O Gerasimovově doktríně hovořil například europoslanec Jaromír Štětina na facebooku. „Gerasimovova doktrína. Zdá se, že nad naším euroatlantickým společenstvím zatím vítězí. Geniálně vymyšleno. Správně použitá lež je víc než tanky.“
„Zdá se, že útoky vedené v duchu Gerasimovovy doktríny nezabírají v Česku všude.“
O této doktríně hovořil i datový analytik František Vrábel na semináři Evropské volby v kontextu hybridních hrozeb. „Aniž bych nějak zacházel do detailů, ten graf ukazuje sílu toho ruského propagandistického stroje, kdy dva a půl roku před anexí Krymu rozjel velikánskou kampaň uvnitř Ruské federace k tomu, aby se změnil pozitivní sentiment ruských občanů vůči Ukrajině a vlastně ospravedlnil ten budoucí krok, který samozřejmě jako vojenská operace byl dlouhodobě plánován,“ tvrdil Vrábel na semináři.
„Určitě všichni známe takzvanou Gerasimovovu doktrínu, kdy informační operace jsou pevnou součástí vojenské strategie Ruska. Ale tento citát je podle mne velmi důležitý: ‚V informační válce prohrává ten, kdo říká pravdu‘,“ dodal Vrábel a přidal obrázek bývalého personálního šéfa KGB. „Takže znovu opakuji, Rusové se tím netají, v informační válce prohrává ten, kdo říká pravdu,“ zopakoval datový analytik.
Ovšem sám autor tohoto termínu si nepřeje, aby byl používán. Autorem je Mark Galeotti, čestný profesor Londýnské školy slovanských a východoevropských studií a taktéž spolupracovník Institutu mezinárodních vztahů v Praze. Napsal mnoho knih o Rusku, o jeho bezpečnostní politice, o kriminalitě a ganzích..
Jsou demonstrace proti Babišovi a Benešové prospěšné?Anketa
Již přibližně před rokem napsal článek s titulkem „Omlouvám se za Gerasimovovu doktrínu“, v němž apeluje, aby tento termín nebyl používán. „Skoro všude můžete najít učence, komentátory a zákonodárce, jak mluví o hrozbě Gerasimovovy doktríny, pojmenované podle ruského náčelníka štábu, která hrozí Západu. Je to nový způsob, jak vést válku, rozšířená teorie moderního boje nebo dokonce vize totální války.“ Galeotti pak dodává, že je zde malý háček. Dotyčná doktrína neexistuje. „A čím déle budeme předstírat, že ano, tím déle nebudeme chápat, jakou reálnou, ale odlišnou výzvu Rusko představuje.“
Galeotti pak vysvětluje, jak ke vzniku termínu došlo. V únoru roku 2013 vyšel v ruských novinách s armádní tematikou článek Valerije Gerasimova. Dle Galeottiho je o tom, jak v moderním světě může být „perfektně fungující stát v řádu měsíců zredukován na arénu ozbrojeného konfliktu, stát se obětí zahraniční intervence a propadnout se do chaosu, humanitární krize a občanské války“. Galeotti dodává, že článek nevyvolal velkou pozornost, ale Robert Coalson z rádia Svobodná Evropa ho přeložil a poslal právě Galeottimu, který ho s komentářem zveřejnil na svém blogu. A aby titulku dodal šmrnc, použil název Gerasimovova doktrína. Ale i v textu prý vysvětloval, že se o doktrínu v pravém slova smyslu nejedná.
Gerasimov v článku vysvětluje, jak Kreml vnímá „arabské jaro“ a „barevné revoluce“ ve svém okolí. „Rusové opravdu, i když mylně, nepovažují tyto protesty za přirozené reakce na brutální a zkorumpované režimy, ale za změny režimů spunktované ve Washingtonu, nebo spíše v Langley,“ říká Galeotti a dodává, že Gerasimov se snažil najít cestu, jak těmto barevným revolucím zabránit, ne jak je podporovat. Tedy že se o žádnou doktrínu nejednalo. Ale pak přišla anexe Krymu, „malí zelení mužíčci“ na Donbasu, a média si Gerasimova přetavila v návod, jak vést moderní válku.
Fotogalerie: - Za nezávislost justice v Ostravě
Galeotti tvrdí, že Západ čelí ruské mnohaúrovňové diverzní kampani. A sám si klade otázku, zda tedy vadí, že se termín používá. Leč sám si také odpovídá, že slova mají váhu, a pokud se budou věci nazývat nepravými jmény, nepochopíme podstatu nebezpečí.
Ruská kampaň je dle něj nebezpečná právě proto, že v ní žádný centrální princip ani kontrolní středisko není. „Je zde široce definovaný politický cíl – odvádět pozornost, rozvracet, demoralizovat – ale jinak je kampaň oportunistická, roztříštěná a občas jde i sama proti sobě. Některé velké operace jsou koordinovány přes vládu, ale většina ne. Naopak, operace jsou vymýšleny a prováděny rozmanitou škálou ‚politických podnikatelů‘, diplomatů, špionů, zločinců, oligarchů a žurnalistů, kteří doufají, že se dostanou do přízně Kremlu.“
Expert dodává, že Gerasimovova doktrína je sice hezky znějící pojem a Gerasimov je ideální představitel Ruska pro ty, kdo chtějí Rusko vykreslit jako zem násilníků a utiskovatelů. Ale to, že budeme předstírat, že se jedná o vojensky vedenou koordinovanou a koherentní kampaň, nás prý povede k tomu, že nepochopíme, o jakou hrozbu se jedná, a nebudeme moci adekvátně reagovat.
„Znamená to také, že si neuvědomujeme, jak jsou činy USA vnímané Kremlem a do jaké míry neúmyslně přispěly k narativu prezidenta Vladimíra Putina o Rusku ohroženém zákeřným Západem. Je do značné míry mylný, ale ne tak úplně,“ říká Galeotti a na závěr dodává: „Název Gerasimovova doktrína neměl být žádným pojmenováním a nic neznamená. Je čas se od něj oprostit.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
