„Ve čtvrtek budu osobně čekat v Istanbulu,“ říká Volodymyr Zelenskyj. S čím přijde Vladimir Putin, jenž schůzku navrhl? Půjde mu o mír, nebo jen ukáže ruskou sílu? Co na to řekne Donald Trump, pomůže klidu zbraní v Evropě? Zeptáme se pirátské europoslankyně Markéty Gregorové.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl osobní setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten nabídku přijal – a podle svých slov bude na Rusy v Istanbulu ve čtvrtek osobně čekat.
Gregorová se vyjádřila k tomu, jak pravděpodobné je, že se tento týden v Istanbulu skutečně setkají ruský Putin a ukrajinský Zelenskyj. „Já bych tomu dala tak 30% šanci, že se potkají, a tedy 70% šanci, že spíše ne. Prohlášení a ticho ze strany Putina naznačují, že to byly jen silácké řeči,“ pravila v pořadu Interview ČT24 poslankyně Evropského parlamentu.
Putinovi se příměří nevyplatí, míní Gregorová
Na otázku, kdo by mohl z jednání v Istanbulu případně vycouvat, odpověděla Gregorová bez váhání. „Pokud někdo vycouvá, bude to Putin. Pro něj nedává ani smysl. On sám deklaratorně vyhlásil to třídenní příměří v době oslav Dne vítězství a Dne Evropy, ale pak ho i porušoval. A obecně, jakékoliv dlouhodobější příměří pro něj dává smysl maximálně tak na přeskupení sil. Pokud by ale zároveň to příměří bylo podmíněno bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu, tak je pro něj rizikem, protože Vladimír Putin momentálně vede válečnou ekonomiku a jakmile jeho země nebude ve válce, tak on nemá mezinárodní obchodní vazby, jeho ekonomika je v troskách. On tedy potřebuje vést nadále válku, tedy příměří pro něj nedává smysl,“ tak to vidí Gregorová.
Mgr. Markéta Gregorová
A zmínila, že v aktuální situaci by z případného neuskutečnění schůzky v Istanbulu mohl hůře vyjít právě Putin. „Myslím si, že ruská propaganda teď úplně neví, jak pracovat s tím, že Putin něco navrhne a pak z toho vycouvá. Zelenskyj z toho nemůže vyjít špatně. On svou stranu dohody dodržel, dojede na místo, a je možné, že se tam domluví jiné, užitečnější schůzky,“ sdělila Gregorová, a že prezident Turecka Erdogan si má se Zelenským také jistě co říct.
Europoslankyně Gregorová poznamenala: „Putin nejspíš potřebuje mezi svými občany zasít sémě myšlenky, že válka je nová norma. Pro nás je důležitým signálem, že počítá s pěti, možná s deseti roky trvalého válčení. Musíme adekvátně zareagovat, třeba tak, že řekneme našim zbrojovkám, že je budeme podporovat.“
Trump nikdy netlačil na Putina. Jeho postoj nahrává Rusku
Podle Gregorové je potřeba všímat si změny postoje USA k vyjednávání o příměří. Zatímco evropští lídři o víkendu navrhli 30denní klid zbraní, Donald Trump tlačí na Ukrajinu, aby jednala bez ohledu na to, zda příměří bude. „Domnívám se, že Donald Trump má za sebou visící kontroverze, které ho velmi ovlivňují. První je, že v průběhu ještě jeho byznysových let ho již desítky let z různých malérů a selhání v byznysu vytahovali mimo jiné ruští oligarchové. A to nejsou hodní kluci, co za to nechtějí vůbec nic. To jsou lidi, kteří za to mohou právě hrát tu dlouhou hru a chtít něco později.“
Dodává, že Trump často tvrdě tlačí, na Ukrajinu a na Západ, ale vůči Rusku netlačí. „Jakmile Putin poruší něco – ať už příměří, nebo že nesedne k jednacímu stolu – z Trumpovy Oválné pracovny se ozývá drtivé ticho. Musíme se ptát, proč,“ sdělila Gregorová.
Podle Gregorové si zřejmě prezident Trump uvědomuje, že jeho sliby o rychlém míru narážejí na realitu – a že to oslabuje jeho obraz vůdce. „Samozřejmě i Donald Trump a jeho klesající popularita v různých průzkumech, on si uvědomuje, že ta silná vyjádření o tom, jak to nejdřív ukončí do 48 hodin nebo do několika dní, tak najednou se ukazuje, že toho není schopen. A to i v očích jeho podporovatelů samozřejmě vypadá slabě,“
Gregorová doplnila, že Trump teď hledá způsob, jak si zachovat tvář. Místo převzetí odpovědnosti hledá viníky jinde. „On teď potřebuje nějakým způsobem to otočit tak, aby z toho nevyšel slabě. A to je nejspíš jeho způsob. Říkat, že se neumí domluvit obě strany. Že za to můžou všichni ostatní, jenom ne on — i když se sám pasoval do role spasitele,“ podotkla.
