Krátce po úmrtí Karla Gotta postihla českou uměleckou scénu další tragédie, zemřela herečka, chartistka a disidentka Vlasta Chramostová. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se veřejně vyjádřil, že by právě Chramostová zasluhovala pohřeb se státními poctami. Rychetský uvedl: „Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, tak to je právě především Vlasta Chramostová.“ A na dotaz Seznamu upřesnil: „Myslel jsem to ve srovnání s tím, čím žila média a veřejnost v této zemi v posledních deseti dnech.“
Kdo by byl nejlepší prezident po Miloši Zemanovi?Anketa
Ministr kultury Lubomír Zaorálek uvedl, že Chramostová pohřeb se státními poctami mít bude. Doplnil, že se bude konat 14. října od 11 hodin v Národním divadle. Vládu o tom bude informovat v úterý, její souhlas prý nepotřebuje. „Za pohřeb se státními poctami pokládám všechny pohřby, které se konají v Národním divadle. To je státní instituce, pohřeb se tam koná na náklady státu. Jsou tam přítomní i politici. Bude to veřejná akce, kterou bude hradit stát,“ upřesnil ministr pro Právo.
Na sociálních sítích někteří neodolali a začali oba umělce srovnávat, a to i v ohledu který z nich si státní pohřeb zaslouží a který ne.
„Já myslím, že teď by měl ještě umřít nějakej opradovej hajzl, třeba Jakeš, nebo tak někdo. Pak bychom měli tu svatou trojici našeho vnímání historie kompletní: konformista, disidentka, hajzl. Mohli bychom jim pak udělat státní pohřeb všem třem dohromady, s motivem prolínání světa mrtvých a živých osobností a národních mindráků. Havel by o tom pak mohl napsat nějakou hru...“ mínil, zřejmě ironicky, místopředseda hnutí Žít Brno Martin Freund.
Fotogalerie: - Gott v porodnici
K Rychetskému a jeho vyjádření prohodil pár slov šéfredaktor Echa24 Dalibor Balšínek: „Už se jde i přes mrtvoly. Kavárna vrací úder – chce pohřeb se státními poctami pro Chramostovou. Vyzval k tomu i předseda Ústavního soudu. Zemřelí jako nástroj ideologického boje.“
Fotogalerie: - Gott a slzy
Diskuze tohoto typu odsoudil mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček. „Už dost!“ vzkázal. „Politicky zneužívat mrtvé, kteří se nemohou bránit, zneužívat jejich životní strasti k útokům na oponenty to mohou jen tvorové připomínající novozákonní posedlé vepře,“ mínil a apeloval: „Nenechme se touto děsivou nenávistí strhnout. Ctěme mrtvé, vzdejme jim úctu a pomodleme se za ně.“
K tomu, kdo je hoden státních poct, se vyjádřil i bývalý velvyslanec v USA a v Izraeli Michael Žantovský. „Státní pocty se nevzdávají za talent nebo úspěch, neboť ty zpravidla přinášejí odměnu samy od sebe. Vzdávají se za schopnost obětovat talent, úspěch a někdy i život ve prospěch celku.“
Jeho slova pak komentoval člen RRTV Vadim Petrov. „Ano. Stejně tak i Karel Gott. Mluvíš jen o podobě, kterou osobně preferuješ,“ vytkl Žantovskému. Který se ohradil: „Formuluji pouze obecný přístup. O tom, co preferuji, víš houby. Jenom prozrazuješ, co preferuješ ty.“ Ale Petrov měl poslední slovo: „Ani ne. Jen vyvažuji. Hlavně nesoudím a nikdy bych je nestavěl proti sobě. Oba jsou součástí naší minulosti, která není černobílá. Vážím si obou.“
Ozval se i Jakub Janda z lobbistického spolku Evropské hodnoty: „Veřejné a státní poděkování si zaslouží lidé, kteří proti zločinnému režimu bojovali. Nikoliv ti, kteří mu aktivně sloužili.“
Poměrně dlouze se k problematice vyjádřil marketér Jakub Horák. „Prohlášení předsedy Ústavního soudu Rychetského, že Vlasta Chramostová si zaslouží pohřeb se státními poctami, vyvolává u značné části spoluobčanů nenávistné reakce. Úplně stejné, jaké vyvolává zmínka na cokoli spojené s Václavem Havlem a Chartou,“ konstatoval.
