Francouzské výzvědné služby prý před pařížskými útoky selhaly. Jedenáct tisíc nebezpečných mělo hlídat jen 600 detektivů

20.11.2015 9:13

Přestože francouzské úřady znaly nejméně tři z pařížských útočníků, ignorovaly varování před útokem. S odvoláním na britský list The Guardian o tom píše server Britské listy.

Francouzské výzvědné služby prý před pařížskými útoky selhaly. Jedenáct tisíc nebezpečných mělo hlídat jen 600 detektivů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tisíce svíček před francouzskou ambasádou

Podle něj má francouzská výzvědná služba a policie jen asi 500–600 zaměstnanců, jejichž úkolem je sledovat lidi. Avšak francouzské bezpečnostní orgány mají seznam asi 11 000 lidí, kteří jsou potenciální hrozbou bezpečnosti státu, napsal v deníku The Guardian Ewen MacAskill, odborník na výzvědné služby.

Situace je o to složitější, že ke sledování jedné osoby po dobu 24 hodin je zapotřebí asi 30–40 lidí. Takže francouzská rozvědka musí činit složitá rozhodnutí o tom, koho vlastně sledovat.

Celý text je ZDE

Problémem je, že francouzské výzvědné služby znaly nejméně tři z útočníků. Abdelhamid Abaaoud byl znám jako společník dvou džihádistů usmrcených v Belgii letos v lednu.

Policie měla složku na Omara Ismaïla Mostefaie ještě před tím, než v roce 2013 cestoval do Sýrie, a Sami Amimour byl zatčen v roce 2012 kvůli podezření, že má vazby na teroristy.

Kvůli obavám z prozrazení mají tajné služby strach mezi sebou sdílet informace

Tito tři muži, známí výzvědným službám, tedy měli být sledováni. Jedním z hlavních důvodů selhání nebyl nedostatek možností pro francouzské výzvědné služby sledovat digitální komunikace, ale chybějící spolupráce mezi evropskými výzvědnými agenturami. A také neochota sdílet informace v důsledku obav, že dojde k jejich prozrazení.

Vážnějším selháním bylo, že Francie nereagovala na varování turecké vlády, která ji upozornila na své znepokojení ohledně Mostefaie. Také prý chyběla spolupráce mezi Francií a Belgií, kde měli někteří útočníci základnu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…