Naše zkušenost s globalizovaným světem je čerstvá a mělká. Výhody i nevýhody unifikace, zjednodušování, nadnárodního ovládání původně lokálních procesů zatím pouze evidujeme. Pouze začínáme tušit vynořující se hrozby, kterým bude třeba se bránit. Už teď je ale jasné, že mimořádně zákeřná je globalizace myšlení, kdy se likviduje odstup, umožňující nahlížet svět z různých úhlů pohledu.

V tomto slovenském předvolebním čase se nabízí varovný příklad mediální družby slovenského a českého mainstreamu. Česká média unisono rezignují na možnost referovat o slovenské předvolební kampani z nezaujatého odstupu. Osvojují si propagandu, dnes se tomu říká „narativy“, slovenského hlavního proudu. Strany a politici, které na Slovensku média častují hanlivými adjektivy, mohou v Česku počítat s identickými nálepkami populismu, extrémismu, nacionalismu anebo fašismu. Opakuje se situace, kdy před českými volbami slovenský mainstream otrocky kopíroval „narativy“ českého hlavního proudu, ve kterém si notovali média korporátní s veřejnoprávními.