Chuchmu zaujala slova Marty Kubišové o Karlu Gottovi. „Cítím v tom nějakou velkorysost a lidskost,“ pravil na adresu Marty Kubišové a zákazu, který jí vystavili komunisté, zatímco Gott mohl zpívat.
Uznal, že si Gott velmi vážil svých fanoušků a přistupoval k nim s pokorou. Na druhé straně se však také vedou debaty, nakolik kolaboroval s režimem Gustáva Husáka. Na jedné straně byl Gott člověkem, který ukazoval, že se s režimem musí nějak vycházet. „On pro tu širokou veřejnost zosobňoval ten Západ, ten úspěch, něco prostě lepšího. Jeho role byla takhle zvláštně dvojaká,“ uvedl Chuchma. I kvůli tomu má prý jisté pochybnosti, jestli by Karel Gott měl mít státní pohřeb. „Nevím, jestli by státní pohřeb neměli mít jen lidé, kteří se zasloužili o stát. Nevím, jestli se Karel Gott zasloužil o stát,“ upozornil Chuchma.
Dědek a Peňas konstatovali, že se státním pohřbem Karla Gotta v podstatě nemají problém.
Pro Němce, ale nejen pro Němce byl Gott hvězdou. Jeho hvězda vystoupala i v Las Vegas v Americe, ve Švýcarsku a v dalších zemích. Na straně druhé, ve Francii ho zná málokdo.
Dědka zaujalo, jak o Gottovi smýšlejí mladí lidé. „Mě zaujalo, kolik mladých lidí vlastně truchlí nad smrtí Karla Gotta. Já si myslím, že každá generace má mít své idoly, ale Karel Gott si získal i úctu mladé generace,“ ocenil publicista.
Peňas přidal jisté srovnání s Václavem Havlem. „Já si myslím, že to ho velmi spojovalo s Václavem Havlem. On ho tehdy přirovnal k Řípu, je to prostě věc, která trvá,“ zaznělo s uznáním od Jiřího Peňase.
V závěru roku 1989 zpíval Karel Gott s Karlem Krylem. Šlo prý o jistý symbol generálního pardonu pro lidi, kteří se snažili vyjít s režimem. „Tehdy byla taková atmosféra. Tehdy se volalo ‚nejsme jako oni a nebudeme kádrovat‘,“ upozornil Peňas.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
