Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová navštívila Arménii, z té pokračovala do Ázerbájdžánu a uvedla, že v případě sporů o území Náhorního Karabachu podporuje zprostředkovatelskou roli Evropské unie. Z jejích slov je jasné, že ze sporů Arménie a Ázerbájdžánu „profituje pouze Putinovo Rusko“.
Pekarová navštívila i hlavní město Ázerbájdžánu, Baku. Tam uctila památku padlých Ázerbájdžánců v tzv. Aleji mučedníků po Černém lednu v roce 1990, kdy do ulic hlavního města vtrhla Sovětská armáda.
„Sovětský svaz nikdy neuznával právo národů na sebeurčení. To poznala i naše země v roce 1968,“ napsala předsedkyně Poslanecké sněmovny na sociální síti X. „Alej mučedníků v Baku připomíná krutost a zločiny Rudé armády na ázerbájdžánském lidu. Touha po svobodě se však nedá zastavit. Krveprolití, které Sovětský svaz způsobil, předznamenalo jeho konec. Přála bych si, aby na Ukrajině čekal Rusko stejný osud.“
Sovětský svaz nikdy neuznával právo národů na sebeurčení. To poznala i naše země v roce 1968.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) February 2, 2024
Alej mučedníků v Baku připomíná krutost a zločiny Rudé armády na ázerbájdžánském lidu. Touha po svobodě se však nedá zastavit. Krveprolití, které Sovětský svaz způsobil, předznamenalo… pic.twitter.com/HfU0Ah9vCV
Ázerbájdžánská demokratická republika vyhlásila svou nezávislost v roce 1918, záhy byla však v roce 1920 začleněna do Sovětského svazu jako Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. Současná republika Ázerbájdžán vyhlásila svou nezávislost ještě před oficiálním rozpuštěním Sovětského svazu v prosinci 1991. Poté se od ní odtrhla oblast Náhorního Karabachu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Kroutilová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
04Dovi
