důvod a souvislosti jsou takovéto,“ upozorňuje mediální odborník.
JUDr. Michal Hašek
Umí si představit, jakým způsobem Amazon bojuje u zastupitelů městského nebo krajského úřadu o své zájmy. „A umím si představit, že vyjádření pana hejtmana Haška není načasováno úplně náhodou. Zajímavé je, že média vůbec neuvažují o podstatě věci. O tom, co je Amazon, proč tam chce být, o co mu jde, jaké peníze tam hodlá investovat, jak se chová, že už začal navážet jakousi povrchovou hmotu na pozemek, který od města ještě ani nedostal, a už se tam choval jako pán,“ zmiňuje Petr Žantovský.
Plán B s nabídkou kraje Amazonu musel být dopředu vymyšlený
Podle něj to jsou všechno věci, které jakoby novináři přehlédli, protože sice zazní, ale dál se nerozebírají. „To, že se Amazon choval, jako by už měl jistotu, že mu bude pozemek patřit, napovídá, že ta hra musela být dopředu nějak naplánována a že plán B s tím krajem musel být určitě dávno dopředu vymyšlený. To žádné médium neuvedlo,“ všímá si Petr Žantovský, jehož navíc ještě zaujalo, když ve čtvrtek zazněla v České televizi otázka na tamního zpravodaje, zda bude Amazon spokojen s řešením, které navrhl hejtman Michal Hašek.
„Míra zájmu českého novináře o to, jak je firma Amazon spokojena, mě – musím říct – překvapila. I když bych v tom hledal spíš nějaké emoce než třeba materiální zájem konkrétního novináře. Ale proč se investuje tolik důvěry v Amazon nebo v jakoukoli podobnou společnost, která tady chce udělat kšeft, to nevím. Jestli se tady hraje o Onderku, nebo o koho se tady hraje, to opravdu nevím. Ale myslím si, že kauza Amazon bude jednou sloužit jako příklad toho, jak novináři zase skočili někomu na špek,“ domnívá se mediální odborník.
Novinářka Petra Procházková je ve velké kolizi zájmů
Na závěr si ponechal sněmovnou odloženou volbu členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. „Nechci se vyjadřovat k tomu, proč Parlament tak, či onak rozhoduje, ale mě spíš fascinují pohledy na nominace a do toho souboru osobností, které prošly do dalšího kola a o nichž bude tedy sněmovna rozhodovat. A vybral jsem si několik zajímavých jmen, konkrétně čtyři, která bych chtěl drobně oglosovat,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
První je humanitární pracovnice a novinářka Petra Procházková. „Domnívám se, že jde o osobu ve velké kolizi zájmů. Jednak většinu svého profesního života pracuje mimo jiné i pro Českou televizi, vyjadřuje se v ní často k vývoji v Rusku a v České televizi je permanentně přítomna. Nevím, zda je správné nominovat tuto ještě veřejností dost konfliktně vnímanou osobnost jako zástupkyni veřejnosti do Rady České televize,“ zamýšlí se mediální odborník.
Romana Proroka diskvalifikuje smluvní vztah s ČT i stará bolest
Stejně tak si není jistý v případě Romana Proroka. „Připomněl bych u něj jednak příběh z roku 2000, kdy byl pro profesionální selhání vyhozen z moderování pořadu ve zpravodajství České televize. A také bych připomněl, že je rovněž v kolizi zájmů, protože je představitelem společnosti GoodMedia, která provozuje výrobu dokumentů a pořadů právě pro Českou televizi. Přijde mi velmi pochybné, aby člověk, který je v takovém smluvním vztahu s Českou televizí a ještě má tu starou bolest z jakýchsi profesionálních souvislostí, byl nominován do dalšího kola,“ přiznává Petr Žantovský.
Roman Prorok patří mezi 18 kandidátů, které vybral volební výbor sněmovny a z nichž zvolí poslanci šestici na uvolněná místa v Radě České televize. „Mezi těmi osmnácti byl i Daniel Váňa, ale ten přiznal, že se stal poradcem hnutí ANO, a proto z toho druhého kola odstoupil. Velice bizarní příběh mi přijde kolem pana Mezuláníka, který skončil těsně pod čarou a podle názoru některých měl automaticky naskočit jako náhradník za odstoupivšího pana Váňu,“ popisuje mediální odborník situaci kolem kandidátů do Rady ČT.
Pokus o návrat vedoucího diplomové práce Nagyové
Radek Mezuláník je stávající radní, jemuž končí mandát. „A velice silně usiluje dostat se tam zpátky. Proč? Protože to je velmi vlivný post, navíc dobře placený, takže kdo zná pana Mezuláníka, tak ví, že to jsou dost důležité motivace. Zajímavé je připomenout jeho politickou i jinou minulost. Všimněme si, že byl členem KDU-ČSL, poté v Radě ČT zastupoval a byl velmi nablízku straně TOP 09. Dnes tam má být nominován hnutím ANO, čili je to člověk, jehož politická preference je velice přelétavá, takže si z toho můžeme odvodit i nějaké úsudky o jeho osobnostních stabilitách,“ poukazuje Petr Žantovský.
„Připomněl bych také, že on byl tím slavným vedoucím diplomové práce paní Nagyové, dnes Nečasové, na Univerzitě Jana Amose Komenského. Ta práce, jak uvedl i týdeník Reflex v jedné z reportáží, které se tomu v minulosti věnovaly, nesplňovala ani z jednoho hlediska nároky na to, čemu se říká diplomová práce na vysoké škole. Přesto ji pan Mezuláník doporučil a ohodnotil velmi dobře, převzal tak za ni odbornou odpovědnost, takže já bych tady hovořil i o odbornosti pana Mezuláníka,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Beranidlo na Dvořáka a také ten, co ho z Barrandova vyhazoval i s Novou
Zatím však nebylo rozhodnuto o tom, zda bude Radek Mezuláník dodatečně zařazen mezi závěrečných 18 kandidátů, nebo budou poslanci vybírat z menšího počtu uchazečů. „Myslím si, že vnucování pana Mezuláníka zpátky do Rady ČT není ani rozumné, ani prozíravé. Je to vlastně jen naprosto průhledné a banální beranidlo proti generálnímu řediteli Petru Dvořákovi, protože se Mezuláník mezitím vyprofiloval jako jeho oponent a někdo má zájem na tom, aby v té radě seděl,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Posledním jménem, které ho na seznamu kandidátů zaujalo, je Vladimír Kuba, bývalý ředitel televize Barrandov. „Už v roce 2007 dával vyhazov z prostoru na Barrandově televizi Nova, kterou v té době řídil Petr Dvořák. Ti dva lidé vedli docela zajímavý, a ne úplně vlídný, mediální souboj. Jmenování pana Kuby do Rady České televize, která má v čele Petra Dvořáka a jejíž vlastně jedinou pravomocí je ředitele odvolat a jmenovat, mi přijde také minimálně jako kolize osobnostní. A nepovažuji to za úplně nejvhodnější nominaci,“ dodává mediální odborník Petr Žantovský.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
