V úvodu rozhovoru moderátor zmínil fakt, že Cílek studoval střední školu v Tanzánii v Africe. Důvodem bylo to, že v této zemi pracoval Cílkův otec. Host pořadu přiznal, že studovat v Tanzánii bylo náročnější jak fyzicky, tak i intelektuálně, než studovat v ČR. „Denně se učíte 9 hodin, v sobotu jen 6 hodin,“ uvedl s tím, že součástí výuky byla i dvakrát týdně práce na pozemcích, kdy žáci museli například mačetami stříhat živé ploty.
Vzhledem k tomu, že v dané škole s asi čtyřmi stovkami černošských studentů byl jediným bělochem, docházelo občas k tomu, že „někdy vyvřel černošský rasismus“. Jindy ale jeho černí spolužáci ocenili, že přestože mohl jít studovat na jinou školu, kde bylo mnohem více studentů bílé pleti, neučinil tak. A tak byl nakonec „něco mezi otloukánkem a chráněncem“.
Hovor se pak stočil k tomu, jaký mají různé národy vztah k minulosti. Na rozdíl od středoevropské oblasti, kde jsou památky ceněné a hodně chráněné, jsou jiné národy, které jsou rády, když starou kulturu nahradí novou. Jako příklad uvedl oblast zakarpatské Ukrajiny, kde rádi nahradili staré dřevěné kostelíky moderními betonovými. Podobný přístup k minulosti prý mají i národy v islámských zemích.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam