V roce 2026 se v české politice bude připomínat třicet let od jízdy autobusu Zemák, dvacet od rekordního vítězství a následné, neméně nezapomenutelné, vlády Mirka Topolánka a deset let od poslední pražské návštěvy lídra kterékoliv supervelmoci, která přivedla Miroslava Kalouska do čela demonstrace.
Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
V posledním čtvrtletí nás potom čekají dvě výročí, vyhrazená rokům s šestkou a jedničkou, občas sarkasticky pojmenovávaná jako „havloween“. Říjnová „absurdní devadesátka, kulatá, ale nedožitá“ (dle písně Zdeňka Svěráka) bude v adventním čase navázána tradiční vzpomínkou na Václava Havla, tentokrát s patnáctkou.
Prosincová pieta z roku 2011 se v dalších letech proměnila v happening s láhvemi piva, ohnutými nohavicemi a vzpomínkami, které jedni považují za mystický začátek Vánoc a druzí za předčasného silvestra.
Džamila Stehlíková vzpomínala na ten zvláštní čas verši:
Dramatik absurdna měl pohřeb ve dnech čekání na Mesiáše
A na Godota. Sestra Boromejka něco šeptala Dáše.
Neonové srdce nad Hradem ještě chvíli blikalo jako maják
Pro loď Pravdy a Lásky Made in Czechoslovakia, Born in Prague
V následujících letech byly vzpomínky koordinovány Knihovnou Václava Havla, která pod vedením Michaela Žantovského předvedla Václava Havla jako cestovatele, fotografa, kutila nebo kuchaře v publikaci Kančí na dančím. Tato prezentace omnipotentního všeuměla už některým přišla až jako „cimrmanizace“ prvního českého prezidenta.
V posledních letech je populární ukazovat Václava Havla jako motoristu. Vzpomínalo se na jeho stříbrný Golf, ze kterého při dvacátém výročí listopadu 1989 udělali mobilní zpovědnici, kde mohli fanoušci původnímu majiteli zanechat vzkaz. Na vozidlo, které zakoupil v roce 1987, mu prý přátelé zařídili „protekční“ SPZ obsahující chartistické číslo 77.
„Naše demokracie je taková nemocná. Vznikla nadávka pravdoláskař. Já mezi ně patřím. A taky pro vás vzniklo slovo havloid. To vás možná potěší, že tady s námi pořád jste,“ namluvil mu Zdeněk Svěrák.
Václav Havel byl fanoušek aut, zejména těch západních. Současně byl v posledních letech voličem a sympatizantem Strany zelených.
Jeho spojení s motory vedlo před několika lety ke vzniku spolku Havloids memorial club. „Memorial club sdružující havloidy a pravdoláskaře na dvou kolech,“ vysvětlují.
Historek o Václavu Havlovi na dvou kolech není mnoho a jsou spíše žertovného charakteru. Ta nejslavnější, vyprávěná Milošem Formanem, pochází z internátní školy v Poděbradech a žák Havel na ní ujíždí městem, protože nedokáže zabrzdit. To však motorkářům nepřekáží.
Spolek se nebrání ani politickým aktivitám se zcela jinými vůněmi, než je benzín. Při jednom happeningu třeba „vykouřili“ sídlo KSČM.
Havlistické motorkářství je spojeno s několika výraznými tvářemi. Do médií nejčastěji proniká díky výstupům Davida Matáska, ale hlavní tváří je Jiří Maryško, herec, který v minulosti proslul třeba jmenováním politiků vhodných k odstřelu nebo pojmenováním Miloše Zemana jako pacienta LDN Lány.
Maryško akce obvykle moderuje, letos třeba dvouhodinové povídání s Janem Rejžkem „Umělci a politika“, kde zaznívaly úvahy o tom, že pekař nikoho nezajímá, ale u známého herce se jeho politické postoje pořád rozebírají, nebo Rejžkova historka, jak před ním Karel Gott utíkal průjezdem, aby nemusel podepsat petici Několik vět.
