Až krize odezní, státy budou muset sáhnout po deficitním hospodaření. „A to ty státy (Německo, Nizozemí, Švédsko atd.), které v posledních letech uzavíraly hospodaření státního rozpočtu s přebytkem. To není pochopitelně žádná tragédie, protože ‚kola ekonomiky se musí točit‘. Tedy firmy musejí mít zakázky, lidé musejí mít práci, život zkrátka musí pokračovat,“ připomíná Paroubek.
Vlády klíčových západoevropských zemí si uvědomují závažnost celé situace. Možná dokonce, soudě podle objemů peněz, které v této souvislosti nyní chtějí vrhnout do oběhu, situaci poněkud přeceňují, všímá si někdejší premiér.
Pokud jde o Spolkovou republiku Německo, to je samozřejmě stát, jehož vývoj v ekonomice, ale i v politické oblasti, nás musí silně zajímat. Zhruba třetina českého zahraničního obchodu je právě s Německem. Pokud Německo zaznamená závažný pokles HDP, bude to znamenat vážný dopad pochopitelně také na českou ekonomiku, předpokládá Paroubek.
Fotogalerie: - Hladová okna
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Předstihové indikátory, které ukazují, jak na tom asi německá ekonomika bude, se vyvíjejí v Německu velmi nepříznivě. „Předstihové indikátory Německa tak míří k číslům, která byla před jedenácti lety, v době hluboké recese roku 2009. Ti, kdo dělají v německých a v evropských (v rámci eurozóny) firmách nákupy, vidí věci velmi skepticky,“ doplnil.
Německo vrhá do oběhu, tedy na boj proti krizi v souvislosti s koronavirem, ohromných 750 mld. eur. Což znamená 20 % německého HDP. „Němečtí ekonomové se nyní jen přou, kolik vlastně ten pokles hospodářství ve II. čtvrtletí bude. Jejich odhady se pohybují mezi 5 až 20 procenty,“ přiblížil Paroubek.
Česká vláda by, podle něj, měla přejít od řešení současné operativy v souvislosti s šířením koronavirové pandemie a s řešením jejích bezprostředních dopadů – k řešení koncepčních otázek. „Je to ovšem velmi obtížné, ba skoro nemožné. Vláda by si měla vytvořit pro tento účel svůj poradní orgán pro stanovení strategie postupu a cílů. Základní otázkou je, jak obnovit po koronavirové krizi funkčnost českého hospodářství a jak je restrukturalizovat.“
Paroubek má za to, že krize je současně příležitostí k tomu, aby mohly být provedeny některé významné změny v hospodářství. Je i příležitostí k tomu, jak například podpořit rozvoj lokální ekonomiky v regionech a místech tak, aby česká ekonomika byla více soběstačná a nebyla tolik závislá na dovozech. „Mám na mysli zejména potravinářské zboží a zemědělskou produkci. Ale nejen je. Doba si vyžaduje ‚stavbu hladové zdi‘, tak jako za císaře Karla IV,“ upřesnil.
Ing. Jiří Paroubek
- Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)
Stejně silně by se vláda měla zabývat rozvojem komunální bytové výstavby v gesci obcí, prostřednictvím neziskových bytových společností. Výstavba deseti tisíc komunálních bytů ročně není nedosažitelná v průběhu poměrně krátké doby a přinesla by práci celé řadě regionálních stavebních firem.
Jde o řešení celé řady dalších otázek. Například, jak povzbudit český výzkum a jeho propojení s praxí. Současná krize podle Paroubka ukazuje, že některé technologie bychom měli být v budoucnu schopni zvládnout sami a zajistit produkci potřebných výrobků (respirátory, ale také plicní ventilátory apod.).
„Prostě vláda se již musí připravit na to, co udělá, aby rychle nastartovala české hospodářství a aby zajistila hospodářský růst, obnovení prosperity firem a růst životní úrovně občanů okamžikem ukončení pandemie,“ uzavírá svůj komentář.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
