Etzler se přiznal, že Nora Fridrichová je pro něj ikonou ČT a považuje ji za velice významnou moderátorku a novinářku a dodal, že kromě „obrovského vytížení v redakci“ se moderátorka 168 hodin angažuje ještě v pomoci pro samoživitelky.
Měl by být ministr Blatný odvolán?Anketa
Fridrichová souhlasila s Etzlerem, že veřejnoprávní média si lidé platí, aby byla mimo politický nebo komerční tlak. Moderátor pak pochválil 168 hodin jako vynikající pořad a zmínil „důležitou“ reportáž o teplickém mejdanu a novinářka řekla, že na nic nového v kauze nenarazili, pouze kontaktovali majitele restaurací, které policie odvedla na služebnu v sobotu, protože měli otevřeno. „Máme se pořád dobře, vysíláme pořád stejně, tak, jak ten pořad existuje od roku 2006 a žádné změny, ke kterým vládní politici vyzývají. Teď jsem na twitteru absolvovala takovou disputaci ohledně vyvažování, umělého vyvažování podle mě. Tak žádné takové změny neplánujeme,“ uvedla.
S dalšími hosty se Etzler bavil o situaci v Radě ČT a pak se zeptal Fridrichové, jak to ovlivňuje redakci 168 hodin a redakci zpravodajství. „Nás to neovlivňuje vůbec nijak, nám je to celkem fuk. Pravdou je, že dochází k takovým zvláštním situacím, které jsem dřív nezažívala. Minulý týden jsem čekala před jednáním Rady ČT kvůli tomu teplickému večírku, protože jeden z členů rady byl přítomen na té de facto ilegální akci. A pan Šlégr nám utekl. Ale když jsem se ptala členů, ostatních kolegů v radě, co tomu říkají, tak například paní Lipovská vyjma věty ‚Vy jste kdo?‘ neřekla nic. Ale pak o tom napsala dlouhatánský status. Což mi přišlo trošku zvláštní. S tím jsem se zatím nesetkala.
„Ale musím říct, že situace se v něčem změnila oproti letům minulým. Například v tom, že dřív jsem nezažívala, že by aktivní politici, kteří stojí v čele státu, komentovali pořady v České televizi a komentovali je v duchu toho, že by ty pořady neměly existovat. Zmíním výrok, který nezazněl veřejně, ale zazněl před televizními kamerami, které toho politika nasnímaly. Shodou okolností 17. listopadu tady na Národní třídě.“ Uvedla, že se jednalo o předsedu Sněmovny Radka Vondráčka. Po položení věnce byl tázán na nezávislost ČT a Vondráček prohlásil, že ČT má rád, ale pořady 168 hodin a Reportéři ČT by na ní být neměly, protože prý nejsou veřejnoprávní.
Fotogalerie: - Autodemonstrace před ČT
„To je něco, co mě zarazilo, protože to se dřív nedělo,“ řekla moderátorka zmíněného pořadu a dodala, že kritici ať samozřejmě kritizují a vyjmenovávají. „Ale stejně na konci dne z toho zpravidla vyleze to konkrétní. Ty pořady, které jsou politikům v zádech a nastavují nějaké kritické hodnocení, které pro tu veřejnost je velmi důležité, ale těm politikům se nelíbí. A pak od těchto politiků slýcháme, že tyto pořady na obrazovku nepatří.“ I na Miloše Zemana došlo, tedy na jeho tvrzení, že Petr Dvořák by neměl být ředitelem ČT. „Pan prezident má na tento postoj nárok, ale je nutné vnímat ten kontext, že ten samý pan prezident je schopen sloužit i ruské propagandě, což se stalo i v kauze novičok,“ řekla Nora Fridrichová a Etzler se přidal, že Zeman útočí i na šéfa BIS Koudelku. A v nedávném rozhovoru prý „plival špínu na Pražáky a na ostatní“.
Padl také dotaz na autocenzuru a Fridrichová uvedla, že se jí nepodřizuje, ale dávají si obecně velký pozor na jakoukoliv informaci v reportáži. „Protože v této době naše dozorčí orgány, se domníváme, že hledají lupou. Takže nás to vlastně vede k dobré práci, což je jedině správně,“ doplnila. Ve Visegrádské čtyřce jsou podle ní česká veřejnoprávní média posledním garantem toho, jak by ta veřejná služba měla vypadat. A ani Slovensko, Polsko nebo „hlavně“ Maďarsko, nemají takový standard. V Maďarsku jsou prý zprávy „Orbán, Orbán, Orbán“ a opozice dostane jeden záběr.
Etzler tvrdil, že Fidész mezi lety 2010 a 2014 vyměnil všechny šéfy ve veřejnoprávních médií, a tak z nich udělal takovouto hlásnou troubu. „Vymění se jeden šéf, s ním odejdou další 3 nebo 4 a je vymalováno,“ přitakávala Fridrichová a dodala, že v médiích jsou vždycky lidé, kteří jsou schopní se přizpůsobit. Změna je tak podle ní snadná a politici nejsou nikdy od veřejnoprávních médií daleko, ale hlavní hrozbou pro veřejnoprávního novináře není politik, ale jeho šéf.
Fotogalerie: - Stojím za ČT
Zmíněna byla i spacáková revoluce a moderátor se zeptal, co by se dělo, kdyby se situace opakovala a byl vyměněn ředitel, a tím pádem i management. Na tuto otázku Fridrichová odpověď neměla. Ale dodala, že je to pro ně vlastně reklama a měla by deprese, kdyby ji politici plácali po ramenou a chválili její práci. „Nemyslím si, že my jako novináři teď v hlavách řešíme, kdy se postavíme na parapet a budeme na barikádě,“ pravila. Ale když jsou politici v nepřátelství vůči ČT otevření, tak si toho lidé všímají a prý jí vyjadřují podporu na ulici, když se s ní setkají.
