Hanba, Rusínové nebyli pozváni na oslavy stoletého výročí vzniku republiky. A jak je to se sankcemi a Krymem? Hovoří předák Rusínů Gegalčij

09.10.2018 19:11

ROZHOVOR Nikdo nemůže vybočit z bruselsko-amerického směru. A ten velí plnou podporu divokému nacistickému režimu v Kyjevě. Proto žádný český úředník ani aktivní politik na vysokém postu nemůže pozvat na slavnosti Rusíny. To říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz předák Rusínů a podnikatel s českým pasem Alexandr Gegalčij. Hovořili jsme s ním i o volbách v Donbasu, na Ukrajině, o situaci na Krymu a efektivnosti protiruských sankcí.

Hanba, Rusínové nebyli pozváni na oslavy stoletého výročí vzniku republiky. A jak je to se sankcemi a Krymem? Hovoří předák Rusínů Gegalčij
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alexandr Gegalčij, předseda Mezinárodního fondu Ruská Cena udělující stejnojmenné ocenění rusínským spisovatelům

USA uvalily sankce na Rusko, KLDR, Írán a nyní i na některé subjekty v Číně. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova se vyhlašování sankcí stalo pro USA národní zábavou. Co si o sankcích myslíte a jak to asi bude pokračovat?

Sankce USA jsou podle mého názoru velmi pokrytecké. Následně už si nikdo - s výjimkou autorů sankčních zákonů - ani nevzpomene, o čem jsou. Slavný zákon USA o potlačení ruského vlivu v Evropě a Eurasii z roku 2017 má 184 a jeho "ruská" část 98 stránek. A nepočítám doplňky, které přibývají skoro každý měsíc. Zajímavé je, že je tam připomínka, která se týká i České republiky. Pozor! Na summitu NATO ve Walesu v roce 2014 členské státy Severoatlantické aliance rozhodly, že všechny země v NATO musí vynakládat částku rovnající se dvěma procentům svého hrubého národního produktu na obranu do roku 2024. Ano, i to je v zákoně o sankcích.

Nicméně jde o takovou politickou lehkovážnou veselohru - troubení na lesy. Podívejte se, jak tančí nový svět těch, co sankce uvalují. V březnu prezident USA Donald Trump zavedl dodatečná cla na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie, Ruska, Japonska a dalších zemí ve výši 25 a 10 procent. Americké úřady vysvětlily nezbytnost takových opatření pro zájmy národní bezpečnosti. Na konci června reagovala EU s 25 procenty daní na zboží z USA za 2,8 miliardy eur, přičemž ponechala právo stanovit poplatky od 10 do 50 procent u zboží pocházejícího z USA ve výši 3,6 miliardy eur. Americký vůdce pak oznámil připravenost uložit dvacetiprocentní daň na všechna auta dovezená do USA, pokud EU neopustí své plány.

Šestého července Moskva zavedla dodatečná cla na dovoz zboží ze Spojených států. "Kompenzační opatření" byla přijata ve formě dodatečných zvýšených sazeb dovozního cla ve výši 25 až 40 procent hodnoty dováženého zboží. Rusko uvalilo další cla na veškeré americké výrobky, jehož analogy jsou vyráběny v Rusku. Moskva odhaduje škody ze sankcí USA na 537,6 milionů dolarů ročně. USA podaly stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) kvůli clům, které Rusko uvalilo v reakci na činy Washingtonu na dovoz hliníku (25 procent) a oceli (10 procent). Spojené státy tvrdí, že Rusko porušuje pravidla WTO, neboť se vzájemná cla vztahují pouze na zboží z USA, a nikoliv na zboží z jiné země. Ruské ministerstvo hospodářského rozvoje uvedlo, že USA nesprávně interpretují povahu opatření přijatých Moskvou. "My jednáme v rámci dohody WTO o zvláštních ochranných opatřeních, která umožňují kompenzovat škody ze zvláštních ochranných opatření přijatých jinou zemí," vyjádřilo se. A tak dále, a tak dále. Fraška. Závidím právníkům, mají špičkově placenou práci do konce století.

Jasně, že budou ze sankcí profitovat určité oligarchické a globalistické kruhy v USA, které právě podporují Trumpa. A už teď vidíme, že roste zaměstnanost v americkém průmyslu. To samozřejmě nahrává Trumpově vládě. Nicméně bude úspěšným kandidátem i v příštích volbách? Já to nevylučuji. V Rusku mají sankce dvojí účinek. První - zpomaluje se růst výroby u tahounů hospodářství, tedy ve strojírenství, elektronice a vojenském průmyslu. Existují také problémy se zásobováním těžebního plynového a naftařského odvětví strojním zařízením. Je to obrovská rána pro hlavní ruský export. Ale je tady i druhá stránka - mobilizuje se a profituje místní průmysl, neuvěřitelným tempem pokračuje vývoj a implementace nových technologií.

