Na jedné straně stojí proromští aktivisté, kteří stále považují integraci za správnou cestu, jak začlenit menšinu do majoritní společnosti a zachovat si lidskost a solidaritu. Odsuzují předvolební nápady jako „vesnice pro lůzu“, stejně tak kontejnerové domy pro Chanov. Například podle dokumentaristky Apoleny Rychlíkové je právě koncentrace velkého počtu chudých lidí na jednom místě tím hlavním problémem a řešením je rozstrkat je mezi ostatní, jak uvedla pro Český rozhlas.

Opačnou skupinu tvoří místní, kteří si na příval takzvaných nepřizpůsobivých naopak stěžují, chtějí najít zastání a „jen“ žít v klidu, nikoli v kriminalitě, která začala ústit v násilné činy.

Začalo to obtěžováním a vydíráním dcerky, po které dotyční chtěli peníze. Rodina má za sebou i zkušenosti s vykrádáním svého bytu, který obývá v ulici M. G. Dobnera. To vystřídalo zastrašování.

Na dveřích bytu nacházela symboly ženského přirození nebo nápis „chcípni“. Se svým strachem se čtyřicetiletá Mostečanka svěřovala regionálnímu Deníku. Situace se totiž nelepšila.

Až mediální tlak přiměl úřady, aby se zaměřily na četnější kontroly v domě, kam může bez problému vejít kdokoli, aniž by zde bydlel.