O Pavlu Hasenkopfovi je v současnosti nejvíce slyšet ve spojení s kauzou rodiny Michalákových, kterým norský úřad Barnevernet odebral jejich dva syny. A právě proti úřadu Hasenkopf neúnavně bojuje.

Na svém profilu na Facebooku se právník rozhodl vysvětlit, proč Barnevernet jedná tak, jak jedná, a odhalil, že za tím stojí hlavně vnitropolitická situace v Norsku.

V Norsku totiž mají „patent na vládu labouristi“, kteří svým smýšlením odpovídají sociálním demokratům. „Jen na krátko se několikrát střídali s konzervativci či křesťany“, píše Hasenkopf.

Od roku 1997 se však labouristi u vlády pravidelně střídají s Křesťanskými demokraty Kjella Mangeho Bondevika a výsledkem těchto výměn bylo spojení labouristů se Socialistickou levicí. „To je taková parta sociálních inženýrů, ve které by v ČR adekvátně byli lidé jako Jiří Dienstbier, Michaela Marksová, Petr Uhl, Jaromír Štětina (jen by musel z repertoáru vypustit antikomunistické mantry) či Jakub Patočka. Taková ta extrémně levicová parta, pro kterou je i Sobotka málo levicový, tzv. noví či kulturní marxisté,“ píše Hasenkopf.

A byla to právě Socialistická levice, které v době, kdy byl premiérem Jens Stoltenberg, získala „na hraní právě ministerstvo pro děti a sociální začleňování“. Výsledkem je, že z původního celkem vyrovnaného a názorově pestrého osazenstva jej ovládli čtyři členové Socialistické levice.