Při čtení v pečlivě dochovaných svazcích Archivu bezpečnostních složek nás jako první zaujal ten s registračním číslem 24021. Nese krycí jméno „Boháček“ a příslušníky S-StB Praha byl zaveden v lednu 1975 jako spis prověřované osoby k Pavlu Landovskému. V rámci tohoto spisu narazily ParlamentníListy.cz na dvě události, které popisují nuzný stav hereckých osobností, stejně jako mnohokrát uváděnou Landovského výbušnost.

Jan Tříska působil na divadelních prknech od poloviny šedesátých let. Konkrétně v roce 1956 zastal roli asistenta v Čapkově proslulé Bílé nemoci, téhož roku pak rovněž v Národním divadle ztvárnil jednu z rolí v dramatické tragédii Aloise a Viléma Mrštíkových Maryša. Dalo by se říct, že s divadelní slávou rostla i ta filmová. Jen do roku 1970 měl za sebou Tříska desítky významných rolí; snímky Kde alibi nestačí, Hvězda zvaná Pelyněk, Lidé z maringotek nebo Kohout plaší smrt hovoří za své. Svým přístupem k životu se tato herecká osobnost dostala taktéž do hledáčku tajné policie.

V roce 1977 podle režimního tisku podepsal Antichartu, ale současně pomáhal šířit Chartu 77. Později téhož roku emigroval do Kanady, později do Spojených států. V registru StB je Tříska uveden jako agent, krycí jméno „Toman“, evidenční číslo 5680. Sám k tomu ale uváděl, že agentem nikdy nebyl a že se ho StB neúspěšně snažila získat ke spolupráci.