První rok druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa hodnotil v pořadu také amerikanista a hudebník Ondřej Hejma, který byl překvapivě mezi hosty. Jeho úřadování označil za slušné a dobré a vyzdvihl zejména Trumpovu schopnost rozbíjet zažité pořádky.
„Sdílím názor, že s Donaldem Trumpem není nuda. Myslím si, že když někdo vyhraje americké volby dvakrát, tak to nemůže být úplný blbec přece. Něco v sobě má, má jedno zásadní poslání, a to je záchrana západní civilizace. A to na něm oceňuju, že se aspoň snaží,“ uvedl Ondřej Hejma v pořadu Události, komentáře.
„Sametový kontrarevolucionář“
Zároveň Donalda Trumpa označil za politika, který se snaží vracet vývoj Západu zpět v čase. „On je sametový kontrarevolucionář. On to prostě chce vrátit celé několik desítek let zpět,“ dodal.
Ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilný se vůči Donaldu Trumpovi vymezil výrazně kriticky a nešetřil ostrými slovy. Veřejné projevy amerického prezidenta označil za hluboce problematické. „Jeho výroky jsou ukázka sociopata, který má peníze. Chaotické proslovy, které zřejmě na část voličů zabraly,“ dodal.
Přesto podle něj Trumpovo působení přineslo i jeden zásadní pozitivní efekt, a to především pro Evropu. „Jedna z mála pozitivních věcí, které o něm můžu říct, je, že Evropě dal tvrdý budíček. Ukázal, jaká ta Evropa ve skutečnosti je – že nemá žádného lídra, není schopna se na něčem shodnout, ničí vlastní konkurenceschopnost, ovládá ji zelené náboženství. To je asi velké pozitivum pro Evropu. Za to by mu měla být Evropa vděčná,“ řekl.
Babišův glóbus vyvolal posměch
Tématem debaty byla také snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko, která v českém prostředí vyvolala nejen otázky o jeho poloze a skutečné velikosti, ale i vlnu posměšků. Premiér Andrej Babiš v této souvislosti vysvětloval, že si kvůli Grónsku pořídil glóbus za patnáct tisíc korun, aby bylo možné vidět přesný poměr jeho rozlohy vůči Spojeným státům a Evropě. Zatímco na běžných mapách Grónsko působí téměř stejně velké jako USA, ve skutečnosti je podle jeho slov zhruba čtyřiapůlkrát menší.
Právě tento výklad s pomocí glóbusu se však stal terčem posměšků nejen v médiích, ale i mezi diskutujícími v Událostech, komentářích.
Novinář Deníku N Filip Titlbach si do studia přinesl vlastní glóbus, aby jej použil jako symbolický nástroj k další ironii na adresu premiéra: „Já jsem přemýšlel, že když si pan premiér chtěl koupit nějakou zeměpisnou pomůcku, jak se vlastně postavit k tomu Grónsku z pozice České republiky a z pozice předsedy vlády této země, tak si myslím, že měl spíš sáhnout po kompasu, aby mu ukázal hodnotově, kam zhruba zamířit. Ten glóbus nebyl nejlepší volba pro koupi,“ uvedl Titlbach.
Glóbus jako geniální marketingový tah
Komentátor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos se scénce s glóbusem ve studiu otevřeně vysmál a uvedl, že by ji Andreji Babišovi rozhodně nedoporučil. „Asi bych mu řekl, aby se příště k těmhle věcem nevyjadřoval,“ poznamenal.
Podle něj nejde o to, zda premiér ví, kde Grónsko leží nebo jak je velké: „Ten problém je někde jinde. Problém je v tom, že mu je úplně jedno, kde to Grónsko je a co se s ním děje. To je základ celého toho příběhu,“ řekl komentátor.
Novinářka Seznam Zpráv Marie Bastlová upozornila, že téma glóbusu ve veřejné debatě bohužel přebilo to podstatné – tedy že premiér Andrej Babiš vůbec neřekl, jak se Česká republika k otázce Grónska postaví a jaká má být její konkrétní pozice.
Podle Bastlové však nešlo o náhodu, ale o promyšlenou strategii. „Říkala jsem si, že přesně to, co chce, je, abychom debatovali o glóbusu, abychom se bavili o tom, jestli stojí patnáct tisíc nebo osm set, jestli ví, jak to chodí s mapami, nebo ne,“ uvedla s tím, že v podstatě šlo „o geniální marketingový tah“.
Ekonom Ivan Pilný následně upozornil, že kvůli zachování duševního zdraví – nejen vlastního, ale i lidí ve studiu – by bylo lepší podobné epizody vůbec nekomentovat. „To důležité je, že pokud má vláda jasno v tom, že jsme součástí Evropské unie a chceme v ní zůstat, tak se mám postavit za tým, za který bojuju. A neřešit takové kraviny, že si někdo kupuje glóbus za patnáct tisíc,“ zdůraznil.
Dodal také, že skutečnost, že je někdo premiérem, ještě neznamená, že je nutné komentovat každou jeho banalitu. „To, že jste premiér republiky, ještě neznamená, že se musím dívat na každou blbost, a ještě ji komentovat. Proboha živého,“ uvedl.
Hejma: Trumpova slova je třeba „dělit deseti“
Do výměny se zapojil i Ondřej Hejma, který připomněl, že právě tomuto tématu věnoval moderátor Václav Moravec značnou část pořadu. „Já žasnu, jak je to možné vůbec,“ reagoval Hejma a dodal, že on sám by se tématu glóbusu nevěnoval. „Já myslel, že jsme tady kvůli Trumpovi, ne kvůli glóbusu,“ poznamenal pak směrem k moderátorovi pořadu Lukáši Dolanskému.
Otázka Grónska je podle Hejmy ve skutečnosti mnohem zásadnější, než jak ji veřejná debata redukovala na glóbus a posměšky. Podle něj souvisí přímo s globální mocenskou hrou Spojených států. „Trump potom mluví, jede v dubnu do Pekingu na summit, proti kterému je summit s Putinem brnkačka. To bude vážná záležitost a tam bude Donald skládat účty. Bude říkat: hele, já mám tady Grónsko, já mám Venezuelu, je uklizeno, takže já beru tu západní hemisféru a vy si vezměte to ostatní. O to tady běží,“ shrnul Ondřej Hejma.
Na Hejmovu úvahu reagoval moderátor stručnou poznámkou s tím, že jeho výklad může vyznívat tak, jako by si Spojené státy mohly Grónsko prostě „uklidit“, protože ho Donald Trump chce. Hudebník se proti tomu okamžitě ohradil a zdůraznil, že o žádném zabírání území nemůže být řeč. „Ale nikdo Grónsko nezabírá a zabírat nebude. Prosím vás, už pochopte, že Donalda Trumpa musíte ve všem, co řekne, vydělit deseti – a možná ani ta desetina nebude nutně platná,“ uvedl.
A zopakoval, že Trump sleduje především vlastní strategický cíl. „On má svůj cíl, a to je udělat si pro sebe tu zahrádku, tu západní hemisféru. Ono to není málo a jemu to bude stačit. Nechá zbytek světa na pokoji. O tom jsem přesvědčen, a to je ten velký přínos,“ doplnil Ondřej Hejma.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.







