Poukazuje na to, že profesor mezinárodní politické ekonomie na Harvardově univerzitě Dani Rodrik v knize Paradox globalizace upozorňuje na rozpor globalizace, který nazývá „politické trilema světové ekonomiky“. Argumentuje, že nemůžeme mít současně hlubokou ekonomickou integraci, pro niž používá termín hyperglobalizace, národní suverenitu (národní stát) a demokracii. Můžeme mít pouze dvě z těchto tří věcí, nikoli všechny tři současně.

Pokud chceme skutečnou mezinárodní hospodářskou integraci, musíme se vzdát buď národního státu, nebo demokratické politiky, která se v jeho rámci odehrává. Pokud chceme udržet liberální demokracii, musíme si vybrat mezi mezinárodní ekonomickou integrací a národním státem. A pokud chceme udržet národní stát, musíme obětovat buď demokracii, nebo mezinárodní ekonomickou integraci, píše Loužek.

Dochází k tomu, že jedinou zbývající možností je obětovat hyperglobalizaci. Achillovu patu globální správy představuje nedostatek jasných vztahů odpovědnosti. V národním státě jsou základním zdrojem politických mandátů voliči a volby jsou základním nástrojem pro povolání k odpovědnosti. Pokud jako politik nereagujete na očekávání a tužby svých voličů, hlasováním vás vyřadí. Globální odpovědnost tohoto druhu vůči voličům prakticky neexistuje.