„Česko se branou Číny do Evropy stát nemůže. Takové úvahy jsou nesmyslné, protože nemáme velký přístav. Také se nemůže stát, že by se Česko dostalo do područí Číny, která je na druhém konci zeměkoule. Čína u nás nicméně investuje ‚píárovým‘ či marketingovým způsobem, aby to hlavně bylo vidět. Ne jako Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan. Tyto země zde zaměstnávají tisíce lidí a investují do průmyslu,“ prohlásil Jan Macháček, šéf Babišova Institutu pro politiku a společnost. Ostatně ten zajímavou debatu o čínských investicích v České republice společně s Hospodářskou komorou ČR pořádal.

Žádné kývání hlavami

Konala se v jedné z prostor Federálního shromáždění v Praze. Sál se nakonec celý zaplnil a do publika zasedl i bývalý eurokomisař Štefan Füle. Složení debatérů totiž slibovalo vyhraněnou diskusi s názorovými střety, což se i splnilo. Ne jako při většině debat, kam si pořadatel pozve své kamarády a pak všichni nad svými názory pochvalně kývají hlavou jako při metalovém koncertu. Bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář však na začátku řešil jako moderátor hamletovskou otázku: „Neprojevovat své názory, nebo ano, být, či nebýt?“ Nakonec se rozhodl být, když prohlásil: „Čína tady je a bude a záleží na tom, jak tento fenomén dokážeme uchopit. Jsme členem NATO a EU, takže je třeba se chovat racionálně.“

Sinoložka Olga Lomová sdělila, že je Čína fenoménem, jenž dost silně ovlivňuje mezinárodní politiku a od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga zcela cíleně. Ekonomické argumenty se stávají tím, co přebíjí vše ostatní. „V Česku máme ohledně Číny bouři ve sklenici vody. Vítání, zesměšňování, zavrhování. Její projekt nové Hedvábné stezky bych bral jako příležitost, k níž netřeba přistupovat zbrkle, ale s rozmyslem,“ sdělil na to konto prezident Institutu nové Hedvábné stezky a exministr zahraničí Jan Kohout.