Co říkáte situaci na Ukrajině?Anketa
Ohlédnutí za uplynulým týdnem začíná Petr Žantovský mediálním ohlasem na problematický vývoj na Ukrajině. „Tamní situaci je těžké hodnotit nejen pro nás, je nepřehledná i pro samotné místní pozorovatele. Samozřejmé ale je, že se tam hraje o geopolitický zájem, ať už ze strany Moskvy nebo Evropské unie, o tom asi není žádný spor. Jako vždy v podobných situacích se to hraje naprosto bez ohledu na místní obyvatelstvo. Bez ohledu na to, jakým způsobem to na ně dopadne, ať už ve formě nějakých násilností na náměstích nebo později ve formě nějakých ekonomických problémů. Tak prostě chodí dějiny, ale jak se skutečně odehrávají jednotlivé věci v aktuálním čase, to se nedá našima očima a naší zkušeností jednoduše hodnotit a známkovat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Přestože je tamní situace pro nás na hodnocení tak obtížná, povšiml si mediální odborník, jak všichni naši držitelé toho přesvědčení, že musí mít na všechno názor a že mají právo všechno oznámkovat, nálepkovat, hodnotit a že jediní mají pravdu, tak hodnotí dění na Ukrajině od rána do večera. „Je hezké poslouchat politiky z jedné, druhé či třetí strany, jak papouškují různá evropská stanoviska a zaujímají ty správné postoje. Já už jen čekám, že někdo vyjde s heslem ´Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí´. To ještě v tomhle kontextu nezaznělo, a tak doufám, že to brzy zazní, abych nebyl zklamán. Ale dosti ironie. To, co se tam děje, je smutné a veškerý ten mediálně-politický hyenismus, který se na to nalepil, ať už z Bruselu nebo z Prahy, je naprosto příšerný,“ tvrdí Petr Žantovský.
Pražský primátor odmítá prezidenta, který ho ani nemíní navštívit
Považuje to za špatnou zvyklost naší mediálně-politické krajiny a ilustruje to na bizarním prohlášení pražského primátora Tomáše Hudečka. „Nejprve je třeba připomenout, že Viktor Janukovyč je regulérně zvolený prezident Ukrajiny. Tedy země, která je jednou nohou na cestě do Evropy, do Evropské unie a která je signatářkou řady evropských nebo světových mnohastranných dohod a prohlášení. Zmínil bych třeba úmluvu z vysokoškolského prostředí. Ukrajina je jednou ze zemí mimo Evropskou unii, která podepsala například Boloňský proces, který stanovuje určitá pravidla a standardy pro vysokoškolské vzdělávání. Proto jsou ukrajinské vysoké školy běžně uznávány v celé Evropské unii jako jakékoli jiné vysoké školy z Německa, z Rakouska, ze Slovenska. I to pasuje Ukrajinu do role naprosto civilizované, kulturní země,“ poukazuje mediální odborník a sám vysokoškolský pedagog.
Psali jsme:
A v souvislosti s tím se vrací k vyjádření pražského primátora Tomáše Hudečka. „Když tedy legitimní prezident, zvolený v demokratických volbách, nesmí podle pana primátora přistát se svým letadlem na pražském letišti a nesmí navštívit magistrát a radnici, tak to se musím trochu smát. Protože to je zhruba tak na stejné úrovni, jako když pan Zaorálek v televizi říká, jak my budeme řešit tu ukrajinskou situaci, jak my můžeme přispět k řešení té ukrajinské situace. Z úst pana primátora to je o to bizarnější, což si povšiml velmi správně v úterních Událostech, komentářích ředitel zahraničního odboru na Hradě pan Kmoníček, když upozornil na to, že nikdo ani neřekl, že pan Janukovyč chce navštívit pana primátora a radnici,“ podotýká Petr Žantovský.
To je blbý, to se bude líbit, informují média o Hudečkově výroku
„Zakazovat někomu takhle na dálku něco, co ani nechce udělat, je opravdu zábavné. Ale je to jenom mediální tanec, kterým se zviditelňuje pan Hudeček, TOP 09 a kdovíkdo ještě. Ale možná jenom pan Hudeček, třeba je to jeho soukromý nápad. Každopádně se kolem té Ukrajiny točí spousta nesmyslů a myslím, že všichni ti, co k tomu vynášejí tyto hloupé soudy, o tom v zásadě vůbec nic nevědí. Možná proto ty soudy vynášejí. Je bizarní, že se tím plní média, ale to už jsme u starého dobrého refrénu, že to je pěkně atraktivní, tak se to bude líbit. To říkával kdysi herec Jan Werich v jednom svém bonmotu ´To je blbý, to se bude líbit´. Tak já myslím, že to platí naprosto přesně pro tuto situaci,“ konstatuje mediální odborník.