Během večera po dalších Rejžkových již známých historkách s estébáky, zážitku s Petrem Fialou nebo „rudo-černo-hnědé jámě, do které se řítíme“ došlo i na povídání o prezidentu Petru Pavlovi. Maryško a režisér Václav Marhoul se vyznali z obdivu, načež se chopil mikrofonu Jan Rejžek: „Z mého pohledu je pan prezident také mimořádně vtipný člověk. Porovnejte si ho se zevnějšky těch kyselých Japonců a Čaulidí, to jsou zjevy plné zloby,“ doporučil.
Petra Pavla si prý na smysl pro humor otestoval. „Samozřejmě takovým provokativním stylem. Mohl za to covid a všechno se odehrálo na Národní třídě. Vedle Rock Café bylo dobročinné okénko, kde celebrity nalévaly svařák a kávu. Po fotbalistech a zpěvácích jednou naléval bývalý náčelník generálního štábu, kterého jsem neznal a zajímalo mě, co je to za člověka,“ líčil Rejžek.
Testování proběhlo tak, že Jan Rejžek přišel před Petra Pavla, zasalutoval a požádal „soudruhu generále, vojín absolvent, dovolte mi promluvit“. Soudruh generál se prý dal do smíchu a Rejžkovi promluvit dovolil, což kritika vykolejilo a Rejžek utekl.
Pak se odhodlal k druhému kolu a Pavla, v té době už kandidáta na prezidenta, oslovil „soudruhu rozvědčíku“. A on se opět neurazil, dokonce se rozzářil, když se ho Rejžek zeptal na rockovou hudbu a deset minut novináři popisoval, jaké kapely má rád.
A třetí historku má ze dne, kdy Petra Pavla inaugurovali a on Rejžkovi zavolal, zrovna když měl besedu v Jevíčku. „Měl jsem v kapse mobil, který zazvonil. Tak jsem to hned zpracoval, hned jsem to vzal a říkám čau Petře, nazdar. Já o tom vím, samozřejmě já jsem v Jevíčku a voláš mi na besedu. Ale v klidu, pozdravuj paní Evu a čau někdy,“ popisoval, jak ohromil diváky. Historku má prý rád, tak moc, že Miloš Vystrčil, další z jeho „sympatických politiků“ mu vytkl, že už mu ji vypráví popáté.
Motorkář, jehož jméno se na to Havlovo tak atraktivně rýmuje, se stal v klubu oblíbencem a Petr Pavel se stal poměrně frekventovaným účastníkem akcí. Havlomotoristé jej představují slovy „ideální receptura na repelent proti ruským švábům“.
Potkali se i v Kongresovém centru na akci Velký vlastenecký vibe. Údajně největší školní promítání v historii završila beseda čtyř tisíc školáků s prezidentem Petrem Pavlem nad filmem Velký vlastenecký výlet.
Generál Pavel nechyběl ani na letošní vánoční besídce klubu v Divadle Radka Brzobohatého, kde vystupovali Ondřej Neff, Petr Čtvrtníček, Otakar Foltýn nebo režisér Velkého vlasteneckého výletu Robin Kvapil.
Vrcholem byla ale píseň „Havleluja“. Zemřelého Leonarda Cohena oživila Dagmar Pecková a publikum užaslo nad verši o zemi strdím vonící, co se stala hranicí a o pravnukovi, co už se nedojímá.
?????? V Praze vznikla nová sekta zvaná Havloids Memorial Club. Mají už i svůj hymnus „Havleluja“. Ne, to není vtip. Podívejte se na video.
— Ladislav Hruška (@LADISLAVHR98003) December 17, 2025
Na „Vánočním Havlování 2025“ nechyběl ani komunistický rozvědčík Petr „Pávek“ Pavel. Těžko říct, jestli je to k smíchu nebo spíš k pláči. pic.twitter.com/ZqjgK95sgh
A tak si s paní Peckovou přejme, aby v roce 2026 přišla „po všech bouřích obleva“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Máme si připomínat devadesátiny Václava Havla?
