Kampaň pro eurovolby finišuje. Který kandidát vás oslovil nejvíce? (anketa zůstane až do dne voleb)Anketa
O uvolněné křeslo šéfa Hospodářské komory se na sněmu budou v tajné volbě zřejmě ucházet tři kandidáti, i když není vyloučeno, že přímo na sněmu ještě někdo další přibyde. Svůj zájem stanout ve vedení už projevili dva funkcionáři komory, viceprezident Zdeněk Somr a prezident Krajské hospodářské komory jižní Moravy Michal Štefl. Třetím aspirantem je bývalý politik, někdejší ministr průmyslu a hospodářství a mezinárodní investiční poradce Vladimír Dlouhý, který v Hospodářské komoře nikdy předtím nepůsobil. V podnikatelských kruzích se proslýchá, že velké šance na zvolení má ... Michal Štefl. Bez šancí však nemá být ani viceprezident Zdeněk Somr.
Jihomoravského krajského šéfa oslovila velká část členů
Koho by si Petr Kužel představoval za svého nástupce, prozradit nechtěl, ale dalo se poznat, koho by v čele HK příliš nevítal. „Pro toho, kdo povede komoru, je samozřejmě důležité, aby znal její prostředí, znal procesy, aby to byl člověk, který pro ni bude pracovat opravdu na plný úvazek, protože v tuto chvíli je to opravdu zapotřebí. Doufám tedy, že to bude člověk, který v komoře už dlouhodobě pracuje a který jí přinese prosperitu,“ prohlásil končící prezident Hospodářské komory.
Jedním z dvojice kandidátů, kteří potřebné zkušenosti mají, je prezident Krajské hospodářské komory jižní Moravy Michal Štefl. „Byl jsem osloven poměrně velkou částí členů, kteří chtějí v komoře změny a rozvoj nových trendů, jež by stagnující komoru posunuly dopředu. Současný prezident Petr Kužel se za svá dvě funkční období v tomto makroekonomickém prostředí naučil pohybovat, výsledky však vykazují přece jen degresivní vývoj. A ani mediální výstupy týkající se Hospodářské komory za poslední období nebyly pozitivní,“ upozornil Michal Štefl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Komora by mohla převzít od státu některé aktivity
Pokud ve volbě uspěje, chtěl by hlavně prohloubit a zintenzivnit komunikaci se zaměstnavatelskými svazy, tedy rovněž zástupci podnikatelů a zaměstnavatelů na území ČR, a navázat s nimi lepší spolupráci, než jaká byla dosud. „Druhým krokem by bylo iniciovat jednání s premiérem a příslušnými členy vlády, čímž by mohla být komora prospěšnější státu a naopak. Jde o možnost převzetí některých aktivit, které dosud provádí stát, jako například administrace živnostenských rejstříků či pomoc obchodním soudům, kultivace etické roviny v podnikání a zpracování analýz o reálném stavu jednotlivých oborů ekonomiky v jednotlivých regionech,“ plánuje Michal Štefl.
Právě přítomnost Hospodářské komory ve všech okresech hodnotí jako její velmi cennou devízu. Zdůrazňuje také význam zpětné vazby v systému vzdělávání a nasměrování učebních a studijních oborů, stejně jako analýzu možné podpory podnikatelům při boji o zachování zaměstnanosti v nejproblémovějších regionech. Za důležité téma považuje i podporu exportní orientace především malých a středních podniků.
Vláda potřebuje ze strany podnikatelského sektoru aktivní zpětnou vazbu
„Třetím krokem by bylo vytvoření silného analytického týmu, jaký mají například odborové organizace. Máme-li mít na makroekonomické úrovni významný hlas, musíme být schopni vládě i kolegům v zaměstnavatelských svazech poskytovat relevantní a kompetentní podněty, rady a návrhy budoucího směřování. Česká vláda potřebuje ze strany podnikatelského sektoru aktivní zpětnou vazbu při diskuzi o tvorbě strategie v oblastech, které jsem zmínil. I to považuji za silný impuls k mé kandidatuře,“ zdůraznil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Michal Štefl.