Podobné je to s referováním o východním sousedu Ukrajiny. „Když už hovořím o zahraničí, tak by bylo dobré se ještě malinko otřít o Soči, kde začaly olympijské hry. Spousta různých mezinárodních organizací, včetně PEN klubů a podobně, organizují různé protestní aktivity a vykřikují o tom, jak se v Rusku pošlapávají lidská práva. To dávají do souvislosti s těmi třemi lesbickými punkerkami, které se znemožňovaly v chrámu Krista Spasitele. Tomu říkají tedy svoboda slova. Tomu, že se nesmí dehonestovat chrám, se říká pošlapávání svobody slova očima těch novinářů či zástupců nejrůznějších organizací,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Volají po dodržování lidských práv, ale legitimizují terorismus
„Všechny tyhle partičky, jež jako pan primátor Hudeček, který hodnotí prezidenta Janukovyče, úplně stejně idiotsky hodnotí olympiádu v Soči a vývoj v Rusku. Nic o tom nevědí, ale mají na to názor. A myslím si, že jediný důsledek všech těch naprosto absurdních výkřiků, protestů a aktivit je posílení všech opravdových nepřátel, atentátníků a zločinců, kteří číhají někde po Rusku a zejména v těch neklidných oblastech, dlouhodobě neurovnaných jako je Čečna a obecně to Zakavkazsko. Všechny tyhle mezinárodní tzv. projevy dobré vůle, solidarity nebo boje za lidská práva v podstatě legitimizují všechny teroristické činy, které mohou nastat ze strany těchto bojůvek,“ míní Petr Žantovský a pokládá to za naprosto šílené.
Nedokáže si přitom vůbec vysvětlit, jak je možné, že to všechny ty organizace, které se v tom angažují a vydávají taková stanoviska, nechápou. „Nevím, čím to je, že jim nedochází, že ve své podstatě podporují terorismus. Sice se proti němu halasně ohrazují ve smyslu boje za lidská práva a svobody, ale de facto jde o to, že legitimizují, a tím pádem podporují, aktivity, které jsou často za hranicí zákona. A určitě nejsou v souladu s žádným mezinárodním právem ani humanitou. Takový pohled na tento typ protestních aktivit v českých médiích nenajdete. Jen mohu zase tradičně klást svoji otevřenou otázku ´Čím to asi tak bude?´ To je ale tak všechno,“ upozorňuje Petr Žantovský na vžitou jednostrannost v tuzemsku při informování o Rusku.
Tvůrcům jde jen o sebe, na návštěvníky divadel nemyslí
Na závěr si ponechal domácí téma z kultury, které je pro lidi, kteří se trochu zabývají kulturní politikou a divadelním prostředím v České republice posledních 25 let, docela důležité. „Činoherní studio v Ústí nad Labem je na mizině, přestalo hrát, vyhlásilo rozmanité protestní aktivity a vydalo nějaká prohlášení. Každopádně de facto, nevím, jestli už i de iure, ale de facto je v likvidaci. A kolem toho je samozřejmě velký tanec ze strany různých kulturních redaktorek, které opět velmi dobře vědí, co a jak by se mělo dělat, a umí poradit vlastníkům těhle institucí, jako jsou magistráty či krajské úřady. Ovšem neumějí poradit to, jakým způsobem docílit, aby ty instituce byly alespoň trochu návratové z hlediska finančního,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Nedovedou také ani poradit, jak provozovat divadlo, které se lidem líbí, do něhož chodí lidé v zástupu a kde se osamoceně neztrácejí v hledišti. „Mám zkušenost z řady divadelních aktivit, že to opravdu není produkce, která by myslela ohleduplně na diváka. Tvůrci myslí pouze sobecky na sebe a vlastně jim jde jen o to, aby se sami takříkajíc vyžvejkli. Je to řečeno ošklivě, lidově, ale v podstatě o nic jiného nejde. A ten divák, pokud nejde s nimi, v jejich šlépějích, tak je zpravidla hodnocen, že je hloupý a že to je jeho chyba, že se mu představení nelíbí, nikoli chyba tvůrce,“ uvádí mediální odborník s tím, že jde o zásadní problém dnešního českého divadla.
Jedinou cestu, jak činoherní soubor zachránit, kulturní fronta zavrhla
„Většina těch takzvaně uměleckých divadel – neplatí to o divadlech soukromých, která z principu musí brát ohled na diváka, protože ho ti diváci živí – tedy divadel placených z veřejných zdrojů má pocit, že mají všechno nárokem. A najednou se tady stane nějakému divadlu, že nárokem nemá nic, že svoji ekonomickou situaci dovedlo do takového konce, že už asi nebude existovat. To je velmi smutné, protože každý konec každé kulturní instituce je smutný. Ale v téhle souvislosti je zajímavé, že v médiích nečtete informaci, která proběhla asi tak před čtyřmi roky,“ podivuje se Petr Žantovský a zmiňuje v té souvislosti, že v Ústí nad Labem jsou dvě divadla. Jedno malé, to zmíněné činoherní, a pak velký operní dům z konce 19. století, kde se hraje opera, muzikál a balet.
Před těmi čtyřmi roky vznikla iniciativa za statutární spojení těchto dvou scén, což by přineslo úspory z hlediska výroby, administrativy či účetnictví. „Město by na tom profitovalo i umělecky, činoherní herci by si mohli zahrát ve velkém divadle a nebyli by odkázáni na malý divadelní prostor ve Střekově. To ale kulturní obec velmi razantně odmítla. Vzpomínám si, jak rozčileně o tom psala paní Machalická do Lidových novin, že to je likvidace uměleckého souboru v tom činoherním studiu a podobné blbosti. To přitom byla jediná cesta, jak činoherní soubor zachránit. Ale protože si to sami pokazili, tak po nějaké ne příliš dlouhé době mohou sčítat pouze své vlastní účty. Bohužel za pomoci těchto kulturních redaktorek, které vždy všechno vědí nejlépe, ale samy nikdy nic neudělají. A v tom je ten základní problém,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