„Ten problém je, bohužel, složitý a vychází z určitého mechanismu smečky,“ tvrdil. „Četl jsem v jednom románu o dospívající mládeži v sovětském Rusku (mimochodem byl to Makarenko: Začínáme žít), jak se tam ve třicátých letech rozmohlo nadávání na Puškina. Třeba se něco ztratilo, a když se někdo ptal, kde to je, tak teenageři odpovídali: ‚Puškin to vzal.‘ Nebo se někdo ptal, kdo ví odpověď na nějakou otázku, a říkali: ‚Puškin to ví.‘ Zkrátka, ‚Puškin to ukradl, Puškin to rozbil‘ – taková odpověď na cokoli.
Vycházelo to samozřejmě z glorifikace Puškina, kterého nový režim na rozdíl od jiných ruských autorů jako Tolstého a Dostojevského vzal na milost, protože se netajil sympatiemi k děkabristům. Takže Puškin byl glorifikován, někteří ze starších ročníků u nás si pamatují i na recitační dětskou soutěž Puškinův památník atd.,“ sfáral Horák do minulosti.
A dodal, že Havlovi se bohužel stalo něco podobného. „Tak dlouho se jím oháněl každý, že už se přejedl. Ale především – Havlův příběh klade na člověka nepříjemné morální nároky, málokdo má možnosti a touhu jim dostát, tak je vlastně sebezáchovné prohlásit ho za kýč, a tím ze sebe tyhle morální nároky setřást!“
Dle Horáka z toho Havel naštěstí vyjde nakonec dobře, protože nebyl mramorový pomník, ale měl spoustu chyb. „Pamatuju si, jak o něm režim vysílal nějaký dokument sestavený z odposlechů a fízlovských kamer – a tam byl Havel, jak s máničkama v hospodě pije pivo. A voice over říkal – vidíte je, holdují alkoholu v restauračních zařízeních... A to udělali soudruzi z ČSSR totální chybu, protože pak normální dělníci říkali – no ne, ten Havel pije pivo, je to normální člověk, to jsem si o něm nemyslel!“
,
Horák pak přiostřil. „Nechtěl jsem se do toho pouštět, ale už holt musím... Protože konečně mi docvaklo, proč je ten Rychetský kokot... On má samozřejmě svou pravdu, jen mu nedochází jedna věc – státní pohřeb není jednostranná věc.“
„K tomu potřebujete dva lidi – ty, kdo pohřbívají, a toho, kdo se pohřbít nechá. Pro Karla Gotta je to v pořádku a naprosto správně z hlediska všeobjímajícího obdivu k tak neuvěřitelnýmu zjevení, jako Gott byl. Tohle, co je, tak skutečně je jeho stát. Tam je to v pořádku. Ale měla by vůbec Vlasta Chramostová chtít státní pohřeb od takovýhohle státu?“ ptá se Horák.
A nakonec zkritizoval veřejně truchlící politiky a mluvčí: „Já už se nakonec dokážu smířit skoro se vším. Dokonce se i domnívám, že premiér Babiš je jako evidentně oproti jiným politikům pracovitý člověk na tom místě, kde má být, podobně jako William G. Sumner svého času řekl že žebrák ležící v příkopě se nalézá přesně na tom místě, na něž patří. Ale, proboha, ať nikdo z nich se nesnaží se míchat do hodnot. Ať Zao neorganizuje pohřby. Ať Jirka Ovčáček neoznamuje tragickým hlasem úmrtí Mistrů. Nechte si svou moc, ale hodnoty nechte nám. Protože na ty vy opravdu nedosáhnete.“
„KOMEDIE – a chudák nebožka stará paní. Protože rozdíl těch dvou funusů bude propastný. Nikdy bych nevěřil, že k definitivní delegitimizaci eurohujerského režimu přispějí pohřby kumštýřů. Jsme ale v Česku, tohle je takové české,“ poznamenal entomolog a aktivista Martin Konvička.
Fotogalerie: - Gott a slzy
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
