„Posledních dvacet let, trend je ale pozorovatelný zhruba od roku 1970, je prokazatelně teplejších,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... geolog Václav Cílek a dodává, že proudění větrů, a tedy i chlazení zemského povrchu, ovlivňují oceány, které jsou stále teplejší. „Chlazení je tedy čím dál méně efektivní. Teplo se hromadí na zemském povrchu a výsledkem jsou extrémní teploty a tornáda. I kdybychom dnes všechno přerušili, oceány by vychládaly přinejmenším několik desítek let,“ uvedl.

V kontextu nedávné tragické události na jihu Moravy Cílek uvedl, že tornádo zasáhne Českou republiku zhruba 2–6krát ročně, jedno tornádo neznamená nic. Většinou se ale protočí v lese a nezanechají za sebou tak obrovské škody na majetku a životech, jako tomu bylo nyní na Moravě.

„To, co jsme viděli, bylo skutečně překvapivé, až jsem si začal říkat, zda nežijeme ve věku černých labutí, kdy nás stíhá jedna neočekávaná událost za druhou – 50stupňová vedra v Kanadě, tornáda, hurikány nebo covid.“ Podle něj právě tyto nahodilosti mění pravidla hry. Pozitivní v této oblasti však podle něj je obrovská míra solidarity, která po katastrofách přichází. „Pramení to určitě z dobrého srdce, ale také z toho, že jsme si konečně uvědomili, že jsme ohroženi, a že si tedy musíme pomáhat.“ To je podle něho pozitivum situace.