Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?Anketa
Následně poznačil, že již může hovořit o naději. „O naději, že příští rok už bude mnohem lepší.“ Dle ministerského předsedy totiž v příštím roce „skončí neustálé zdražování“ a reálné mzdy začnou opět růst. „Projeví se to pozitivně ve vašich rodinných rozpočtech a úsporách,“ řekl Fiala a mínil, že se jeho vládě mělo podařit „dostat pod kontrolu prudké zadlužování naší země“. „V roce 2024 deficit veřejných financí poklesne díky ozdravnému balíčku a dalším rozhodnutím naší vlády výrazně pod 3 procenta hrubého domácího produktu, což je obecně uznávaná hranice dobrého hospodaření státu. Česká republika tedy začne mít příští rok po mnoha letech zdravé veřejné finance,“ zaznělo od ministerského předsedy směrem k občanům.
Po projevu premiéra zazněly od koaličním politiků, ale též od novinářů a komentátorů, slova chvály, které si všímaly Fialova optimismu. Ne všichni však s premiérem souzněly s jeho vyobrazením optimistické budoucnosti a objevovala se kritika, že se předseda vlády snaží občanům příští rok až příliš lakovat na růžovo. Že ekonomická budoucnost Česka není až tak světlá, jak se ji snažil vyobrazit premiér, poukázal například ekonom Lukáš Kovanda.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Premiér dle ekonoma slibuje konec zdražování, „jenž však nenastane“ a ani veřejné finance v příštím roce dle Kovandy nebudou „zdravé“, jak premiér tvrdí.
Kovanda upozornil, že pravdivý nemá být například výrok předsedy vlády, že „příští rok skončí neustálé zdražování“, jelikož „zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni“. „A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem,“ uvedl ekonom.
Za příliš optimistické tvrzení pak Kovanda rovněž označil premiérova slova, že „Česká republika začne mít příští rok po mnoha letech zdravé veřejné finance“. „Fakt, že se veřejné finance podaří dostat pod kontrolu, ještě neznamená, že jsou hned zdravé. Spíše je na místě hovořit o tom, že zásadním způsobem započalo jejich uzdravování,“ komentoval ekonom s dodatkem, že si takto zřejmě předseda vlády „připravuje půdu pro to, aby už vláda do voleb v roce 2025 nemusela činit žádné zásadnější ozdravné kroky v oblasti veřejných financí“.
Fotogalerie: - Sněmovna jednala
„Rok naděje“? Češi to vidí jinak
Nakolik sdílí optimismus s premiérem samotní občané, pak ukazuje také šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) měřící důvěru českých spotřebitelů v ekonomiku. Ta totiž i přes premiérův silný optimismus naopak klesá.
Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
„Důvěra spotřebitelů se v závěru roku dostala na nejnižší hodnotu od ledna 2023. Domácnosti hodnotí svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími měsíci hůře a stále více respondentů se navíc domnívá, že se jejich finanční situace bude nadále zhoršovat. Přibližně třetina domácností rovněž uvádí, že sotva vyjde se svými finančními prostředky,“ okomentovala pokles důvěry Čechů v ekonomiku Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Počet dotazovaných domácností, které uvádějí, že obtížně vystačí se svými finančními prostředky, se nezměnil a dle ČSÚ se tak lidé vyjádřili až v přibližně 30 procentech. Že měsíčně nějaké finanční prostředky uspoří, v prosinci uvedlo přibližně 51 % domácností.
Fotogalerie: - Jednání o rozpočtu
Zvyšují se také obavy domácností z růstu nezaměstnanosti v příštích dvanácti měsících a stejně tak vzrostly obavy respondentů z dalšího růstu cen.
Kovanda zjištění ČSÚ, že se důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku propadá nejníže od začátku roku, okomentoval na sociální síti X s podotknutím, že se lidé bojí růstu regulované složky cen energií i dopadů konsolidačního balíčku a zdaleka tak nevidí příští rok nadějně, jako premiér Fiala ve svém vánočním projevu.
„Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024. Řada domácností si pod tíhou této debaty v prosinci plně uvědomila, že ceny energií se nebudou v příštím roce vyvíjet tak příznivě, jak se čekalo. Zároveň se mezi spotřebiteli v prosinci vystupňovala též obava z dopadů konsolidačního balíčku, jehož podstatná část nabude účinnosti také právě od ledna 2024. V prosinci 2023 tak už bylo zřejmé, že se na něm nic zásadního nezmění a že vláda jeho podobu tedy ani nezměkčí,“ podotkl.
Fotogalerie: - Vysíláme signál Fialovi
Kromě toho, že se v porovnání s listopadem 2023 letos v prosinci zvýšil v šetření ČSÚ počet respondentů z řad spotřebitelů, kteří v následujících dvanácti měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické situace, Kovanda zdůrazňuje také to, že počet domácností, které sotva vyjdou se svými příjmy, činí zhruba až 1,6 milionu. „Dopady konsolidačního balíčku a pokračujících poměrně vysokých cen energií v příštím roce mohou tento podíl ještě navýšit,“ míní ekonom.
