„Je to maskování inflačních tlaků, které tím nejsou nijak zrušeny. Deficit státního rozpočtu, který se tím navýší, dál působí proinflačně. Dobrý přístup to tedy není,“ objasnila Markéta Šichtařová, ekonomka, spisovatelka, blogerka, ředitelka společnosti Next Finance s. r. o.
„Způsob, jakým jsou stanoveny stropy v České republice, je dvakrát špatný. Je velmi nákladný pro státní rozpočet a zároveň je příliš vysoký. Energie jsou zastropovány na mnohem vyšší úrovni než v sousedních zemích. A to způsobí firmám velké potíže. My jsme navrhli funkční systém už v únoru. Vláda bohužel problém energií zanedbala,“ je přesvědčen Michal Šmarda, předseda ČSSD, starosta Nového Města na Moravě.
„Určitě je dobře, že stát firmám s energiemi pomůže. Plošná podpora je pro administraci nejjednodušší, ale lepší by byla členěná podpora pro energeticky náročná odvětví. Jenže, jako vždycky, chybí precizní databáze firem podle výroby. Je to stejné jako u sociálních dávek. Chybí nástroje pro jasnou, ale selektivní pomoc. Stát vyhazuje miliardy za digitalizaci, ale přednost mají programy, které šikanují občany, místo programů, které lidem pomáhají. Určitě raketový růst energií tolik netrápí IT firmy, jako slévárny nebo kovovýrobu či sklárny. Ale celkově se asi moc více nedá dělat s tím, aby dotace stát vůbec finančně přežil,“ vysvětlil František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.
Fotogalerie: - Okamura versus Pekarová
„Obecně si nejsem jist, jestli je dobrý nápad stavět velké firmy na stejnou úroveň jako občany. Vytápění domácností by mělo mít přednost před zisky těchto firem,“ myslí si Mikuláš Peksa, europoslanec za Pirátskou stranu, předseda Evropské pirátské strany.
„Pomoc přichází velmi pozdě. Hnutí ANO k opatření a pomoci velkým firmám vyzývalo vládu už před letními prázdninami. Stále jsme zejména průmyslovou zemí, proto je účinná podpora velmi důležitá. Nastavené stropy jsou ale v jiných zemích i o polovinu nižší, proto je z mého pohledu přijaté opatření stále nedostatečné. Firmy kvůli vyššímu stropu než třeba v Německu ztrácejí konkurenceschopnost,“ upozornil Ondřej Knotek, europoslanec za hnutí ANO.
„Je to maximum, co stát může udělat,“ domnívá se Jaroslav Zeman (senátorský klub ODS, SLK), senátor za Jablonecko, místopředseda mandátového a imunitního výboru Senátu Parlamentu ČR, starosta Albrechtic v Jizerských horách, ředitel společnosti Detoa Albrechtice.
Psali jsme:
„Myslím, že je to dostatečná pomoc a výborná zpráva – navíc ve světle informací, že EU bude korigovat výši stropu jednotlivých členských států, aby nedocházelo k deformaci tržních podmínek. Reálně hrozilo, že zejména Německo by svým avizovaným nízkým stropem cen energií ohrozilo konkurenceschopnost našich firem,“ okomentoval Patrik Kunčar (KDU-ČSL), senátor za Zlínsko, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR.
„Je to dobře,“ stručně okomentoval Jiří Čunek (KDU-ČSL), senátor za Vsetínsko, místopředseda výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu ČR, starosta Vsetína.
„Co je dobré, to ví jen pánbůh. Takže vláda to dobré řešení jen hledá,“ sdělil Tomáš Jirsa (ODS), senátor za Český Krumlov, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR, starosta Hluboké nad Vltavou
Anketa
Dáte za Vánoce (v součtu výdajů) letos víc než loni?
8%
22%
70%
hlasovalo: 11713 lidí
„Čas ukáže, zda je to dostatečná pomoc. Záležet bude také na vývoji cen energií obecně v zemích EU,“ konstatoval Marian Keremidský, 1. místopředseda Strany práv občanů.
„Srovnávat podporu pro občany a firmy je nonsens. V rámci EU je třeba srovnávat podmínky na trhu, a to znamená velké firmy s velkými firmami, a občany s občany jiných států EU. Zde vláda nic nedělá a dokonce to jde tak daleko, že pouze porovnává podporu, ale zapomíná porovnat tyto údaje s výší platů a mezd. Kde je ta deklarovaná solidarita společného trhu? Ukazuje se, že každý myslí jen na sebe a jde urvat co nejvíce pro sebe. To je konec dogmatu o tržním hospodářství jako nejdokonalejším ekonomickém měřítku. A proto jsem se svým názorem znárodňování opět slyšen, a začněme s ČEZ, o čemž hovořím už tři roky,“ řekl Leo Luzar, bývalý poslanec a místopředseda KSČM.
Fotogalerie: - Zakupy w Polsce
„Je to jako se vším. Člověk musí být rád, že byli dokopaní k tomu to udělat. Je to tedy dobře, ale pozdě. Navíc ani není ošetřeno riziko zneužívání situace od dodavatelů energií... Takže lenost a amatérismus se snoubí s nedodělkem. Ale na to už jsme si zvykli,“ sdělil Martin Herman, předseda zastupitelského klubu hnutí ANO ve Středočeském kraji.
„Okolní státy stanovují své ‚stropy‘ na zřetelně nižší úrovni a výroba se tam proto bude přemisťovat, zejména v energeticky náročných oborech. Vyplývá z toho nekonkurenceschopnost části našich podniků a dále z toho plyne, že neexistuje jednotná politika EU,“ konstatoval Vlastimil Tlustý, bývalý ministr financí a expředseda poslaneckého klubu ODS.
„Myslím, že je to správné rozhodnutí. Česká republika je jedna z nejprůmyslovějších zemí na světě, podílí se dominantně na českém HDP, a proto je nutné celému sektoru pomoci. Pokud bychom dovolili, aby průmysl padl na kolena, tak budeme řešit spoustu vedlejších problémů včetně rostoucí nezaměstnanosti,“ upozornil Alexander Bellu, expert ODS na digitální společnost a e-government, bývalý starosta Prahy 3.
„Ta pomoc má přece i množstevní limity. Její ‚dostatečnost‘ tak omezuje už to. Zvolené řešení má ovšem hlavně jiné vážné vady. Zastropovaná cena je vyšší než třeba v Německu i v řadě jiných zemí. Podniky v českém vlastnictví, většina z nich už je v subalterním poměru k cizímu kapitálu, to bude hendikepovat ještě víc. A nejeden podnik v cizím vlastnictví zvedne kotvy a půjde za lacinější energií – což řada z nich už avizuje nahlas. Klíčová otázka však stojí ještě jinak: Proč se to celé děje na konto daňových poplatníků, a ne cenou regulovanou na samém počátku celého koloběhu, tedy hned u výrobců? Vodopád miliard, který to přihrává akcionářům ČEZ i dalších firem, nás bere pod krkem víc než církevní desátky za středověkého ‚temna‘. A tlačí do dluhové oprátky nejen milióny domácností a tisíce podniků, ale i veřejné kasy. Už se ví, kterým exekučním komandům nás to má vydat napospas?“ zmínil Josef Skála, ředitel Institutu české levice.
„Podle mě je to dobře, ale není to dost. Aby český průmysl přežil, chtělo by to plyn na 60 euro a elektřinu maximálně na 120 euro,“ vypočítal Martin Pecina, bývalý místopředseda vlády a ministr vnitra.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
