„Musím říct, že na celých těch oslavách mi připadá trochu něco nepřiměřeného, vypadá to jako exhumace spasitele. Václav Havel je součástí problému, nikoli jeho řešením,“ zahájil pořad Doležal. Posléze kritizoval šíři politického kompromisu, k němuž byl ochoten sáhnout s komunisty. Stejně tak se zpočátku plně nepřizpůsobil klasickému politickému stranickému systému. Pehe divákům sdělil, že Havel zcela jasně nepochopil situaci na Slovensku na počátku devadesátých let minulého století.
Vztah Havla ke Spojeným státům
Slačálek se pak podíval na zahraniční politiku prvního prezidenta. Politolog a publicista si posteskl, že Havel málo poukazoval na přešlapy Spojených států ve druhé polovině 20. století. „To, že nepřispěl k sebereflexi Spojených států a naopak tam přispěl snad k té největší tragédii, když podpořil válku v Iráku,“ zaznělo z úst hosta.
Doležal okamžitě oponoval, že Havel pochopil, že pro Českou republiku bude dobře, když bude bez problémů vycházet se Spojenými státy, držel se této myšlenky a podle všeho se to vyplatilo.
Pehe se k Havlovu vztahu k USA také vyjádřil. „Ta podpora války v Iráku, která tady byla zmíněna, ta pro Havla neměla nějaký imperialistický charakter, ale byl to odpor vůči Saddámu Husajnovi, který vraždil své občany po desetitisících. To pro Václava Havla jako obhájce lidských práv bylo nepřijatelné. To, do jaké míry to Spojeným státům spolkl takříkajíc s navijákem, to už je jiná věc,“ zaznělo z úst hosta.
Vztah dvou Václavů
Na přetřes přišel i vztah Václava Havla a Václava Klause. Pehe je toho názoru, že v politické krizi roku 1997 měl Václav Havel pověřit Václava Klause sestavením vlády, neboť to byl předseda nejsilnějšího poslaneckého klubu, takže by Havel postupoval politicky čistě. „Václav Klaus by tu vládu nesestavil, čímž by padl jeho mýtus mučedníka zrazeného Václavem Havlem,“ konstatoval muž, jenž byl Havlovým politickým poradcem v jeho druhém funkčním období. Obraz mučedníka brzy Klausovi pomohl, aby se vrátil na politické výsluní.
Slačálek doplnil, že Václav Klaus a Miloš Zeman mají určitou zásluhu v tom, že posunuli politické spory do socio-ekonomické oblasti. Václav Havel politizoval otázku lidských práv, ale lidská práva či morálka přece patří všem a politizovat je není podle Slačálka správné.
Byl Havel levicový, nebo pravicový?
Pánové v debatě vedli spor o to, zda byl spíše levicovým, nebo pravicovým politikem. Doležal má za to, že pojmy levice a pravice jsou vyprázdněné a nicneříkající. Pehe konstatoval, že Havel patřil spíše k pravici, a Slačálek ho zařadil jednoznačně na pravou stranu politického spektra.
Doležal si navíc položil otázku, co je to vlastně odkaz Václava Havla? T. G. Masaryk napsal několik knih, z nichž lze dovodit, jaké postoje zastával, u Václava Havla je to ale jinak. U něj známe několik frází, které odkazují toliko k obecné ušlechtilosti. Pehe však s tímto názorem nesouhlasil. „Havel napsal několik významných politologických statí, které se dnes povinně čtou na univerzitách ve Spojených státech. Ať už jde o Moc bezmocných nebo Politika a svědomí,“ připomněl Pehe.
Doležal však na svém stanovisku nic nezměnil. „U Václava Havla znám jenom spoustu krásných frází. Moc bezmocných je zajímavá knížka, ale je hrozně problematická. Když o tom dnes mluvím s lidmi, tak mi řeknou: No, Moc bezmocných, to už je strašně dávno, to není důležité. Já nevím, k čemu bych se měl z díla Václava Havla odkazovat ve své dnešní práci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
