„Zaplať pánbůh jsem na svůj věk zdráv a mám práci, takže jsem spokojen. Ale co je otřesné, je to, co provádějí tady s důchodci a se zdravotnictvím. To je tak něco nehorázného,“ řekl pětasedmdesátiletý Krampol.

Havel věděl, komu se má nejvíc pomáhat

„Když byl čerstvě zvoleným prezidentem Václav Havel, kterého jsem měl to štěstí a tu čest znát, protože to byl báječný člověk a opravdový symbol svobody, což mu nikdo nikdy neodpáře, napsal, že naším největším úkolem je pomoct hlavně těm nejubožejším, nejchudším, kteří to potřebují, aby se měli líp. Ti to totiž `vodsíraj` nejvíc, protože ty okrádají. Milionáře nikdo neokrádá. Ti si kradou mezi sebou a rozkrádají stát,“ rozhořčil se herec.

Krutý příběh ze života

A uvedl příklad: „V Karlíně bydlel takový pán, hrozně ochotný, malinko retardovaný, ale hrozně milý, příjemný člověk, všichni ho měli rádi. Protože na tom byl zdravotně blbě, tak šel do důchodu jako mladý ve dvaapadesáti letech a dostal důchod asi kolem šesti tisíc korun. Bydlel v jedné malé cimře v suterénu, jedna plus nic. On si tam v té jedné místnosti, asi dvacetimetrové, udělal takový kout, kde měl umyvadlo a kuchyňku s koupelnou zároveň. Platil za to asi 3 600 korun. Pak mu to zvedli na 5 700, tak mu zbývalo pár stovek na jídlo, na léky, na všechno,“ popsal Krampol.