Podle Lukáše Kovandy tak data ČSÚ poněkud kontrastují s vánočním projevem premiéra Petra Fiala, jenž příští rok označil „rokem naděje“ a celkově avizoval i v ekonomické oblasti obrat k lepšímu.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se dle ČSÚ propadá nejníže od začátku roku, už třetina domácností jen sotva vyjde se svými příjmy. Lidé se bojí růstu regulované složky cen energií i dopadů konsolidačního balíčku, nevidí příští rok tak nadějně jako premiér Fiala ve svém… pic.twitter.com/80QpvcsEdE
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 27, 2023
„Fakta mi dávají za pravdu,“ míní premiér. Skutečnost však zabolí
Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?Anketa
„Hospodářské noviny porovnaly, jak se v posledních letech změnila kupní síla Čechů u potravin, a z tohoto srovnání vyplývá, že meziročně se kupní síla Čechů u naprosté většiny položek zvyšuje. Opakovaně říkám, že to nejhorší už máme za sebou a do příštího roku můžeme vstupovat s optimismem a nadějí. A fakta mi dávají za pravdu,“ komentoval premiér.
Když jsem minulý týden psal o „blbé náladě“, snažil jsem se vysvětlit také to, že když se podíváme kolem sebe, zjistíme, že tolik důvodů pro skepsi a naštvanost nemáme. Proto s vámi chci sdílet fakta, která ukazují, že na tom opravdu nejsme tak špatně, jak se nám mnozí snaží… pic.twitter.com/GaMcB7ml8O
— Petr Fiala (@P_Fiala) December 15, 2023
Fotogalerie: - O cenách potravin
Ona fakta, „která ukazují, že na tom opravdu nejsme tak špatně, jak se nám mnozí snaží namluvit“, však mají nemalý háček. Teoreticky skutečně o fakta jde, problém je, že to běžní lidé příliš nepocítí. Má to totiž mnoho „ale“.
„Brambory a další druhy zeleniny, čokoláda, čaj nebo pivo – to jsou potraviny, které oproti loňsku nakupujeme dráž. Značně ale přibylo těch, jejichž ceny naopak zamířily výrazně dolů. O desítky procent zlevnilo například máslo, cukr či vejce. HN proto s využitím dostupných dat statistického úřadu porovnaly, jak se v posledních letech změnila kupní síla Čechů u potravin, a to jak pracujících, tak důchodců,“ uvádí se uvnitř článku sdíleném premiérem a ze srovnání cen potravin s vývojem průměrné čisté mzdy (u bezdětného jednotlivce) a průměrného důchodu Hospodářských novin má vyplývat, že se meziročně zvýšila kupní síla u naprosté většiny položek.
„Příkladem může být třeba máslo, jež loni velmi věrně kopírovalo vývoj cen ostatních potravin. Pokud by někdo hypoteticky utratil veškerý příjem za tento tuk, tak loni si mohl za průměrnou mzdu dopřát 576 čtvrtkilových kostek másla, letos už 828. V přepočtu na máslo jsme dokonce ‚nejbohatší‘ v historii Česka – a to platí jak pro zaměstnance, tak pro důchodce,“ stojí ve článku.
Fotogalerie: - Ceny na česko-polských hranicích
Utratíte celý příjem za máslo? Ne? Tak to už tak radostné nebude
A zde je již první část onoho „ale“, které jen z titulku nevyčteme. Pokud totiž celý svůj výdělek anebo důchod utratíte v obchodě například za citrony, tak je pro vás letošek skutečně šťastný rokem, jelikož jste si za průměrnou čistou mzdu a průměrný důchod mohli dovolit nejvíce citronů v novodobé historii. Něco takového ale udělá málokdo – nebo spíše – reálně vůbec nikdo.
Navíc je otázkou, nakolik je vhodný samotný titulek článku Hospodářských novin sdílený premiérem bez kontextu, jelikož je potřeba zdůraznit, že u mnoha potravin se kupní síla Čechů nevzpamatovala z propadu po roce 2021 a kupní síla Čechů se u nich zlepšuje jen meziročně. Oproti roku 2021 je pak stále nižší. To však vyplývá až ze samotného obsahu článku, o němž se již premiér nezmiňoval.
Pokud se však podíváme na skutečnou situaci a ne na modelové situace, které v realitě těžko nastanou, jelikož zřejmě nikdo neutratí celý svůj příjem na jeden statek, jako je máslo, pak už to tak radostně nevypadá. A tvrzení, že se „kupní síla Čechů stále zlepšuje“ a „netratí ani důchodci“ v rámci celkové reálné ekonomické situaci v Česku neobstojí.
Fotogalerie: - Před zasedáním vlády
Jak totiž na počátku prosince informoval Český statistický úřad, tak sice průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí proti loňsku nominálně vzrostla o 7,1 procenta na 42 658 korun, reálně však kvůli dražším cenám opět poklesla o 0,8 procenta.
„Pokles reálných mezd pokračoval i ve 3. čtvrtletí tohoto roku. Nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců vzrostla sice proti stejnému období minulého roku o 7,1 % na 42 658 Kč, ale po započtení vlivu inflace klesla mzda reálně o 0,8 %,“ komentovala vývoj mezd Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Pokles reálné mzdy pokračoval již osmé čtvrtletí v řadě, což je nejdelší období poklesu v historii Česka a podle analytiků oslovených na počátku prosince ČTK se reálná kupní síla Čechů snížila na úroveň počátku roku 2018.
Fotogalerie: - Před jednáním vlády
„Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně ‚pouze‘ zhruba o minus 2,5 procenta,“ uvedl pro ČTK hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil a konstatoval, že „reálná kupní síla zůstává přibližně na úrovni roku 2018“.
„Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politikou. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice,“ dodal pak pro ČTK důvody tohoto dění hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
Horký
