„Jsem věrný ODS,“ sdělí Zdeněk Adamec, majitel na hony vyhlášeného Penzionu Rejvíz ve stejnojmenné nejvýše položené vsi v tuzemském Slezsku. Býval místopředsedou regionální rady ODS v Jihomoravském kraji, a přestože v partaji už není, „dres“ měnit nehodlá. Tentokrát jsme „špionili“ na Zlatohorsku a Osoblažsku.
Židle štamgastů v bývalé Noskárně
Ten penzion je vyhlášený hlavně kvůli dvěma historickým zajímavostem. Už před druhou světovou válkou ho ještě pod jiným jménem vlastnili Jozef a Alfréd Braunerovi, kteří tam začátkem minulého století začali vyřezávat židle s karikaturami štamgastů. Kdo se zde posadí, opře se většinou o nějaký portrét. Osobně jsem v jednom odhadl tvář Miloše Zemana. „Ne, žádnýho politika tady nemáme. Ale je pravda, že návštěvníci v těch tvářích najdou leckoho. Stalina a další,“ bylo mi řečeno. „Nechodím k volbám, nemám na to čas,“ sdělil tamní výčepní, který mi ukázal slavné dřevořezby.
Je korektní, jak Andrej Babiš nadává Pirátům kvůli migraci?Anketa
Politicky bezcharakterní hostinec Koruna
Centrem bezmála čtyřtisícových Zlatých Hor je jedna dlouhá ulice, která vede až do polských Glucholaz, odkud prý k nám často jezdí lidé za prací. Dvě zahrádky na „náměstí“ jsou hodně hlučné, sednu si do té před hostinec Koruna. „Nevolím. Kdyby ano, tak volím sebe,“ usměje se mladá slečna, prý Kamila. „ParlamentníListy (PL), tak to mlčím. Ještě tak Paralelní listy, to bych pokecal,“ vymezí se striktně chlapík ve středních letech, údajně kapelník místní hardcorové kapely Tatramat Error. Na YouTube jsou k mání některé jejich „sypačky“, jak se tady říká řízným songům. „Nelíbí se mi jejich financování, ale i prohradní a antievropský zaměření. Já jsem pro EU. Možná Piráty, ale jako bych nic neřekl,“ prozradí po třech pivech.
Tady je Zemanovo, ale byli i Hitlerjugend
Osoblažský výběžek vypadá jako botka vystrčená do „polského životního prostoru“. Zhruba tisícihlavá obec Osoblaha byla na konci druhé světové války prakticky zničena, takže na každém rohu potkáte architekturu „sorela“, tedy socialistického realismu. „Ještě nevím, kohu budu volit, ale určitě ne Babiše,“ říká pohledná dáma v restauraci Nostalgie. Parčík kolem protějšího Památníku osvobození zrovna upravovala parta zahradníků a seřvávala mladá „romčata“, která jim v tom pobíhala. „Jo, byl jsi tam. Levné bydlení a hodně Romů bez práce,“ uvěřili mi pak lidé dál po cestě. Úplnou výspou výběžku jsou ale Slezské Pavlovice, kde u zámečku zrovna kosí trávu. „My jsme tady zemanovci. Vždyť tady Zeman už dvakrát byl. Přiletěl helikoptérou a za ním sem přijelo snad patnáct limuzín. To muselo stát peněz. Ale máme ho tu rádi,“ sdělil starší muž, kápo pracantů.
Fotogalerie: - Zlatohorsko a Osoblažsko
„Hele, ty vypadáš jako pirát,“ osopí se na mě dva chlapíci následně ve Slezských Rudolticích. „Tak žádnou propagandu. Jasný. My volíme Babiše, a jestli uslyšíme, že tady ‚pirátíš‘, tak si tě podáme. Máme auto,“ hrozí naoko, když šlápnu do pedálů směrem k zámku, prý k „slezským Versailles“, které prý navštívil básník Voltaire a diktátor Adolf Hitler, ale je to s otazníkem. „Ve druhé světové válce zde mimo jiné sídlila část Goebbelsova ministerstva propagandy z Berlína a informace byly předávány přímo do Hitlerova hlavního stanu. Později byl v zámku prováděn výcvik ozbrojené Hitlerovy mládeže, Hitlerjugend,“ stojí naopak psáno na stránkách zámku.
Kolem polských hranic po nezpevněné cestě dorazím do Města Albrechtice a dál ve vísce Spálené je velký stůl v hospodě politicky rozdělen takřka napůl. Na jedné straně babišovci a zemanovci, na druhé parta Antibabiš, Antizeman. A zázrak... skoro se spolu nehádají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