Připomněla, že příměří samo o sobě není vždy nezbytnou podmínkou pro uzavření dohody, ale je důležitým politickým signálem. Zejména tehdy, pokud má jednání vést k řešení nejcitlivějších bodů, jako je otázka územních zisků nebo bezpečnostních záruk. „Pokud by se například sešli teď v tom Istanbulu a byli schopni dojít k nějakým závěrům, například týkajících se územních zisků, což je nejvíc problematická část, tak nepotřebují příměří, protože to by samozřejmě nastalo posléze, co by se dohodli,“ řekla a upozornila, že bez příměří je jakékoli vyjednávání extrémně obtížné „Nicméně v tomto směru příměří obecně v konfliktech je důležitým signálem toho, že jsme oba ochotni zasednout k jednacímu stolu. Málokomu se chce zasedávat k jednacímu stolu a rozdělovat si území nebo mluvit o bezpečnostních zárukách, pokud se vám pořád vaše populace navzájem vraždí,“ vykládala Gregorová.
V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině europoslankyně Markéta Gregorová zmínila i význam duchovních autorit. Podle ní mohou mít slova nového papeže Lva XVI. zásadní vliv na veřejné mínění a politické postoje části společnosti. „Když nový papež, stejně jako ten předchozí, mluví o potřebě míru, tak si myslím, že je to pro značnou část především křesťanské populace silný signál, na jakých hodnotách naše společnost stojí,“ řekla Gregorová.
Výrok prezidenta Pavla nebyl přehnaný, Rusko dnes opakuje chyby nacistického Německa
Gregorová se v rozhovoru vyjádřila i k otázce důstojného připomínání konce druhé světové války v době, kdy Rusko pokračuje „ve své agresi vůči Ukrajině“. Podle ní i dnes je možné uctít památku padlých, aniž by to znamenalo souhlas s ruskou politikou. Paralely mezi dnešním Ruskem a nacistickým Německem jsou podle Gregorové „velmi namístě“. „Myslím si, že důstojně se to dá udělat mnoha různými způsoby. Někým byl kritizován výrok Petra Pavla, který přirovnával Rusko k nacistickému Německu. Myslím, že to bylo velmi namístě – právě kvůli tomu, že ve druhé světové válce probíhaly hrůzy, genocida, tvrdé boje a obsazování území. A teď vidíme totéž. Poukazovat na ty paralely, místo abychom jen připomínali historii, je velmi cenné,“ řekla Gregorová.
Gregorová zkritizovala účast europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!) na oslavách v Moskvě: „Když můj europoslanecký kolega Ondřej Dostál řekl, že tam jen položil květy na hrob neznámému padlému vojákovi, tak připomínám, že v Rudé armádě, která osvobozovala Československo bylo i šest nebo sedm milionů Ukrajinců. Úplně klidně mohl položit ty květy i v Kyjevě. Ale on si vybral jasně – a to taky něco symbolizuje,“ pronesla Gregorová.
Vůči Dostálovi se pak znovu vymezila následujícími slovy: „Pokud jsem ještě s ním byla ochotná nějakým způsobem debatovat, tak tímto to za mě překračuje veškeré hranice,“ řekla. A že podpořila návrh předsedkyně frakce liberálů v Evropském parlamentu, podle kterého by europoslancům, kteří se oslav zúčastnili, neměly být hrazeny náklady na cestu: „Navrhla, aby se těm poslancům, kteří tam jeli, neproplácely minimálně cestovní náklady, což si myslím, že je poměrně vhodné, protože jsou to v podstatě vlastizrádci. Proč bychom jim to měli sponzorovat? Ať si to dělají na vlastní náklady,“ sdělila Gregorová rezolutně.
Věc Dukovan je ostuda. Může to odradit investory
Europoslankyně Gregorová se vyjádřila k aktuální situaci kolem výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Reagovala na dopis místopředsedy Evropské komise Stéphana Séjourného, v němž žádal odklad podpisu smlouvy na výstavbu nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany s vítězem tendru KHNP. Premiér Fiala celou věc zlehčil s tím, že nejde o stanovisko celé Komise, ale jen o osobní názor francouzského komisaře. Gregorová ale upozorňuje, že situace je vážnější. „Chtěla bych upřesnit, že to nebyl pouze dopis pana komisaře, ale už dnes ráno proběhla tisková konference Evropské komise, kdy potvrdila, že Česká republika rozhodně by to měla vyřešit.“
Označila situaci za selhání českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a upozornila na reputační riziko pro celou zemi. „To nařízení o kontrole zahraničních investic je úplný základ. Pokud to soud může kvůli tomu shodit, pak to nebylo dobře zkontrolované a je to poměrně velký trapas.“
Podle Gregorové z toho zřejmě nebude mezinárodní diplomatický skandál, protože jde o komerční projekt. Ale v očích investorů podle ní může jít o varovný signál. „Nemyslím si, že se kvůli tomu změní naše vztahy s Jižní Koreou nebo s Francií. Ale je to rána do důvěryhodnosti České republiky z hlediska investorů. Investoři si příště dvakrát rozmyslí, jestli do toho chtějí jít. Bohužel, tohle je prostě ostuda,“ kárala pirátka.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte si, že schůzka mezi Putinem a Zelenským v Istanbulu může skutečně přispět k dosažení příměří?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
