Komunální volby jsou za dveřmi a v kampaních se reflektují nejrůznější lokální problémy. Severočeské město Most je v tomto směru v celorepublikovém měřítku dost specifické a dlouhodobé známé svými problémy s nepřizpůsobivými občany a téma našlo odezvu i v předvolebních programech.
Hnutí MostečanéMostu.cz jde do voleb s programovým bodem, který chce využít nové legislativní úpravy tzv. bezdoplatkových zón. V nich nemohou majitelé domů čerpat od státu dorovnávání doplatků na bydlení. Právě tato možnost vedla v Mostě k rozvoji fenoménu ghett, kam byly sestěhovávány početné rodiny nepřizpůsobivých.
Zmíněné hnutí si novou legislativní úpravu vepsalo do svého programu v podobě: „Vesnice pro lůzu – vytěsníme nepřizpůsobivé z města, zavedeme bezdoplatkové zóny ve všech ohrožených bytových okrscích.“ Vesnice pro lůzu je navíc hned prvním bodem celého programu.
Tato ambice komunální kandidátky, a zejména její formulace, vzbudila značný rozruch.
Hluboké znechucení projevil na webu Forum24.cz redaktor Jan Jandourek. „Pokrok nezastavíš. Vývoj politického jazyka postupuje,“ komentoval znechuceně.
„Jakápak jazyková citlivost. Prostě lůza,“ dodal Jandourek. Dnes už prý nikdo neřeší, že ne každý, kdo není přizpůsobený je současně nepřizpůsobivý, a samo označení „nepřizpůsobivý“ má negativní konotace.
„Zajímavé jsou ty ‚vesnice pro lůzu‘. Zřejmě něco jako ghetta,“ myslí si. Ale poznamenává, že abychom mohli vytvářet vesnice pro lůzu, musíme nejprve určit, kdo je ta lůza. A aby mělo oddělení lůzy smysl, bude jí prý třeba všemi prostředky zabránit, aby se stýkala s „nelůzou“. To může být u nepřizpůsobivých dost problém, takže budou muset být nastoleny nějaké represe.
„Na represe obvykle lůza zareaguje tak, že se rozčílí a protože ze své lůzovské podstaty nemá co ztratit, tak nelůza ještě uvidí,“ těší se Jandourek na vzpouru nepřizpůsobivých.
Do dalšího nápadu mosteckých komunálníků se na webu Českého rozhlasu pustila Apolena Rychlíková. Ta si vzala na paškál uskupení Severočeši, které již na mostecké radnici působí, a jeho nápad zbourat neblaze proslulé sídliště Chanov a jeho nepřizpůsobivým obyvatelům nabídnout alternativu v podobě kontejnerového bydlení.
„Chceme jim dát alternativu v podobě jednoduchého kontejnerového bydlení v úpravě antivandal. Cílem je to, že by Chanov měl být celkově kontejnerové městečko,“ uvedl náměstek primátora za Severočechy Marek Hrvol.
Apolena Rychlíková dala nad tímto nápadem průchod sarkasmu: „Jak prosté! A jak nápadité – s něčím podobným přišel před lety Jiří Čunek a all inclusive model bydlení doplnil i o nevyžádané stěhování romských rodin uprostřed noci do míst, o která nestáli.“
Pak redaktorka vážně připustila, že ghetta jsou složitá místa. „Problém ale nezmizí, když vyměníme jeden strašný dům za něco, co už dům ani není. Naopak,“ dodává.
Podle Rychlíkové je hlavním problémem jakákoliv koncentrace velkého počtu chudých lidí na jednom místě. Řešením tedy je rozstrkat je mezi ne tak chudé. „Třeba ve Vídni to chápou a snaží se o stratifikaci. Nemusí to být snadné, rozhodně to ale zamezuje těm nejtvrdším problémům, které s sebou chudoba a vyloučení přináší,“ uvedla pro příklad.
Hlavním úkolem pro celou společnost je podle Rychlíkové „cesta z ghetta“. „Do světa nás, běžných lidí, kteří jsme se třeba I důsledkem své barvy kůže těšili v životě většímu štěstí,“ specifikuje jasně, kam mají nepřizpůsobiví pronikat.
„Představa, že kontejnery navezené na hromadu a naskládané na sebe jsou vhodným místem pro život rodin nebo jednotlivců, je šílená. Z takových podmínek lepší lidé nevzejdou,“ varuje komentátorka. Plán na kontejnerové městečko je podle ní „dalším kolem ponižování už tak dost ponížených“.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