„Taky máte celkem jednoduché srovnání. Když se podíváte na reportáž nebo rozhovor vedený v té veřejnoprávní televizi a pak se podíváte na kanály, které působí, že jsou přívětivější vůči panu předsedovi nebo vůči jinému politikovi, tak tam ten rozdíl v té kvalitě vidíte a celkem si umíte odvodit, pokud jste aspoň průměrně myslící člověk, jak by ta novinařina asi měla vypadat,“ pokračovala. Doplnila, že standardy žurnalistiky se učila v 90. letech a prý by se z nich nemělo slevovat jen proto, protože si někteří politici myslí, že jsou na ně novináři moc příkří. Vzorem jsou pro ni anglosaská média a politici tady by prý lapali po dechu, kdyby tento styl někdo praktikoval tady.
Moderátorka 168 hodin je také zvědavá na další volbu členů Rady ČT. Ta minulá prý kopírovala „estetiku současnosti“ a nejen u ČT. Očekává, že ano. „Ale mně osobně je to celkem fuk, já na své pozici nelpím a pakliže se ta situace změní, tak já to vnímám tak, že můj odchod by s ní měl souviset. Já v té televizi nejsem proto, abych přijímala kompromisy ohledně podoby té profese. A myslím si, že novinář tím odchodem také něco doloží, zdokumentuje,“ řekla. Nestaví se do role oběti, ale kompromisy podle ní novináři v informování o politicích dělat nemají. A pokud by je dělat museli, tak by měli jít někam jinam.
Ohledně Rady ČT ještě řekla, že je ráda, že ji předseda Matocha označil za kvazinovinářku, protože sledovala jeho publikační činnost a za novinářskou by ji neoznačila. „To, že on o mně takhle mluví, mi vůbec nevadí,“ prohlásila. Etzler doplnil, že uvažoval, zda do svého pořadu pozve např. Pavla Matochu nebo Janu Bobošíkovou. „Já jsem se ve svém pořadu rozhodla, že v něm nebudu dávat prostor manipulátorům a lhářům. To jsou opakovaně usvědčení lháři, kteří mají dostatečný prostor v Parlamentních listech a jiných podobných platformách. A proto tady nejsou a nebudou. Já opravdu nebudu dávat prostor nějakým manipulátorům!“ vysvětlovala emotivně.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Etzler také zmínil posilování nepřátelské atmosféry vůči médiím všude po světě a ptal se Fridrichové, jak nenávistné vzkazy zvládá. Té to údajně nevadí. „Chodí toho celkem dost, vždycky, když na sociálních sítích napíšu nějaký status, tak se tam dva dny neděje nic nebo probíhá nějaká diskuse, pak ten status nebo obsah toho tweetu převezme nějaká dezinformační platforma a pak dorazí návštěvníci těchto platforem a vyjadřují se. Vždycky to podle toho poznám, že jsem zase na Sputniku nebo někde,“ svěřila se a dodala, že je už zvyklá a je jí to fuk.
Ale zjitřená atmosféra prý burcuje patologické jevy a jeden takový „patologický jev“ se o ni zajímal. Což řešila i s policií. „Teď jsem si říkala, že asi zase zajdu na služebnu, protože jsem zase našla nějaký tweet, kde vyzýval ke znásilnění mých dcer,“ prozradila. Nechtěla se stavět do role ohrožené osoby, ale konflikt, který využívají politici, podle ní tyto jedince přitahuje a jejich i virtuální přítomnost nemusí být nejpříjemnější.
Také řekla, že ČT vychází v průzkumech stále jako nejdůvěryhodnější. Což dle ní značí jednu věc: „Veřejnost není zas tak snadno manipulovatelná. Je, ale není to tak jednoduché, jak by se to mohlo zdát, když je někdo příznivcem jenom těchto platforem.“ I přes údajný tlak ze strany některých radních a politiků je prý v redakci atmosféra stále stejná. Zazněla i otázka z publika, jak mohou obyčejní lidé ČT pomoci, na což Fridrichová odpověděla, že stačí sledovat ČT. „A pokud půjdou kolem nějakého mítinku, tak to těm politikům říct anebo jim to napsat,“ doplnila s tím, že u pořadů kritických k politikům je sledovanost vysoká.
Představy politiků a novinářů, co je vlastně novinařina, se diametrálně liší, uvedla. „Je to také dost vidět na tom, komu tihle politici rozhovory poskytují a jak ty rozhovory vypadají,“ řekla. Zmínila také, že nyní jsou česká média na rozdíl od minulosti v rukou českých oligarchů. „Domnívám se, že je to dost vidět, občas,“ mínila a dodala, že právě proto by měla v zemi existovat média veřejné služby.
Argumentovala, že kdyby byla ČT tendenční a probruselská, tedy že by se dělo něco nekalého, tak je zde RRTV, která tyto podněty od veřejnosti zkoumá a posílá do ČT dotazy a může zahajovat řízení. Dodala, že na Nově viděla reportáž, v níž se objevil jediný člověk pětkrát jako respondent a byl to premiér Andrej Babiš. „Tohle je třeba reportáž, kterou v ČT neuvidíte, a to si myslím, že je dobře,“ řekla.
Psali jsme:
autor: kas