Jsem původně inženýrem pro letecké motory a turbíny pro plynárenský průmysl. Se zájmem pozoruji situaci v tomto odvětví. Šťastná Ukrajina odmítla dodávku turbomotorů pro ruské námořnictvo. Za několik měsíců tu výrobu převzal Jaroslavský motorový závod a špičkový ukrajinský turbínový podnik v Nikolajevě stojí na pokraji zhroucení. Sláva Ukrajině! Rusko nabídlo českým výrobcům malých leteckých motorů dlouhodobou spolupráci. A narovinu řeklo, že to dělá jenom za účelem zrychlení přípravné fáze projektu. Za to budou mít Češi velký odbyt pro svou produkci. "A co řeknou v USA?" Zamysleli se dlouze a nezávisle Češi. Tehdy obdrželi ruští partneři od vedení země pěkný balík peněz na vývoj a jsem jistý, že ty letecké motory nabídnou i na export.

USA se nicméně od zbytku světa kvůli surovinám, dluhům a tak dále separovat nemohou. Jak to může skončit?

Společnými ztrátami. Tím více proto, že dnes jeden stát nemůže krýt všechny požadavky svých moderních klíčových odvětví. Na výrobě aerobusů se podílí celá Evropa. Konečně i Rusové dodávají Americe raketové motory pro starty do vesmíru. Americké sankce zavádějí v celosvětovém obchodu nový ordnung. Nebo bordel? Záměrně. Možná, že z toho budou mít USA jako gigant zisk, uvidíme. Ale svět se bude ještě dlouho vzpamatovávat od toho dárečku strýčka Sama. Třešinka na dortu! Sankce USA proti Rusal vedou ke zvýšení cen hliníku na 3 000 amerických dolarů za tunu a k dlouhodobému deficitu kovu na světovém trhu. Pokud USA zruší sankce vůči této společnosti, bude trh s hliníkem normalizován a cena v letech 2018 až 2019 zůstane v rozmezí 2,1 až 2,3 tisíc dolarů za tunu. Tak vypadají podivná americká pravidla ve skutečnosti.

Nejspíš se zúčastníte separatistických voleb na Donbase. Za rok budou i prezidentské volby na Ukrajině. Co od nich očekáváte?

Kdybych byl pozván jako pozorovatel, tak bych jel. Považuji to za svou občanskou povinnost. Situace na Donbasu je velmi dramatická. Atentát na lídra Alexandra Zacharčenka, zvoleného převážnou většinou populace Doněcké lidové republiky, prakticky zničil podstatu a základy minských dohod. Přitom to nebyl první teroristický čin Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) na území Donbasu. Kyjev a EU trvají na tom, že volby bude možné udělat, až bude všechno dohodnuto, rozděleno, usmířeno. Avšak Kyjev má přitom právo nejenom střílet po civilistech, ale i zabíjet své smluvní partnery a potenciální vítěze voleb. Úplný nesmysl.

Jasně, že ve válce a po válce lidé volí válečné hrdiny. I Doněck, i Luhansk dnes potřebují demokraticky zvolenou vládu. A Kyjev potřebuje, aby taková vláda neexistovala, proto připravuje další a další provokace. Co dělat? Pustit do Donbasu tlupy šílených nácků a dát ho vyhladit jako Lidice? Právě takové nálady mají v "demokratické ukrajinské společnosti" navrch. Jeden z hlavních dnešních kandidátů na prezidenta Julie Timošenková ještě nedávno od armády žádala, aby zničila ty hnusné separatisty atomovými zbraněmi. A je třeba říct, že Timošenková není ten nejradikálnější kandidát. Mezi kandidáty jsou mnohem nebezpečnější lidé. Nicméně hlavní rivalové Porošenka a Timošenkové mají mizernou podporu společnosti. Narychlo v USA na prezidenta vyučený zpěvák a lídr skupiny Okean Elzy Svatoslav Vakarčuk vypadá sice divně, ale zpívá na stadionech pro sto tisíc diváků. Perspektivní kádr.

