Podle čtenáře Kalousek usvědčil ministra Hermana ze lži tím, že připomněl, že až po tom paktování byl navržen do vlády jako ministr financí a že dva a půl roku tuto funkci také vykonával. Až potom odešel od lidovců a založil si vlastní stranu. Daniel Herman si však není vědom nějaké údajné lži. „Vyjádřil jsem se ve své poznámce ve sněmovně jasně, že ho to tehdy stálo funkci ve vedení strany. To odpovídá historické realitě, na tom se nedá nic změnit. To, že byl pan Kalousek potom navržen na ministra financí a také jím potom byl, nic nemění na tom, že se jeho tehdejším manévrem nastartoval proces odchodu ze strany,“ stojí si na svém Herman.
Celou otázku s odpovědí čtěte ZDE.
„Rozhodně bych pana předsedu Kalouska nepodezíral z toho, že je osobně nějakým velkým přítelem komunistů. Stačí se ale podívat na rozpor, jaký byl i v jeho slovech během krátké doby. Ještě 4. června 2006 říkal: Křesťanští demokraté neprodávají svá křesla. Slíbili jsme voličům, že se nebudeme podílet na žádné vládě, která by se opírala byť jenom o jeden jediný komunistický hlas, a držíme slovo. A v posledním srpnovém týdnu říká o svých jednáních s Paroubkem: Hovořili jsme o možnosti koaliční spolupráce. Byla by to menšinová vláda, která by hledala podporu napříč politickým spektrem, v případě komunistů předpokládám nějakou formu umožnění vzniku," ponořil se Herman do událostí, na které se možná pozapomnělo.
Miroslav Kalousek při svém odchodu z KDU-ČSL také říkal, že lidovci se podle něj přestali chovat jako křesťanští demokraté. „Pokud jde o výtku, že se strana přestala chovat jako křesťanští demokraté, lze na to odpovědět docela jednoduše. Vysvědčení straně dávají voliči, veřejnost. Hodnocení ze strany bývalých předsedů a bývalých členů jistě nepatří mezi nejobjektivnější,“ míní Herman. Podle něj patří k bolestem českých politických stran, že nedokážou ve svých řadách udržet lidi poněkud odlišných názorů a také to, že se se svými bývalými předsedy rozcházejí často ve zlém a naprosto.
„K politice patří jistá míra sebechvály, ale nesmí se to přehánět. Křesťanští demokraté to mají ještě těžší, protože vystoupit s tím, že jsme křesťanštější a demokratičtější než ostatní, by znělo přece jenom poněkud hloupě. To ale ať svým hlasem posoudí ti, kteří na to mají právo, tedy občané.“
Ve federálním shromáždění hádky nehrozily
Na svém profilu na ParlamentníchListech.cz Daniel Herman také napsal, co soudí o politické kultuře v Česku. Výměna názorů, kterou můžeme sledovat ve sněmovně, je ale podle něj v pořádku.
„Přenosy ze sněmovny někdy na lidi působí trochu jako scény z jiného světa. Budeme-li ale upřímní, on by přímý přenos z jakékoli kuchyně, kde se něco vaří pro lidi, nedopadl úplně dobře. To se týká nejen opravdových kuchyní, ale jistě také autodílen, poradních místností v podnicích, zákulisí v divadle, sesterny v nemocnici. Tam všude se také pořád nepěstuje květomluva, kterou bychom chtěli předvést dětem,“ napsal.
Celou otázku s odpovědí čtěte ZDE.
„Bylo by ale křivdou politikům vyčítat, že se nekonečně dlouho hádají, manévrují a předvádějí jako exotičtí ptáci své peří. To je prostě součást hry. Důležitý je výsledek. Opakem by bylo něco jako komunistické Federální shromáždění, které kdyby neexistovalo, tak by se mnoho nestalo. Tam spor názorů a nějaké hádky skutečně nehrozily,“ uvádí ministr a připomněl, že tvůrcem politické kultury jsou i občané. „Jako by se zapomínalo na to, že nemáme jiné politiky než ty, které si lidé zvolili. Je skoro zábavné sledovat žebříčky popularity a důvěry v politiky. Tam je hodně padlých hvězd. Napadlo někdy nějakého občana, že by si po letech řekl, že se mýlil? Že naletěl na hezká slova? Bez demokratů se demokracie dělat nedá,“ upozornil politik.
Psali jsme:
_635482027670177022.JPG&id=26153)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
