Ke 21. srpnu 1968 máme podle Rychlíka obrovskou dokumentaci a vše podstatné již bylo publikováno. Nejen k samotnému srpnu, ale i k tomu, co srpnu předcházelo v roce 1967. „Ukazuje se, že ten pokus o proměnu režimu neměl příliš velkou šanci na úspěch,“ konstatoval Rychlík, jenž dal najevo své znechucení nad intervencí vojsk Varšavské smlouvy.
„Není ani tak podstatné, že nějaká invaze Bundeswehru tady nehrozila. I kdyby tady německá invaze hrozila, Sovětskému svazu do toho nic nebylo. I kdybychom tady měli hinduismus, buddhismus, kapitalismus, komunismus, je to vnitřní věc našeho státu a Sovětskému svazu do toho nic nebylo,“ podotkl Rychlík.
Sovětský svaz nás osvobodil, ale to neznamená, že nás Rusové smějí ovládat
Host nijak nezpochybnil fakt, že Sovětský svaz osvobodil většinu našeho území od nacismu. To nelze Sovětskému svazu a dnes jeho nástupnickému Rusku odepřít. Ale to v žádném případě neznamená, že Sověti, či dnes Rusové, měli právo ovlivňovat dění v naší zemi. Ani osvobození od nacismu nedávalo Rusům toto právo. Když se ukázalo, že Německo už není nepřítelem, slábla také myšlenka spojení Čechů a Slováků, kteří v roce 1918 utvořili společný stát, aby mohli snáze čelit tlaku německé menšiny.
„Mezi Čechy a Slováky bylo vždy silné rusofilství, které ale oné noci 21. srpna vyprchalo a už se nikdy nevrátilo. Rok 1968 ukázal, že nepřítel už není v Berlíně, ale v Moskvě,“ zaznělo také z úst hosta. I díky tomu bylo stále viditelnější, že Československo drží pohromadě spíš uměle, protože Sovětský svaz nemohl dopustit rozdělení jednoho ze svých satelitů. V Kremlu podle Rychlíka nechtěli riskovat, že budou o samostatnost usilovat např. do té doby sovětská Litva, Lotyšsko nebo třeba Ukrajina.
Československo a USA
Po rozpadu sovětského bloku sice nebylo definitivně jasné, že Československo skončí. Jasné to bylo až s vítězstvím HZDS ve volbách. „Já bych tady udělal paralelu k Brexitu. Britové si představovali, že budou moct kontrolovat migraci na ostrov, ale současně budou moct čerpat výhody společného trhu. Ale to dohromady nejde,“ řekl Rychlík.
Slováci si prý „společný stát“ představovali velmi podobně. I proto s klidem hlasovali pro Mečiarovo HZDS. „Velice často lidé hlasují o něčem, čemu nerozumějí, ale tenhle argument já nemohu přijmout, protože to je argument diktátorů, že voliči jsou hloupí, a proto tu musí být jedna otevřená hlava, která tady bude vládnout,“ odmítl „argument diktátorů“ Rychlík.
Rozpad Československa osobně nepovažuje za tragédii. Prostě se to stalo, dějiny kráčejí dál. „Já jsem to řekl i jednomu Američanovi, kterému se to ani trochu nelíbilo, že totiž ani Spojené státy tady nebudou věčně. Ani Československo tu nebylo věčně, tak to prostě je,“ uzavřel Rychlík.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