Bohužel nevidím žádného lídra s pozitivním programem, který by se mohl stát prezidentem. Rozhodovat se bude ve Washingtonu s demonstrativní demokratickou podporou Berlína a Londýna. Možná něco důležitého k tomu ještě řeknou pánové Jefim Fištejn a ten sexmodel z Evropských hodnot. Při tom všichni dohromady určitě zapomenou říct, že už dnes Ukrajina dluží kolem 75 000 000 000 amerických dolarů. A ten dluh nebudou splácet žádní oligarchové či politické špičky, ale obyčejní Ukrajinci. Každý z nich, včetně kojenců, už dluží zahraničním věřitelům přibližně 2 000 dolarů. Státní dluh dělá víc něž 70 procent hrubého domácího produktu. Střední měsíční plat Ukrajince je 300, starobní důchod 50, nejskromnější pohřeb stojí 150 a kremace s hudbou na flešce 200 dolarů. Bude ještě hůř. Ukrajina se řítí do pekla. A na tom mají zájem USA a EU, pro které jsou Ukrajinci "kanónenfutr", tedy potrava pro děla. Tak se plní sen Otto von Bismarcka "oslabit a popřípadě i zničit Rusko válkou mezi Rusy".

Několikrát jste za poslední léta navštívil Krym. V EU jsou slyšet zejména hlasy krymských Tatarů o útlaku jejich národa na Krymu okupovaném Ruskem. Co jste tam viděl a slyšel vy?

Mě vždycky štve ta licoměrnost, s níž se právě o krymských Tatarech mluví v Čechách. Chtěl bych připomenout, že Tataři byli deportovaní z Krymu za kolaboraci s hitlerovským Německem. Stejně jak byli deportovaní sudetští Němci z Československa. Avšak narozdíl od Němců, oni byli tou hroznou a nelidskou sovětskou vládou znovu puštěni do svých starých vesnic a měst. Nejdemokratičtější Češi zpět do pohraničí Němce nepustili. Nebo to byli ti špatní čeští komunisti? To už je jedno.

Fotogalerie: - Krymskotatarský Bachčisaraj

Chánský palác v Bachčisaraji
Ředitelka Muzea historie a kultury Krymských Tatar...
Vyřezávaný ornament
"Bábuška" prodávající dobroty
Další ornament
Chánova mešita v Bachčisaraji

Fakt je, že Češi neměli a nemají ostré problémy se starými krvavými sváry, s návratem pozemků a jiných nemovitostí, konec konců se zavedením úřední němčiny! Avšak rádi ukazují na jiné, poučují a do roztrhání těla bojují za spravedlnost... S finanční podporou světových liberálních institucí. Na Krymu tyto problémy existuji dodnes. Ale ony existovaly i za  "ukrajinských" časů. Za pár let samostatnosti Krymu a návratu do Ruské federace krymští Tataři kupříkladu mají úřední tatarštinu společně s ruštinou a ukrajinštinou, tatarské vysoké školy, nové mešity včetně obrovské hlavní mešity v metropoli Simferopolu.

Fotogalerie: - Pohlednice z Krymu

Letovisko Balaklava
Letovisko Balaklava
Letovisko Balaklava
Letovisko Balaklava
Letovisko Balaklava
Letovisko Balaklava

Proč se takové ostré nacionální a náboženské otázky pětadvacet let neřešily na Ukrajině? V rozhovoru, který mi osobně poskytl muftí krymských muslimů Emirali Albajev, bylo řečeno, že ukrajinská vláda napomáhala vytvoření dvaapadesáti radikálních islamistických skupin a sekt na Krymu. Ty neuznávaly klasický umírněný islám, ale byly často napojeny na al-Káidu a Islámský stát. Jejich hlavním úkolem bylo burcování krymských Tatarů k občanské válce.

Vypadá to tak, že Kyjev nikdy nebral vážně a necítil Krym jako součást "svobodné a unitární" Ukrajiny, a proto tam uměle vytvářel konfliktní situace. Samozřejmě, že existují sebevědomí a ambiciózní Tataři, kteří se do nové krymské vlády nedostali, ale rádi by to udělali v budoucnu. Právě oni jezdí po Evropě a vykládají, jak jsou na Krymu utlačováni. Podporují nejradikálnější bojovné skupiny a zásobují je žoldáky z Krymu a Ukrajiny.

Česko má s Ukrajinou bezvízový styk. Na dovolenou k nám údajně přijíždějí i bojovníci z batalionu Azov a jiní. Neobáváte se pomsty za vaše protiukrajinské a proruské aktivity?

Ne! Protiukrajinské a proruské aktivity? Jsem Rus z Ukrajiny, ze země, kde ruština byla století jedním z úředních jazyků a velkoruská kultura základním kamenem existence. Tím se hodně věcí stává jasnými. Neobávám se! Kdyžtak volám 158 nebo mám SA-58. První je tísňová policejní linka 158 a druhá, tedy SA-58, je špičková samonabíjecí puška. Tu nemám, jenom si s ní někdy zatrénuju v střeleckých klubech okolo Prahy. Zato mám legálně CZ-75 a taky s ní zacházet umím. Proto nikomu nedoporučuji, aby se do mě pouštěl.

