„Když už člověk dávno není mladý a pořád ještě mu slouží paměť, začíná mít pocit, že některé věci prožívá podruhé. Tak třeba začínající proces s členkami dívčí disidentské skupiny Resistance Women Unity vyvolává retro atmosféru poloviny 80. let, kdy jsme solidárně běhali třídou Politických vězňů a napjatě čekali na večerní zpravodajství Svobodné Evropy, jak se který proces vyvíjí. Vracejí se dokonce i titulky o neonacistkách (pamatujete ještě, že Václav Havel byl tehdy označován za fašistu?). Jen tehdejší Svobodné slovo, Práci a Zemědělské noviny nahradily iDnes, Aktuálně a Česká televize,“ píše Hampl.
Celý článek Petra Hájka ZDE.
Zavírání lidí za názor jako za komunismu
Hampl připomíná, že po roce 1989 probíhaly diskuse o tom, zda je možné, aby byl někdo vězněn za své názory, byť jakkoliv nesprávné.
„Výsledkem bylo stanovisko, že trestné má být vybízení k násilí. Pokud bych například psal o tom, že určitá skupina obyvatel má být vyvražděna, zmlácena nebo jí mají být zapáleny domy, patřil bych do vězení. To je v pořádku. Jenže obviněné dívky z Resistance Women Unity nic takového netvrdily (a pokud vím, ani je z toho neviní obžaloba). Jejich údajný zločin spočívá v tom, že odmítají multikulturalismus a používají slova jako rodina nebo vlast. Běžným lidem to připadá úplně normální, soudní znalec v tom však dokáže rozpoznat skrytý nacismus. Ptáte se, čím se liší soudní znalec od ostatních lidí? Přece tím, že je státem placen za to, aby našel skrytý význam i tam, kde si toho nejsou vědomi autoři výroků ani posluchači,“ zlobí se Hampl na blogu iHNed.cz.
Podle Hampla jsme si takhle po roce 1989 svobodu projevu nepředstavovali: „To jsme si mohli rovnou nechat StB a komunistickou justici. Říkám si, co by se stalo, kdybych znovu vytáhl trikolorku, kterou jsem nosil na klopě v letech 1988-89. Byl bych stíhán za propagaci nacismu?“
Zastrašit lidi, aby se politicky neangažovali
Hampl dodává, že s žádnou z obviněných se osobně nezná a podle propagačních materiálů mu ani příliš sympatické nejsou. „Propagační video a záběry z vystoupení působí přinejmenším poněkud naivně. Pracovně tomu říkám Barbie aktivistkou, ve slušivých šatičkách stylu EMO (verze učňák) včetně roztomilého přidupávání nožičkou, když disidentka říká své 'rozhodné ne!'. Navíc jejich projev trochu působí dojmem, že nejvyšší kultura, s jakou se kdy setkaly, je vystoupení heavy metalové skupiny na vesnické tancovačce. Ale to má být trestné? Za to se má chodit před soud a do vězení?“ ptá se Hampl.
Hampl míní, že kdyby dívky z Women Resistance Unity hovořily výrazivem vyšších tříd a svá prohlášení prokládaly citáty z komunistického manifestu, byly by v novinách označovány za svědomí národa a místo obvinění by dostaly dotace. „Je příliš mnoho náznaků, že skutečným cílem je zastrašit lidi z nižších vrstev před politickou aktivitou. Aktivismus má být přece vyhrazen dětem právníků, manažerů a politiků,“ varuje sociolog.
Hrdinný zásah po zuby ozbrojeného komanda
Hampl připomíná i zvláštní policejní metody stylu granátem na vrabce: „Jestliže dnes víme, že neblaze proslulý plukovník Robert Šlachta (právě jeho lidé za celým ostudným případem stojí) potřeboval k zatčení jedné sekretářky středního věku, která se navíc nepokoušela o odpor, 12členné po zuby ozbrojené komando a speciální donucovací prostředky, jakou brannou moc asi bude potřebovat k uhlídání 15 dívek, které jsou podstatně mladší, a tudíž možná umí rychle běhat? Nedivil bych se, kdyby došlo na těžké dělostřelectvo a střely země – země. Jen doufám, že žádná z obviněných nebydlí ve stejném okrese, jako je náš rodinný domek. Přece jen, chybovat je lidské (zejména u Šlachtových podřízených) a na bombardování se nevztahuje pojistka.“
„Ale třeba se pletu. Třeba plukovník Šlachta před soudem prokáže, že ty zdánlivě neškodné dívky připravovaly únosy a vraždy. V takovém případě se omluvím. Za přípravu puče a noční přepady vládních úřadů se u nás do vězení nechodí. To by tam plukovník Šlachta už seděl,“ dodal Hampl.
EU chce etnicky čistit Palestinu od Izraelců
Hampl připomněl i protiizraelskou směrnici EU: „Mimochodem, před pár dny byla vydána evropská směrnice EU 2013/C 205/05, která evropským zemím zakazuje tolerovat existenci Židů na etnicky vyčištěných územích. To projevem nacismu není. Projevem nacismu je, když pár českých holek řekne, že je pro děti dobré, aby měly maminku a tatínka.“
Ve čtvrtek 8. srpna zahájí Obvodní soud pro Prahu 2 hlavní líčení ve věci patnácti mladých žen, které obžaloba viní z toho, že jako členky neregistrované organizace Resistance Women Unity (RWU) v letech 2007–9 podporovaly a propagovaly ideologii pravicového extremismu.
Vyloučení veřejnosti
Případ byl přidělen soudkyni Daniele Reifové a obžalovaným hrozí tresty od tří do osmi let vězení.
Obhajoby sedmi z patnácti obžalovaných se ujal brněnský advokát Robert Cholenský.
Ten dosavadní postup soudkyně Reifové ostře kritizuje a říká: „Co se v tomto procesu děje, naprosto vybočuje mimo rámec toho, s čím jsem se ve své advokátní praxi kdy setkal. Doktorka Reifová například - v rozporu se zákonem - vyloučila z předchozího jednání, při kterém vyslýchala dvě obžalované, veřejnost, záměrně nepřesně protokolovala a při kladení otázek vkládala obžalovaným do úst výroky, které ve skutečnosti nezazněly. Celé to, bohužel, navozuje tísnivou atmosféru nesvobody, kterou si pamatujeme z politických procesů z 80. let."
Zástupce obžalovaných zpochybňuje způsobilost „znalců“ působících na univerzitě v Plzni. „Autory posudku jsou přitom lidé, kterým, obrazně řečeno, ještě neoschl inkoust na magisterském diplomu, a sami by se znalci vůbec nemohli stát, pro nedostatečnou odbornou praxi,“ upozorňuje obhájce Cholenský.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
