„Zaplať pánbůh jsem na svůj věk zdráv a mám práci, takže jsem spokojen. Ale co je otřesné, je to, co provádějí tady s důchodci a se zdravotnictvím. To je tak něco nehorázného,“ řekl pětasedmdesátiletý Krampol.
Havel věděl, komu se má nejvíc pomáhat
„Když byl čerstvě zvoleným prezidentem Václav Havel, kterého jsem měl to štěstí a tu čest znát, protože to byl báječný člověk a opravdový symbol svobody, což mu nikdo nikdy neodpáře, napsal, že naším největším úkolem je pomoct hlavně těm nejubožejším, nejchudším, kteří to potřebují, aby se měli líp. Ti to totiž `vodsíraj` nejvíc, protože ty okrádají. Milionáře nikdo neokrádá. Ti si kradou mezi sebou a rozkrádají stát,“ rozhořčil se herec.
Krutý příběh ze života
A uvedl příklad: „V Karlíně bydlel takový pán, hrozně ochotný, malinko retardovaný, ale hrozně milý, příjemný člověk, všichni ho měli rádi. Protože na tom byl zdravotně blbě, tak šel do důchodu jako mladý ve dvaapadesáti letech a dostal důchod asi kolem šesti tisíc korun. Bydlel v jedné malé cimře v suterénu, jedna plus nic. On si tam v té jedné místnosti, asi dvacetimetrové, udělal takový kout, kde měl umyvadlo a kuchyňku s koupelnou zároveň. Platil za to asi 3 600 korun. Pak mu to zvedli na 5 700, tak mu zbývalo pár stovek na jídlo, na léky, na všechno,“ popsal Krampol.
„Nakonec se musel odstěhovat na ubytovnu, protože neutáhl ani tu jednu cimru. To je přece strašné. Lidi mají větší činže než důchod. A to kdekoliv, nejen v centru je draho. Chápu, že nemůže chtít majitel za činži 120 korun, ale ti důchodci… Já beru lék na tlak a na ředění krve. Tyhlety dva léky mě stojí měsíčně kolem dvou tisíc korun. Teď si vemte ty důchodce, co mají třeba pět chorob. To mají jako umřít? Do nemocnice je nevemou, protože na to nemají, na léky nemají, na jídlo nemají. Zvyšuje se kriminalita, lidi žebrají. Je to strašná situace,“ podotkl.
Psali jsme:
Polistopadové vystřízlivění
„Když jsme zvonili klíči na tom Václaváku a měli tu naivní představu toho krásného baťovského kapitalismu, že když něco umíš, tak si vydělej třeba milion za den, to je v pořádku. Jak to napsal ten Američan, že je hrdý a pyšný na to, že jeho zaměstnanci jezdí do práce mercedesem. Ale to, že tu lidi nemají peníze na žrádlo a na léky, to je neodpustitelné,“ pokračoval dále Krampol.
Firmy v cizích rukou
A vyjádřil se i k vlastnictví dříve tuzemských firem. „České firmy jsou v cizích rukách. Není naše voda, jablonecká bižuterie by vydělávala strašné peníze, zbrojovka také. Ale všechno je to v cizích rukách. Z čeho by stát ty peníze měl, když nechce prodávat? Teď jsem četl, že má bejt legalizovaná marihuana. Proč to nezadají nějaké české firmě, aby z toho Česká republika měla peníze, jako má z tabáku, z chlastu? Proč už to je zase v cizích rukou? Budou to sem vozit z Holandska za nějaké nehorázné peníze. Proč? Zase se na tom někdo napakuje,“ uzavřel.
Psali jsme:
 modified-635143947627074698.jpg&id=13562)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
