Kdo je pro vás pomyslným českým Politikem roku 2014?Anketa
Ukrajina podle Rapozy nevyhnutelně spěje ke kolapsu. „Může přijít o část svého území a zahraniční investoři odcházejí ze země, protože se domnívají, že může být ještě hůř. Mělo se za to, že ukrajinská krize s příchodem prosince poněkud ochladne. Tyto předpovědi se však nepotvrdily. Ukrajina se zmenšuje a řeč tady není pouze o jejím území," píše v úvodu Rapoza.
„V březnu letošního roku Ukrajina přišla o Krym a vše nasvědčuje tomu, že v blízké budoucnosti přijde i o území, která jsou nyní nazývána Luhanskou a Doněckou lidovou republikou. Jejich noví vůdci jsou přesvědčeni, že by měly tyto samozvané republiky získat větší autonomii. To je však jen předzvěstí toho, že se brzy od Ukrajiny oddělí úplně," míní Rapoza.
Stav ukrajinských financí se podle Rapozova zjištění mezitím neustále zhoršuje. „Národní měna hřivna od začátku roku ztratila téměř 47 % své hodnoty. Rapidně poklesla zejména po 4. listopadu, kdy se Centrální banka rozhodla upustit od svého cíle udržet směnný kurz 12, 95 hřivny za dolar. Ukrajinská měna se nyní skutečně nachází ve velmi vážném ohrožení, které nemá daleko k panice," upozorňuje Rapoza.
„Po ekonomické stránce Ukrajina naprosto selhala,“ konstatuje mezinárodně uznávaný ekonom a spoluzakladatel společnosti Bretton Woods Researach se sídlem v New Jersey Vladimir Signorelli. Premiér země Arsenij Jaceňuk následoval rady od MMF a prováděl devalvaci měny a škrty ve výdajích. „Ukrajina však díky tomu začíná vypadat jako některé státy Jižní Ameriky a Afriky v 70. a 80. letech minulého století,“ tvrdí Signorelli a dodává, že inflace bude ještě vyšší než dosavadních 198 %.
celý text v angličtině najdete ZDE
„Podle agentury Reuters byla od 21. září z bankovního systému stažena celá jedna třetina ukrajinských vkladů v hodnotě 6,8 miliardy dolarů. Od října má Ukrajina k dispozici zahraniční rezervy ve výši pouhých 12,6 miliardy dolarů. Není proto překvapivé, že Ukrajina nebude schopna plnit v příštích pěti letech své finanční závazky s pravděpodobností přesahující 70 %," dokládá Rapoza své tvrzení konkrétními čísly.
„A aby toho nebylo málo, tak Ukrajina stále dluží státnímu ruskému koncernu Gazprom za neuhrazené dodávky plynu 1,6 miliardy dolarů, které by měla splatit do konce letošního roku. Očekává se přitom, že další půjčka od MMF ve výši 17 miliard dolarů bude mít zpoždění. Kde tedy může vláda získat peníze, aby udržela Ukrajinu nad vodou?“ pokládá si Rapoza řečnickou otázku.
„Podle údajů z letošního dubna vlastnily evropské banky v regionu východní Evropy půjčky ve výši 1,4 biliónů dolarů. V případě rakouských bank tvoří tyto půjčky 35 % z celkového objemu všech zahraničních půjček, u italských bank je to 27 %, u řeckých 18 % a u portugalských bank 20 %,“ nabízí Rapoza další důležitá čísla.
„Od počátku konfliktu na Ukrajině zemřelo přes 4 000 vojáků i civilistů a ani Rusko, Evropská unie a Ukrajina dnes netuší, jak zastavit probíhající boje na východě země. Dohoda o příměří podepsaná 5. září v Minsku je prakticky passé. Místo dalších jednání je naopak pravděpodobnější další eskalace konfliktu. Na začátku listopadu Porošenko nařídil, aby se do větších měst na východní Ukrajině začali stahovat další vojáci. A to navzdory postojům USA, EU a Ruska, jejichž političtí vůdci se shodli na tom, že konflikt musí být vyřešen mírovou cestou," poukazuje Rapoza.
„Mezitím bylo také na popud prezidenta Porošenka pozastaveno posílání veškerých peněz určených východním regionům země. Konkrétně premiér Jaceňuk oznámil, že Doněck i Luhansk přijdou o státní podporu, včetně sociálních dávek a důchodů, ve výši 2,6 miliardy dolarů. Je velmi nepravděpodobné, že by se na základě tohoto rozhodnutí situace v této části země zklidnila," konstatuje ironicky Rapoza.
Rozdělení země se podle Rapozova názoru jeví čím dál pravděpodobnější.“ Ukrajina by mohla ztratit severovýchodní oblast od Luhansku až po jihovýchodní region Cherson, který se nachází při hranicích s Krymem. Podobné scénáře mohou způsobit problémy evropským bankám i majitelům dluhopisů. Uškodit tedy mohou také Rusku. Ukrajinská krize vedla do dnešních dní k podstatnému oslabení rublu. V průběhu roku ruská měna poklesla o celých 41 %. Sankce vůči ruským bankám a energetickým společnostem typu Gazprom velmi poškodily podnikatelské prostředí a způsobily podle indexu pád na burze fondů o více než 20 %,“ míní Rapoza.
„Také chceme, aby tato krize konečně skončila,“ prohlásil prezident Putin před shromážděním 1 500 investorů během konference, která se konala minulý měsíc v Moskvě. Prezident zde také hovořil o blízkém vztahu obou národů. „Sdílíme společnou historii, kulturu i náboženství. Je tedy zřejmé, že chceme i nadále zůstat s Ukrajinou blízkými přáteli."
„Dopady krize Rusko pociťuje v mnoha oblastech. Zejména se ekonomiky země negativně dotýká trvalý pokles cen ropy, který je důsledkem zvýšené nabídky a klesající poptávky v Číně a v Evropě. Ropa je přitom významným zdrojem veřejných financí v zemi. Nevyhnutelnost eskalace krize na Ukrajině je patrná na první pohled. Uškodí ruským investorům, zcela jistě dolehne na ukrajinské finance a v neposlední řadě na dlouhou dobu překreslí mapu Ukrajiny," píše v závěru Rapoza.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
