Šlechta určitě nedostál významu svého jména a přiznal se, že chce být právoplatným komunistou. "Když se kouknu kolem sebe, vidím, co se tu děje, tu bídu, jak hodně lidí živoří. Stačí vyjít v Praze z Hlavního nádraží a vidíte spoustu bezdomovců. Tohle že je země, která si říká demokratická? Tohle má být ten kapitalistický ráj? ...jedinou demokratickou stranou, která nabízí alternativu k řešení současného nespravedlivého nehumánního systému, je KSČM,“ obhajuje svou volbu mladý student. Paradoxní je, že Šlechta nedospěl k svému závěru pod nátlakem rodiny nebo vzory ve výchově. U nich totiž doma není nikdo komunista.
Okolí to nevadí
Šlechta čelil pochopitelným dotazům redaktora v duchu: „Co na to okolí?“
„Za své názory se nestydím, část rodiny, která inklinuje k jiné politice, mě toleruje a kamarádi mě berou takového, jaký jsem,“ popisuje vztahy. Student pozoruje. jak se začíná měnit myšlenkově i okolí kolem.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: koz