Stržen coby ruina po požáru. To byl osud obdivovaného československého pavilonu, na nějž před šedesáti lety v Bruselu všichni pěli chválu... A naše bruselská restaurace, kde se tehdy hosté unesení naší expozicí s chutí dobře najedli a napili? Byla sice přenesena do Prahy na Letnou, ale nikdo o ni nakonec nepečoval, tudíž začala chátrat. Po letech byla rekonstruována na sídlo reklamky Havas. Přitom na Světové výstavě Expo 1958 Čechoslováci ukázali světu, co všechno umějí. Výstava trvala od dubna do října roku 1958, tedy šest měsíců. A je jistě škoda, že výše uvedené objekty, svědectví našeho úspěchu, nemůže veřejnost obdivovat dodnes.
Pavilon v Bruselu
„Pravda je, že na Brusel byla vyhlášena soutěž. Já se jí ale neúčastnil, protože jsem měl hodně práce. Posledním soutěžícím byl Adolf Hoffmeister, který přišel s nápadem, že postavíme koleje, na ně vlak, lidi budou tím vlakem procházet a za okny poběží česká krajina. To ale nebylo schváleno, a protože o mně věděli, že výstavy dělám, vyzvali mě, ať předložím návrh. Udělal jsem ho tedy na Jeden den v Československu. Tedy, že ukážeme práci, odpočinek a kulturu, a to bylo přijato,“ řekl iDNES.cz Jindřich Santar, hlavní scenárista československého pavilonu. Klíčovou snahou bylo prostě ukázat poválečný život v zemi v celé jeho šíři.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský