Obavy o zdraví čínského hospodářství odstartovala před dvěma týdny devalvace jüanu. Hospodářské noviny poukazují na to, že i když čínská centrální banka nastavila kurz slabší jen o dvě procenta, byla to největší ztráta za poslední dvě dekády. Kritici Pekingu okamžitě začali hovořit o umělé podpoře čínských exportérů a o pokračování měnových válek.
Jak upozorňují Hospodářské noviny, čínští exportéři na tom v posledních měsících opravdu nejsou dobře. Celostátní vývoz v prvních sedmi měsících klesl meziročně v dolarovém vyjádření o 0,8 procenta. Tlak firem na to, aby s jejich zhoršenou pozicí centrální banka něco dělala, proto rostl. Jenže slabší kurz sám o sobě druhou největší ekonomiku údajně světa nespasí. HN argumentují, že od roku 2009 byl jeho čistý příspěvek k růstu HDP v průměru záporný. Více než polovinu expanze ekonomiky místo toho obstarávaly investice – do nových železnic, mostů, továren nebo elektráren. Těch se ale nyní země přesytila.
Uvadající poptávka se dle Hospodářských novin začíná projevovat na nezaměstnanosti a s tím prý roste i riziko sociálních nepokojů, na což je politbyro obzvláště citlivé. Za pozornost v této souvislosti stojí, že nezávislá organizace China Labour Bulletin ve druhém čtvrtletí registrovala dvakrát tolik stávek než v loňském roce.
Chuť k reformám západního střihu zeslábla
Ještě hůř, než nepříznivá čísla však dle českého deníku působí sílící dojem, že všemocným komunistickým technokratům se vývoj čínského hospodářství začíná vymykat z rukou. Politbyro se pokusilo podpořit ekonomiku několika opatřeními, která ale nevyšla zcela dle jeho plánů. Naděje mnohých investorů se tak dle HN nyní upírají k tradičnímu nástroji stimulace: vládním výdajům. Jenže ani to už prý nemusí zabrat. Čínská ekonomika totiž za poslední dekády zpětinásobila svojí velikost. „Na dosažení určitého růstu potřebujete dvakrát tolik investic než kdy dřív,“ prozradil americkým reportérům poradce čínských představitelů. Dosažení slibovaného sedmiprocentního růstu je tak mnohem těžší, než kdy dřív.
Obavy globálních trhů z dalšího vývoje dle HN navíc umocňuje fakt, že nikdo úplně přesně neví, co se vlastně ve druhé největší ekonomice světa děje. Budoucí dlouhodobé směřování rudého draka je tak velkou neznámou. Hospodářské noviny poukazují na to, že chuť k reformám západního střihu zeslábla. Vládní kruhy se prý více soustředí na stabilitu a udržení růstu životní úrovně. Zkušenost s nespoutanými tržními silami z poslední doby navíc není přitažlivá. „Americká hypoteční krize a události v Řecku nás poučily, že neexistuje žádný přesný mustr pro tržní ekonomiku. Vzhledem k vývoji na burzách v Šanghaji a Šen-čenu ve vedení roste pocit, že k tržním reformám musíme přistupovat opatrně,“ nechal se slyšet jeden z vládních poradců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
