Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?Anketa
Když se stal známým ostravský zpěvák Jaromír Nohavica, jednou z písní, které jej proslavily, byla balada Když mě brali za vojáka.
V srpnu 1983 do důstojnického sboru této armády nastoupil mladý důstojník Petr Pavel.
V lednu 1985 Československá televize stručně informovala, že prezident Husák ze zdravotních důvodů uvolnil z funkce ministra obrany generála Martina Dzůra. Ten o pouhé čtyři dny později zemřel.
Nahradil jej generál Milán Václavík, výrazně energičtější, který se snažil nejpalčivější problémy, které nemocný Dzůr už neřešil, začít odstraňovat. Například o šikaně mezi vojáky se začalo veřejně diskutovat i v médiích.
A součástí těchto změn byla i snaha o zlepšení veřejného renomé armády. A k tomu se armádní propagandisté spojili s nejvlivnějšími masmédii doby - televizí a filmem. Na Kavčích horách se začal připravovat seriál Chlapci a chlapi, a na Barrandově si armáda objednala veselou komedii z vojenského prostředí.
Hlavním hrdinou měl být poddůstojník výsadkové jednotky, který své úkoly plní vzorně a iniciativně, ale ve volném čase je vyznavačem volné lásky. Zápletka se točí kolem jeho polepšení, ve kterém figuruje velitel jednotky a jeho velmi energická sestra.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Film Copak je to za vojáka na armádní objednávku natočil v roce 1987 režisér Petr Tuček a hlavní role svobodníka Milana Kouby odstartovala velkou kariéru herce Jiřího Langmajera.
K idealizovanému obrazu statečných výsadkářů se v dalších letech začaly hlásit různé reálné jednotky, včetně 601. skupiny speciálních sil z Prostějova.
Jednotka, která provádí přímé akce, strategický průzkum, nekonvenční válčení, boj s terorismem, průzkum či záchranné operace se ráda hlásila k odkazu filmových hrdinů Kouby, Šlapetky nebo Tekelyho.
Jednotka nazývaná „české navy seals“ prošla všemi zahraničními misemi, které česká armáda od roku 1990 absolvovala a lidé s ní spojení se dostávali v armádě na čím dál vyšší pozice. Nejvýše to dotáhl dnešní prezident Petr Pavel, který u výsadkářů v Prostějově působil před rokem 1989, a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Když Petr Pavel před prezidentskou volbou vysvětloval svou vojenskou minulost před listopadem 1989, pomohl si příměrem, že dělal to, co filmový svobodník Kouba.
Nyní to vypadá, že se dočká pokračování. A jeho oznámení proběhlo na ostravských Dnech NATO skutečně originálně - setkáním dvou nejslavnějších českých paragánů.
Prezident Petr Pavel se během víkendu ke své vojenské minulosti během dnů NATO v Mošnově vrátil totiž nejen v rolích, které dříve zastával.
Mimo setkání se špičkami české armády a výsadkáři, ke kterým za minulého režimu patřil, se tak rozhodl navštívit i kokpity letounů a vyzkoušel si, jaký pohled z nich mají piloti.
A nezůstal jen u toho. Nakonec skončil i v letecké bundě – a to ne zcela náhodou. Bundu prezidentovi na akci přinesl herec Jiří Langmajer, známý z filmu Copak je to za vojáka, kde ztvárnit postavu svobodníka Kouby.
Jak už bylo zmíněno, tak právě k ní má prezident velice blízko, jelikož se do ní sám často pasuje. Přirovnáním ke Koubovi Petr Pavel v minulosti použil i k tomu, aby zmírnil zjištění, že se před rokem 1989 připravoval na nasazení proti Západu skrze zpravodajský kurz u vojenské rozvědky.
Rozvědnou činnost prezidentovi zhatil listopad 1989 a Pavel zpětně raději hovoří jen o výsadkářské části své armádní kariéry. „Často slýchám, že jsem byl za komunismu rozvědčík. Nevím, co si pod tím představují ostatní, ale nebyl jsem žádný James Bond. Byl jsem výsadkář průzkumník, který se často plazil blátem, mrznul ve sněhu a připravoval se na vysazení v plné polní, stovky kilometrů v týlu nepřítele, aby hledal odpalovací zařízení raket nebo velitelská stanoviště. Kdo si to stále neumí představit, ať si o víkendu udělá čas a podívá se na svobodníka Koubu ve filmu Copak je to za vojáka,“ tvrdil Pavel před svým zvolením.
Není tedy divu, že Langmajerův návrh na obléknutí letecké bundy, jež se má objevit v pokračování snímku Copak je to za vojáka 2, Pavel neodmítnul a rozhodl se i zapózovat s hercem, jehož filmovou roli prezentuje za svou hlavní předlistopadovou působnost.
Kromě focení Pavel na dnech NATO hovořil o aktuálním významu akce. „Dny NATO mají letos trochu jinou atmosféru. Zatímco dříve se zaměřovaly hlavně na prezentaci vojenské techniky, dnes nám připomínají, jak důležité je během zhoršující se bezpečností situace v Evropě naše členství v nejsilnější obranné alianci na světě. Můžeme tak ukázat, že Česká republika je spolehlivým partnerem, který přispívá ke společné bezpečnosti a chrání budoucnost svých občanů,“ shrnul.
Během svého projevu při slavnostním zahájení akce poznamenal, že připomínka významu členství v Severoatlantické alianci je možná důležitější než kdy jindy. „Připomíná nám to, kdo jsou naši skuteční přátelé a spojenci a kam chceme patřit,“ zdůraznil.
Zmínil narušení vzdušného prostoru Estonska ruskými stíhačkami či ruské drony nad Polskem a pokračování války na Ukrajině. Podle hlavy státu aktuální situace naznačila, že je třeba Moskvě připomenout hranice i za cenu vojenské reakce. „Rusko si totiž velice rychle uvědomí, že udělalo chybu a překročilo přijatelné hranice. Bohužel je to balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné,“ prohlásil prezident na dnech NATO.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.