Bohužel z Ukrajiny přijíždí hodně mladých kluků. A nejedou sem na dovolenou, ale v lepším případě za prací, a v horším pro další porci propagandy. Ve zvláštních mírumilovných kurzech jsou jim tady vymývány mozky, což platí USA a EU. Jsou to účastníci divoké občanské války, lidé, kteří už zabíjeli a rabovali. Jsou ztraceni, otráveni Porošenkovou a nacistickou propagandou. Pro ně mé varování neplatí. Oni ho nechápou, oni si svůj život necení. Poslouchám někdy nepříjemné telefonáty a čtu vyhrůžky na Facebooku. Ale každý atentát stojí hodně peněz. A i když by mi to lichotilo, nemyslím si, že mám pro Kyjev, SBU a tamní nacisty natolik velkou cenu.  

Jak vnímáte, že na oslavy stoletého výročí vzniku Československa nebyl pozván ani jediný předák Rusínů?

Je to hanba. Jako český občan narozený na Podkarpatské Rusi jsem nešťastný a za tu situaci se stydím. To, že se na některých slavnostech objevuje pár Rusínů stále žijících v Čechách, je představení vhodné pro politické koketování. Fotí se s nimi i Andrej Babiš a vzpomíná na své rusínské kořeny. Vidím tu nostalgickou slzu v jeho očích. Fotili se s nimi i jiní politici. Jde o mediálně vděčné a ceremoniální splnění závazků vůči Podkarpatské Rusi. Někdy činitelé z Vysočiny přijedou do Užhorodu podívat se, jak tam tančí šťastní Rusíni, pardon zakarpatští Ukrajinci. A tady spolupráce končí. Natvrdo.

Nikdo nemůže vybočit z bruselsko-amerického směru. A ten velí plnou podporu divokému nacistickému režimu v Kyjevě. Proto žádný český úředník ani aktivní politik na vysokém postu nemůže pozvat na slavnosti Rusíny. Byl by prohlášen za podporovatele separatismu. Ale připomínám, že před sto lety 23. května Centrální ruská národní rada vyslala do Prahy víc jak stočlennou deputaci, která byla pověřena jednat o podmínkách připojení k vznikajícímu Československu. Delegaci přijali ministr vnitra Švehla a prezident Masaryk. Však prezident diplomaticky zdůraznil, že se setkal z deputací, ne oficiálně, ale jenom jako se svými hosty. Nicméně ve stejný den v Paříži rada ministrů zahraničí schválila návrh Beneše ve věci autonomie podkarpatských Rusínů. Navíc! Zástupce spolků amerických Rusínů Grigorij Žatkovič byl jediný, kdo se spolu s Masarykem účastnil jednání s prezidentem Wilsonem a tímto seriózně přispěl i k řešení československé otázky.

Proč Češi a Slováci podle vás tak rychle zapomněli na fakt, že Podkarpatská Rus byla součástí Československa?

To musíme jít znovu do historie. A právě do časů, kdy se rozhodovalo o připojení k Československu. Musíme byt upřímní. Podkarpatská Rus lidově řečeno spadla Čechoslovákům do klína. Byl to takový americký a evropský přívěsek a v některém smyslu i podmínka k obdržení samostatnosti. Nevybojovali ji jako důležitou pevnost, neosvobodili jako milovaného sourozence. A proto si nikdo toho náhodného dárečku necenil. Guvernér Podkarpatské Rusi, již zmíněný Žatkovič, už v březnu 1921 podal demisi. Důvod? Postup pražské vlády v otázce autonomie. Desátého září 1919 v Saint-Germain-en-Laye byla podepsaná smlouva, podle níž byla Podkarpatská Rus začleněna do ČSR, která se přitom zavázala, že "zorganizuje rusínské území jako autonomní jednotku a obdaří ji nejvyšší mírou samosprávy, jaká se srovnává s jednotností státu československého". Tento slib nikdy nebyl splněn. A to vedlo k dalším intrikám a omylům. Konec konců se jí zbavili podstoupivše ji Josifu Stalinovi a vyměnili ji za podporu v nepříliš slušné "sudetské otázce". Podkarpatská Rus je dnes nepříjemná živá výčitka českému svědomí. Takové příbuzné nikdo nemá rád.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiše znám, bude bojovat. Až do konce. Dřívější hvězdný poslanec ANO promluvil

17:51 Babiše znám, bude bojovat. Až do konce. Dřívější hvězdný poslanec ANO promluvil

Martin Komárek, bývalý poslanec ANO a komentátor, byl hostem Martina Veselovského v DVTV a komentova…