Vladimír Dlouhý
Jeho rivalem bude nynější viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr, jenž stál v jejím čele už v letech 1993 až 2002. „Komora je v situaci, kdy musí začít mnohem více dbát na svůj základ. A tím je síť regionálních a krajských komor a živnostenských společenstev. Musí být mnohem víc tím, k čemu je ze zákona zřízena, tedy spolutvůrcem podnikatelského prostředí a podnikatelskou samosprávou,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Somr.
Tak složitá instituce v této zemi neexistuje
„Komora není žádným lobbistickým spolkem, ale tím, kdo má spoluvytvářet podnikatelské prostředí, kdo má dát dohromady kompromis od nejmenších živnostníků po největší průmyslníky a s touto podnikatelskou pozicí předstoupit před vládu a říkat: ´Toto je potřeba podnikatelům v České republice, co pro to můžete udělat?´ Je čas Hospodářskou komoru stabilizovat. V okolních zemích jsou prezidenti hospodářských komor ve funkcích deset i více let. Jsou to stabilní komory, které vyjednávají se střídajícími se politickými reprezentacemi,“ podotýká viceprezident HK.
Upozorňuje na to, že řídit Hospodářskou komoru není nic jednoduchého. „Vedení komory je věc docela složitá, odpovědná, každý člověk se ji má nějakou dobu učit. Troufám si říct, že jsem se ji dlouhou dobu učil, takže si troufnu ji vést. Tak složitá instituce v této zemi neexistuje. A myslet si, že když do ní jeden den vstoupím, nebyl jsem jejím funkcionářem, nepracoval jsem v jejím vedení, že to druhý den budu znát, je odvážné. Je to neobvyklé a v komorách evropských zemí naprosto nevídané,“ podivuje se Zdeněk Somr nad tím, že se o funkci bude ucházet i kandidát bez zkušeností v Hospodářské komoře.
Místo prezidenta republiky alespoň prezidentem Hospodářské komory
Tím je porevoluční ministr Vladimír Dlouhý, jenž se v první přímé prezidentské volbě pokusil neúspěšně kandidovat na funkci hlavy státu. Když se nestal prezidentem republiky, chtěl by být alespoň prezidentem Hospodářské komory. Ten v rozhovoru pro ČTK nevyloučil ani úvahy o možnosti povinného členství podnikatelů v komoře. „Hospodářská komora je reprezentantem živností, ať tedy vykonává jejich správu, která je nyní roztříštěná,“ uvedl Vladimír Dlouhý.
V sobě vidí tak trochu spasitele, protože prvním rychlým krokem nového vedení HK by podle něj mělo být zlepšení jejího mediálního obrazu. „Je v ní třeba lidí, kteří budou razantně a důvěryhodně vystupovat v médiích. Hospodářská komora byla málo vidět,“ podotkl s tím, že je třeba získat pro Hospodářskou komoru větší respekt, že se má aktivně vyjadřovat k zákonům a sama navrhovat legislativní a regulatorní kroky. Měla by být také aktivnější v Evropské komisi a Evropském parlamentu, odkud řada změn přichází.
Na volebním sněmu se může ještě nějaký kandidát objevit
Mezi problémy, které nejvíc trápí tuzemské podnikatele, podle něj patří vedle daňové zátěže a nadměrné administrativy i časté legislativní změny včetně regulatorních podmínek Evropské unie. Upozornil také na nedostatek respektu k podnikatelům a ztrátu vážnosti profese. Profesní kvalita prý často klesá kvůli příliš otevřenému vstupu do řady živností. „V kombinaci se zákonem o veřejných zakázkách, kde jediným kritériem bývá nejnižší cena, to pak vede k dumpingovým cenám na úkor kvality,“ připomněl Vladimír Dlouhý jednu z nejčastějších výtek živnostníků k současnému podnikatelskému prostředí.
Ve čtvrtek 22. května se tedy rozhodne nejspíš mezi touto trojicí uchazečů, pokud do hry na poslední chvíli nevstoupí nějaký silný kandidát. Na volební sněm se sjedou obě sněmovny komory, tedy všeobecná sněmovna a sněmovna společenstev, nejvyšší orgán Hospodářské komory, v němž zasedají například delegáti z jednotlivých krajů, ale i zástupci z řad podnikatelů.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
